Vytváření islámské společnosti

Páteční kázání 15. 6. 2012 (25. radžab 1433), šejch Haitham Al-Haddad, mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a jen Jeho o pomoc a odpuštění prosíme. Dosvědčuji, že není Božstva kromě Alláha a že Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Abdulláh bin Salám vyprávěl: „Když přicestoval Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) do Medíny, šel jsem se na něj podívat. Když jsem mu pohlédl do tváře, poznal jsem, že není lhář. Jeho první slova, která jsem od něj slyšel, byla: ‚Lidé, rozšiřte pozdrav, dávejte najíst a modlete se v noci, když lidé spí, vstoupíte do ráje v bezpečí!‘“

Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) přicestoval do Medíny nejen jako prorok, ale i jako panovník. Když se lidé přišli na něj podívat, bylo velice důležité, co od něj uslyší jako jeho první slova. Lze říci, že tato první slova ve skutečnosti představovala politický a společenský reformní program tohoto nového panovníka. Tato slova jsou proto důležitá jak pro panovníka, tak pro občany.

Pojďme se tedy společně podívat na tato slova, která lze přirovnat k výroku ústavního soudu:

1. Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) řekl: „Lidé!“ Nepromluvil pouze k muslimům, ale promluvil ke všem občanům, mezi kterými jsou i nemuslimové. Pro panovníka je důležité, aby promlouval ke všem občanům, protože každý z nich má své potřeby a požadavky.

2. První věc, kterou přikázal, bylo rozšíření pozdravu.  Proč zrovna rozšíření pozdravu? To má totiž za důsledek, že se lidé seznámí, a tím pádem mezi nimi zavládne mír a společnost bude bezpečná. A právě bezpečnost je první potřebou každé společnosti – to, aby člověk mohl žít ve své zemi bezpečně, aniž by měl z druhých strach. Když chtěl prorok Abrahám založit první stavební kámen nové společnosti v novém městě Mekce, poprosil Alláha slovy (ve významu): „Pane, učiň toto město bezpečným“ (2:126). My, jako muslimská komunita, potřebujeme jako první věc právě bezpečnost.

3. Druhá věc, kterou Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) přikázal, byla dát najíst. Nejdůležitější věc, kterou je třeba po bezpečnosti zajistit, je právě to, aby lidé netrpěli hlady. Hladový člověk totiž není schopný být aktivním a produktivním občanem. Myslí jen na utišení svého hladu. Ve zmíněné prosbě stojí: „Pane, učiň toto město bezpečným a obdaruj jeho obyvatele plody.“ Zde se nabízí otázka: „Kde se vezme toto jídlo?“ Korán nás učí, že toto není problém. Alláh říká ve významu: „Kdyby obyvatelé obcí uvěřili a byli bohabojní, otevřeli bychom jim požehnání z nebe i ze země(obdarovali bychom je), jenže neuvěřili, a tak jsme je potrestali za to, co si vysloužili (za hříchy).“ (7:96).

4. A třetí věcí, kterou Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) přikázal, byla modlitba v noci, když lidé spí. Vztah služebníka se svým Pánem je nejdůležitějším faktorem při vytváření funkční muslimské společnosti, a není nic, co tento vztah posiluje více než modlitba v noci. Mnoho lidí se domnívá, že společnost nemůže být založena na vztahu člověka ke svému Pánu, ale na společenských vztazích. Je pravdou, že toto spojení se týká jedince, má však dopad na jeho vztah s ostatními.

5. Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) přesto, že hovořil o věcech, které jsou součástí společenského života, neslíbil jako výsledek či odměnu nic světského. Islám totiž přišel v první řadě proto, aby zachránil lidi a vytáhl je z temnot bludů a přidružování na světlo upřímné víry. Chtěl od nás, abychom měli vznešené, nadživotní cíle, a proto takovým lidem slíbil ráj.