Zákaz usmrcení duše

Páteční kázání 29. 8. 2014 (3. dzúl qi´da 1435), šejch Ahmed Ragab, mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Islámské právo (šaría) přineslo lidstvu různé zákony, mezi něž patří i ty, které dávají bezpečí a klid duši. Islám též dbá na zachování všech faktorů potřebných pro lidský život. Mezi tyto faktory patří péče o lidskou duši a odsuzování všeho, co může této duši uškodit. Alláh říká (ve významu): „A nezabíjejte osoby, jež Alláh zakázal zabíjet, leda podle práva.“ (Al-Isrá´: 33).

Také říká Alláh Nejvyšší (ve významu): „...a kdož nevzývají spolu s Alláhem žádná božstva jiná a nezabíjejí duši žádnou, jejíž zabití Alláh zakázal.“ (Al-Furqán: 68).

Zabití jedné lidské duše se stalo v islámu tak velkým zločinem, že se vyrovná zabití všech lidí. Protože právo na život patří každému člověku… Alláh Nejvyšší toto říká v súře Prostřený stůl (ve významu): „A kvůli tomuto jsme předepsali dítkám Izraele, aby ten, jenž zabije jednoho člověka - nikoliv pro pomstu na někom anebo za to, že šířili pohoršení na zemi - byl souzen, jako by zabil lidstvo veškeré. A aby ten, kdo oživí jednoho, byl posuzován, jako by oživil lidstvo veškeré.“ (Al-Má´ida: 32).

Prorok s.a.s. také potvrdil zákaz zabíjení nevinné duše, když řekl: „Vyhněte se sedmi nejhorším hříchům, ... (a jmenoval mezi nimi i zabíjení bez práva).

Také řekl s.a.s. „Největší z velkých hříchů je přidružování k Alláhu, zabíjení, neposlušnost k rodičům a křivá přísaha.“

Náš Prorok s.a.s. také řekl: „Kdyby obyvatelé země a nebes měli na svědomí život jednoho věřícího člověka, tak by je Alláh za to hodil do ohně.“

Alláh Vznešený upozorňuje na trest v súře Ženy ve významu: „Kdokoliv zabije úmyslně věřícího, bude jeho odměnou peklo a bude v něm nesmrtelný. A Alláh se něho rozhněvá a prokleje ho a připraví mu trest strašlivý.“ (Al-Nisá: 93)

Islám zakazuje dokonce i sebevraždu když v Koránu stojí: „a nepřivozujte si smrt.“ (Al-Nisá: 29).

Jelikož v islámu vládne spravedlnost, tak zákaz usmrcení platí vůči nemuslimům stejně jako vůči muslimům. Ovšem nemuslimové se dělí na různé skupiny podle dohod a úmluv, jež platí mezi nimi a muslimy navzájem. Například podepsali-li navzájem mírovou dohodu nebo je-li osoba na území muslimského státu (něco jako dnešní vízum) nebo jedná-li se o osobu, která je chráněna v islámu, jako jsou křesťané a židé. V opačném případě, jedná-li se o osobu v pozici válečné nebo nepřátelské, tak je povoleno s ní válčit.

Alláh Vznešený říká ve významu: „Požádá-li tě některý z modloslužebníků o ochranu, mu ji poskytni - aby mohl slyšet slovo Boží.“ (At-Tauba: 6). Totéž platí na člověka, který přišel do země kvůli obchodu či vzdělání.

Přišlo ve správném hadíthu, že Prorok s.a.s. řekl: „ten, kdo zabije někoho z nemuslimů, kdo je pod ochranou, neucítí vůně ráje, i když je cítit na vzdálenost čtyřiceti let.“

Nechť všichni uslyší tyto slova s kterými prorok Muhammad (s.a.s.) založil principy ochrany lidských práv. Jak velkolepé je toto náboženství.

Zbývá podotknout, že muslim vešel do těchto nemuslimských zemí v bezpečí, které je podmíněno tím, že bude respektovat a chránit majetek a duše lidí.