Zastavení nad súrou Komnaty

Páteční kázání 15. 3. 2019, šejch Usama al-Diri, mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (sallalláhuʻalajhiwasallam) je Jeho služebník a posel. 

Den po dni zesiluje naše přesvědčení, že tato umma nedojde spásy z této reality a neštěstí, které zažívá, aby se z ní znovu stala nejlepší umma, která byla pro lidi utvořena, jinak než návratem ke Vznešenému Koránu, který je jedinou cestou k její záchraně, záchranným lanem k její spáse a průvodcem ke svobodě a záchraně před zatracením, v jeho světle žije a na jeho cestě umírá. „To, co vám dává posel, to si vezměte! Ale toho, co vám odepřel, toho se zdržujte!“ (59:7) V této době plné materiálních a společenských střetů, různých projevů chování a mravů, je třeba se navrátit k mravům Koránu a jeho dobrému vychování. Obsahuje skutečnou podstatu vznešené výchovy, proto byla Prorokova (sAs) tradice mnohokrát v Koránu zmiňována jako morální lekce pro lidi: „Připomínej tedy pomocí Koránu těm, kdo hrozby Mé se obávají.“ (50:45) Není nic krásnějšího, než abychom ty nejkrásnější chvíle v čase různých výzev prožili v prostředí vše objasňujících veršů, inspirovali se jimi a užívali jejich plodů, ze súry dobrého vychování a morálky, tj. súry Komnaty, která pokládá základ chování k Alláhovi, Jeho Poslu (sAs), k sobě samému, k lidem tím, že člověk pochopí své hranice, které bude dodržovat a nebude je překračovat. „Vy, kteří věříte! Nesnažte se předejít Alláha a Posla Jeho! Buďte bohabojní, vždyť Alláh věru je slyšící, vševědoucí!“ (49:1) Je to úplná škola, v jejímž světle byli vychování druhové Muhammada (sAs), přestože je krátká a má málo veršů, zahrnuje v sobě ustanovení, zásady správného chování, příkazy a zákazy, které nenajdete takto pohromadě v žádné jiné súře. Byla seslána, aby vychovávala jednotlivce i celou společnost, ba dokonce celou ummu k nejvznešenějším mravům, ctnostným činům a vysokým cílům. Je to škola dogmatu, zákonných ustanovení a výchovy, proto byli Prorokovi druhové vůdci celého světa, ne díky svým mečům, ani kvůli svému majetku, ale díky svým mravům, které načerpali ze své víry a vzorů, které si vzali z Koránu a Prorokovy tradice. Naše umma dnes nejvíce potřebuje zachránce ze situace, ve které se nalézá. Tato umma bude na svém konci v pořádku díky tomu samému, díky čemu byla v pořádku i na svém počátku, a na svém počátku byla dobrá díky Koránu a tradici. „Zanechal jsem vám dvě věci, díky kterým nikdy nesejdete na scestí, pokud se jich budete držet: Korán a moji tradici. A nikdy se nerozdělí.“

