Začátek nového roku hidžry
14.09.2018 07:30Páteční kázání 14. 9. 2018, mešita v Praze, šejch Ahmad Rajab
Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (sallalláhuʻalajhiwasallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“
Bratři a sestry muslimové, rozloučili jsme se se starým rokem hidžry a přivítali jsme nový rok hidžry. Prosím Alláha, aby to byl rok dobra a požehnání, bezpečí a víry. Při této příležitosti se zastavíme u pár věcí, které nám budou k užitku, a poučíme se z nich ve svém životě. Služebníci Alláhovi, v tom, jak jdou roky za sebou, je poučení a připomenutí pro ty, kdo jsou pamětliví, v tom, že se časy chýlí ke konci, jsou ponaučením pro přemýšlivé, roky lidem plynou, dny, měsíce uplynou člověku z jeho věku, rozumný je ten, komu jsou tato ponaučení cestou k přemýšlení, širokým prostranstvím k zamyšlení, využije svého času, investuje svůj čas do toho, co uspokojuje Vznešeného Alláha, co je člověku užitečné. Jaká může být větší nedbalost, než nechat ubíhat roky a dny ze svého života, aniž by to na člověku zanechalo jakýkoli vliv, aniž by se člověk ponaučil. Musí to na něm zanechat nějakou stopu. Zúčtovávání. Je to událost, kdy si člověk připomíná, že vše má svůj konec, je to oznámení konce času, konce generací, konce tohoto světa, konce věků, pak je návrat k Požehnanému a Vznešenému Alláhovi, aby s každým z nás zúčtoval, co jsme udělali. Ale když se člověka zmocní nedbalost, láska k tomuto světu zatíží duši člověka a domněnka, že jsme na tomto světě věčně. Jen málo z nás se poučí.
Služebníci Alláhovi, když člověk zůstane naživu na jeden jediný den, je to požehnání, dar od Alláha, co teprve měsíce a roky, může z nich získat mnoho dobrého. Traduje se, že Prorok (sAs) řekl: „Není lepšího věřícího pro Alláha, který by žil dlouho v islámu, než takový, který říká ‚Subhanallah‘, ‚Allahuakbar‘ a ‚láiláhaillalláh‘.“ (upraveno al-Albáním) Abdurrahmán bin Abí Bakr vyprávěl podle svého otce, že se jeden člověk zeptal Proroka (sAs), kdo je nejlepší z lidí a Prorok mu odpověděl: „Ten, kdo dlouho žije a dobře činí.“ Pak se ho zeptal, kdo je nejhorší, a Prorok mu odpověděl: „Kdo dlouho žije a špatně činí.“ Velebte Alláha za toto požehnání a využijte je k tomu, co vás přiblíží k Němu. Dnes jsou činy bez zúčtování, zítra bude zúčtování bez činů.
Vězte, služebníci Alláhovi, že každý den v našem životě znamená pro někoho z nás získání něčeho dobrého, nějakého užitku, anebo je to pro něho špatné a bude za to povolán k zodpovědnosti, až stane před svým Pánem, Mocným a Vznešeným. Nelze stát někde na půl cestě. Člověk jde buď kupředu a hromadí dobré skutky, nebo je vzadu, marnotratný, dojde ke škodě za neposlušnost, marnotratnost, hříchy. Vznešený Alláh praví: „Těm z vás, kdož chtějí k víře vpředu jít anebo se chtějí opozdit.“ (Rouchem přikrytý, 74:37) Využijte svého času a investujte do toho, co Vznešeného Alláha činí spokojeným a přináší vám to užitek.
Služebníci Alláhovi, jedním ze znaků opravdového věřícího je ctižádost, jeho největším přáním by mělo být dosáhnout těch nejvyšších cílů, které jsou člověku k užitku na tomto i na Onom světě. V jednom hadísu se praví: „Vznešený Alláh má rád ty nejvyšší cíle a nejvznešenější a nemá rád ty, kteří v tomto ohledu nemají nic.“ Muslim je ctižádostivý, nespokojí se s nízkou metou, pokud má na dosažení nejvyšších cílů. Svědomí mu nedovolí, aby byl někde na konci, když může být vpředu. Buďte ctižádostiví a přemýšlejte o tom. Naše ctižádost by se měla s počátkem roku zvyšovat, aby dosáhla na co nejvyšší metu. Abyste dosáhli na co nejvyšší stupeň. Prorok (sAs) byl vedením, vychovával své druhy, aby byli ctižádostiví. Říkal jim: „Budete-li prosit Alláha, proste ho o Rajskou zahradu, neboť ta je uprostřed Ráje, na nejvyšším místě, nad ní je trůn Milosrdného, z ní vytékají řeky Ráje.“ (upraveno al-Albáním) A tak na tom byli naši zbožní předkové (rAa). Umar bin Abdulaziz, pátý správně vedený chalífa, řekl: „Má duše si neustále něco přeje. Jakmile něčeho dosáhne, přeje si dosáhnout něčeho vyššího. Přála si knížectví. Když se tak stalo, přála si chalífát. Když se tak stalo, přála si Ráj. Rád bych byl jedním z těch, kdo v něm budou.“
Mějme ctižádostivé cíle, kterými budeme uspokojovat Alláha, překonáme těžkosti, uskutečníme naděje v tom, co uspokojuje Alláha v tomto životě. Nyní jsme také na začátku školního roku. Měli bychom v něm být také ctižádostiví, měli bychom povzbuzovat své syny a dcery k tomu, aby se učili to, co je užitečné, protože tak národy dosahují pokroku a pozvedá se úroveň lidí a celých národů. To je to nejlepší, v čem je možné uplatnit ctižádost. Vězte, že Vznešený Alláh praví: „Nedopustíme, aby se ztratila odměna těch, kdož dobré činili.“ (Jeskyně, 18:30)
Na závěr se zastavíme u půstu v den ašúrá, což je desátý den měsíce muharramu, den, kdy Alláh zachránil našeho proroka Mojžíše – mír s ním – a všechny, kdo byli s ním, a utopil faraona a jeho vojsko. O prospěšnosti půstu v tento den hovoří mnoho hadísů, např.: „Postěte se v den ašúrá, neboť očekávám, že Alláh odpustí hříchy předcházejícího roku.“ (podle Muslima) Je lepší se postit devátý a desátý den podle Prorokova (sAs) výroku: „Budu-li příští rok živ, budu se postit také devátý.“
Nechť Alláh dopřeje všem úspěchu v tom, co má rád a co Ho činí spokojeným.
—————