Život je plný zkoušek

Páteční kázání 26. 2. 2021 (14. radžab 1442 H), Dr. Usama al-Deiri, Mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Tento svět má dispozice pro zármutek. Kolika neštěstím, pohromám a krizím čelí člověk během svého života. Zasahují jeho samého, nebo jeho rodinu, majetek, děti, jeho tělo, náboženství, společnost nebo komunitu, člověk je zkoušen v jídle, pití, své svobodě. Tyto zkoušky učinil Alláh běžnou součástí života, z níž nebyla nikomu učiněna výjimka, ani prorokům a poslům. Jsou to ti, kteří jsou Mu ze všech stvoření nejblíže a jsou Mu nejmilejší. Imám Ahmad vyprávěl podle Saada bin Abí Waqqáse (radhia lláhu anhu), který se zeptal Proroka (salla lláhu ʻalajhi wa sallam), kdo z lidí je nejvíce zkoušen. Prorok mu odpověděl: „Proroci, pak ti, kdo jsou jim nejblíž, pak ti, kdo jsou jim nejblíž. Člověk je zkoušen podle své víry. Je-li pevný ve své víře, jsou těžší jeho zkoušky. Je-li slabší ve víře, je zkoušen podle své víry. Věřící by měl být zkoušen do té doby, než bude chodit po Zemi bez jediného hříchu.“

Všemohoucí Alláh praví: „Alif lám mím! Což si lidé myslí, že budou ponecháni na pokoji, když řeknou ‚Uvěřili jsme,‘ a že zkoušeni nebudou?“ (29:1-2)

Všemohoucí Alláh se zmiňuje o zkouškách a spojuje je se stvořením člověka, kdy ještě v podobě semene člověk poznává, co je opravdová zkouška, jak se při takové zkoušce zachovat a jak z ní mít užitek, jak ho investovat, aby mohl pokračovat na cestě životem.

Všemohoucí Alláh praví: „Věru jsme člověka stvořili z kapky semene, ze směsí, zkoušejíce jej. A slyšícím a vidoucím jsme jej učinili a na správnou cestu – ať vděčný je, či nevděčný – jsme jej uvedli.“ (76:2-3)

Služebníci Alláhovi, touto zkouškou prošel i Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam), nejmilejší stvoření u Alláha, a byl trpělivý. Alláh zkoušel také Mojžíše – mír s ním – kterému Alláh pravil: „A já jsem si tě vyvolil, proto slyš, co vnuknuto ti bude!“ (20:13) Zkoušel také proroka Josefa – mír s ním – kdy testoval jeho spolehlivost, když jeho bratři řekli: „Jestliže kradl, tedy již jeden z jeho bratří kradl před ním.“ (12:77) A další proroky a zbožné věřící. Lidé ve všech dobách a na všech místech jsou podrobováni této zkoušce ve svém životě, své rodině, svém zaměstnání, svých dětech, jsou podrobováni zkouškám ve své společnosti a komunitě, jsou zkoušeni v uctívání, poslušnosti a své víře. Učenec je zkoušen ve svém vědění, obchodník ve svém obchodě. Lidé jsou zkoušeni vzájemně v tom, jak rozdílné jsou jejich zisky, jak vysoké mají postavení, někteří jsou uspokojení a přesvědčení, jiní jsou nespokojení a lační, někteří děkují za to, že jim bylo požehnáno, jiní to odmítají, chovají se povýšeně a popírají to. Zapomínají, že ten, kdo dává, je Alláh, až se mezi nimi objeví spory, střetávají se a odcházejí. Všemohoucí Alláh praví: „On je ten… jenž povýšil jedny z vás nad druhé v hodnostech, aby vás zkoušel tím, čím vás obdařil.“ (6:165)

Vy, kdo věříte, tato zkouška, které je podroben muslim ve svém životě, včetně všech těžkostí a obtíží, je božským darem, odměnou od Pána, kterou Alláh stvořil pro věřící, pro společnost, islámskou obec, a jejím prostřednictvím je možné odčinit hříchy a chyby, být povýšen v hodnostech, očistit duši, propojit ji s jejím Stvořitelem, odlišit ji a vyzkoušet mezi ostatními služebníky, poznat pravdomluvné, trpělivé a věřící, odhalit zrádce, lháře a pokrytce. Všemohoucí Alláh praví: „Budeme vás zkoušet trochu strachem a hladem a ztrátou na majetku i lidech a plodech – avšak oznam zvěst radostnou trpělivým.“ (2:155) Muslim musí zlepšit to, jak nakládá se zkouškami. Jak je investuje a využije a tím posílí svou víru v Alláha, když pochopí, že před osudem daným Alláhem není úniku. Naučí se odevzdání a spokojenosti s tím, co předurčil Alláh. Víra věřícího je úplná a jde po správné cestě teprve tehdy, když uvěří v osud, dobrý i špatný.

Al-Walíd bin Abáda vyprávěl, že přišel ke svému otci, který byl nemocný, a myslel si, že zemře. Řekl mu: „Otče, dej mi radu a svůj názor.“ Odpověděl: „Posaďte mne.“ Když ho posadili, řekl: „Synu, nepoznáš chuť víry, dokud nedojdeš až k pravému poznání Alláha – Všemohoucího, Požehnaného – abys uvěřil v osud, dobrý i špatný.“ Odpověděl jsem: „Otče, a jak mám poznat, který osud je dobrý a který špatný?“ Řekl: „Až poznáš, že co tě postihlo, tě nemohlo minout, a co tě minulo, to tě nemohlo postihnout. Slyšel jsem, jak Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) řekl: ‚Alláh nejprve stvořil pero a přikázal mu, aby psalo. Zapsalo tedy vše, co bylo předurčeno o všem až do Soudného dne.‘… Synu, kdybych zemřel a byl bych přesvědčen o něčem jiném, než je toto, tak bych přišel do Pekla.“ (podle imáma Ahmada)

Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) řekl: „Alláh pravil: ‚Když připravím Svého služebníka o obě milované věci (tj. oči) a on to trpělivě snáší, vynahradím mu to tím, že vstoupí do Ráje.‘“

Abú Músá (radhia lláhu anhu) vyprávěl, že Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) řekl: „Když zemře syn některého služebníka, Všemohoucí Alláh řekne Svým andělům: ‚Vzali jste plody jeho práce?‘ Odpovědí: ‚Ano.‘ Pak se zeptá: ‚A co odpověděl?‘ Řeknou: ‚Chválil Tě a řekl, že k Tobě se navrátíme.‘ Všemohoucí Alláh na to řekne: ‚Postavte Mému služebníkovi dům v Ráji a pojmenujte ho ‚Dům vděku.‘“

Ó Alláhu, Tvá odměna je velká a hojná a dostanou ji jen ti, kdo jsou trpěliví.

Ó, Alláhu, nechť je v pořádku naše víra, tento svět i Onen svět. Dej, ať uspějeme v tom, co máš rád a co přináší Tvou spokojenost. Dej nám trpělivost a pevné přesvědčení.