Proto byla seslána tato súra, která řeší důležité záležitosti a věci, které se podílí na řešení mnohých současných problémů. V této požehnané súře je šest bodů, které nebyly zvoleny nahodile, ale mají svůj pořádek. Je v nich velká moudrost a úctyhodný užitek. Prvním z bodů jsou slova Mocného a Vznešeného Alláha: „Vy, kteří věříte! Nesnažte se předejít Alláha a Posla Jeho! Buďte bohabojní, vždyť Alláh věru je slyšící, vševědoucí!“ (49:1) Abdulláh bin Abbás řekl k významu tohoto verše: „Neříkejte nic, co by bylo v rozporu s Koránem a sunnou.“ Toto je významná duchovní mravní zásada týkající se Alláha a Jeho Posla. Je to způsob přijetí a vykonání. Je to základ vytváření zákonných ustanovení. Když se zamyslíme, jak na tom byli druhové Proroka, kteří zažili dobu seslání Koránu, a nikdo z nich neupřednostnil svou touhu nebo touhu někoho jiného před věcí týkající se Alláha. Druhým bodem jsou slova Všemohoucího Alláha: „Vy, kteří věříte! Nezvedejte hlas svůj nad hlas Prorokův a neobracejte se k němu s řečí hlučnou, tak jak to děláte mezi sebou, aby se skutky vaše nestaly marnými, aniž o tom budete mít tušení.“ (49:2) Třetí: „Vy, kteří věříte! Přijde-li k vám hanebník s nějakou zvěstí, snažte se ji objasnit tak, abyste z nevědomosti své nepoškodili lid a abyste nemusili litovat toho, co jste učinili.“ (49:6) Čtvrtý: „Vy, kteří věříte! Nechť neposmívají se jedni lidé druhým, možná že tito jsou lepší než oni! A nechť jedny ženy se neposmívají druhým, možná že tyto jsou lepší než ony! Neurážejte se vzájemně a nenazývejte se přezdívkami! A jak hnusný je název ‚hanebník‘ poté, co byla přijata víra! A ti, kdož se nebudou kát, jsou věru nespravedliví!“ (49:11) Pátý: „Vy, kteří věříte! Střezte se přílišného podezřívání druhých, vždyť některá podezření jsou hříchem! Nevyzvídejte a nepomlouvejte se vzájemně! Což si někdo z vás přeje jíst maso bratra svého mrtvého – vždyť by vám to bylo odporné! Buďte bohabojní, neboť Alláh věru je blahovolný ke kajícníku a slitovný.“ (49:12) Poslední (šestý): „Lidé, věru jsme vás stvořili z muže a ženy a učinili jsme z vás národy a kmeny, abyste se vzájemně poznali. Avšak nejvznešenější z vás před Alláhem je ten, kdo je nejbohabojnější – a Alláh je Vševědoucí a dobře zpravený.“ (49:13)

Trochu se u těchto bodů zastavíme.

Jedním z nejvýznamnějších cílů islámské nauky je způsobit, aby služebník Alláhův přestal sledovat svou touhu a skutečně uctíval a zcela následoval Alláha. Súra Komnaty začala tím, že nejprve položila pevný základ uctívání a tento základ korunovala vznešeným chováním a ctnostnými mravy vůči Prorokovi (sAs): „Vy, kteří věříte! Nezvedejte hlas svůj nad hlas Prorokův a neobracejte se k němu s řečí hlučnou, tak jak to děláte mezi sebou, aby se skutky vaše nestaly marnými, aniž o tom budete mít tušení.“ (49:2) Chování k Prorokovi (sAs) za jeho života je stejné jako po jeho smrti. Imám Málik – nechť je k němu Alláh milostivý – řekl o tom, kdo zvedá hlas v Prorokově mešitě: „Ty! Nezvedej hlas v Prorokově mešitě! Mocný a Vznešený Alláh kdysi jisté lidi usměrňoval, když pravil: ‚Nezvedejte hlas svůj nad hlas Prorokův‘ a jiné chválil: ‚Věru ti, kdož snižují hlasy své před Poslem Alláhovým, jsou ti, jejichž srdce Alláh podrobil zkoušce bohabojnosti – a těm náleží odměna nesmírná a odpuštění.‘(49:3) Jiný lid zkritizoval: ‚Avšak většina těch, kdož tě hlasitě vyvolávají z komnat tvých, jsou lidé nerozumní.‘(49:4) Chovejte se k němu po jeho smrti s respektem, stejně jako jste se k němu chovali s respektem, když žil.“

Bratři a sestry ve víře, jednou z nejvýznamnějších zásad dobrého chování, která je citována v súře Komnaty a která se týká toho, jak dosáhnout bezúhonnosti jednotlivců i celých společností a zejména nás jakožto muslimské menšiny, je dobré smýšlení o muslimech. V tomto verši Všemohoucí Alláh praví: „Vy, kteří věříte! Přijde-li k vám hanebník s nějakou zvěstí, snažte se ji objasnit tak, abyste z nevědomosti své nepoškodili lid a abyste nemusili litovat toho, co jste učinili.“ (49:6) Náš Prorok (sAs) řekl: „Dávejte si pozor na podezřívavost, neboť to je ta nejhorší forma lži.“ V návalu událostí, kterými prochází muslimská komunita v České republice, se někteří slabší jedinci pokouší roztrhnout jednotu ummy, rozdělit její řady nepravdivými tvrzením, vykonstruovanou lží, lžou o lidech a zapomínají při tom na slova Proroka (sAs): „Muslimem je ten, před jehož jazykem i rukou jsou ostatní muslimové v bezpečí.“ Toto jsou pevné zásady, ochrana práv, ukotvení zásad spravedlnosti, zastavení kohokoli, kdo by byl nespravedlivý a dopustil by se křivdy, ujištění o jednotě věřících: „Věřící jsou si přece bratry; usmiřujte tedy oba bratry své a buďte bohabojní – snad dostane se vám smilování!“ (49:10) Každý muslim se má snažit o smír a nápravu muslimů, má bránit nespravedlivému v křivdách a to zejména v době krizí, aby nedocházelo ke sporům, problémům. Zdejší muslimská komunita by se také měla řídit slovy Alláha – chvála Mu: „Vy, kteří věříte! Střezte se přílišného podezřívání druhých, vždyť některá podezření jsou hříchem! Nevyzvídejte a nepomlouvejte se vzájemně!“ (49:12) Imám Ahmad – nechť je k němu Alláh milostivý – řekl: „Kdokoli mluvil o jiných lidech, propadl.“ Ibn Tajmíja – nechť je k němu Alláh milostivý – řekl: „Když někdo mluví o jiných lidech, musí mít znalosti a být spravedlivý, nesmí být neznalý a nespravedlivý. Plést se do záležitostí jiných je horší než, kdyby je člověk okradl.“

Bratři a sestry ve víře, v době satelitního vysílání, informačních sítí, sociálních médií si musíme více důvěřovat, nesmíme dopřát sluchu hanebníkům, kteří jsou jako netopýři ve tmě šířící mezi muslimy lži a nepravdy a hanebné řeči, pletichařením, ošklivou mluvou, pomlouváním a osočováním za zády. Náš Pán přirovnal člověka, který pomlouvá a za zády osočuje, slovy, ze kterých mrazí: „Což si někdo z vás přeje jíst maso bratra svého mrtvého – vždyť by vám to bylo odporné!“ (49:12) Také bychom se s takovými lidmi neměli účastnit vysmívání se zbožným a věřícím lidem: „Vy, kteří věříte! Nechť neposmívají se jedni lidé druhým, možná že tito jsou lepší než oni!“ (49:11)

V této době v Praze jsme svědky toho, že někteří víří vody a chtějí komunitu rozdělit, rozehnat její řady. Píší nepravdy, zamlčují pravdu a sní o tom, že roztříští jednotu islámské ummy, bratrství ve víře, základní prvek národa.

Bratři a sestry ve víře, Alláh – Sláva Mu – uzavírá verš o posmívání se těmito slovy: „A ti, kdož se nebudou kát, jsou věru nespravedliví!“ Jestliže takto hovoří o pouhém posmívání se, co řekne o nespravedlivém prolévání krve, zpupnosti a páchání zločinů, arogantním chování vůči příbytkům Alláhovým, páchání škod v mešitách a modlitebnách a narušování jejich posvátnosti a zastrašování modlících se?! „Kdo je nespravedlivější než ten, jenž zabraňuje, aby se v modlitebnách Alláhových vzývalo jméno Jeho, a snaží se o jejich zničení? Patřilo by se, aby do nich vstupovali naplněni bázní; hanba jim bude patřit na tomto světě a v životě budoucím je trest strašný očekává.“ (2:114)

Islám je ve svém učení završením těch nejvznešenějších mravů a vzájemného respektu mezi příslušníky muslimské komunity, směřuje k poutu bratrství a k souladu mezi lidmi, šíření tolerance mezi příslušníky jedné společnosti.

Buďte bohabojní, služebníci Alláhovi, řiďte se verši Koránu, aplikujte je ve svém životě jako hmatatelnou realitu, aby byla vidět a poznat na první pohled, uskutečňujte dobro na tomto i na Onom světě.

Ó Alláhu, Ty, který si přeješ dobro pro tuto komunitu, dopřej jí úspěchu a dobra, a ten, kdo islámské komunitě nepřeje nic dobrého, nechť se zaobírá sám sebou a nechť nese následky svých činů.