Vy jste Alláhovi svědkové na zemi

Páteční kázání 24. 2. 2012 (2. rabí‘ th-thání 1433), šejch Ahmad al-Khadhmi, mešita v Praze

BismiLLÁHirrahmánirrahím,

chvála Alláhu. Jeho chválíme a jen Jeho o pomoc, vedení a odpuštění prosíme. Dosvědčuji, že není Božstva kromě Alláha a že Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Anas (r.A.a.) řekl: „Prošel okolo Proroka (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) pohřební obřad (džanáza) a přítomní, když to uviděli, pochválili dotyčného mrtvého. Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) na to řekl: „Zasloužil jsi to, zasloužil si to!“ Pak prošli lidé s dalším pohřebním obřadem a přítomní, když to uviděli, odsoudili dotyčného mrtvého. Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) na to řekl: „Zasloužil si to, zasloužil si to!“ Když ‘Umar (r.A.a.) uslyšel Prorokovu reakci, požádal ho o vysvětlení. Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) odpověděl: „Ten, koho jste pochválili, ten si zasloužil ráj; a ten, koho jste odsoudili, ten si zasloužil peklo – vy jste svědkové Alláha na zemi! Vy jste svědkové Alláha na zemi! Vy jste svědkové Alláha na zemi!“ (Sbírka al-Buchárí).

Muslimové, když lidé někoho chválí, je to pro něj dobré znamení od Alláha. V Koránu Alláh vypráví, že prorok Ibráhím poprosil Alláha o to, aby byl připomínán mezi lidmi v dobrém i po své smrti. Alláh mu tuto prosbu vyslyšel, a tak ho lidé chválili a chválí až dodnes. Chvála lidí je jedna z dobrých stop, které po sobě může člověk zanechat. Takových příkladů máme z naší muslimské historie spoustu. ‘Umar bin ‘Abdul ‘Azíz: Tento spravedlivý imám a panovník, který se dobrovolně vzdal potěšení tohoto pozemského světa. Kdo z nás ho nezná? Tento velikán zemřel v pouhých 40 letech! Imám an-Nawawí zemřel ve svých 44 letech, avšak Alláh požehnal jeho knihy tak, že není jediného místa, kde by nebyl tento významný učenec ve všech dobách připomínán.

Lidé jsou Alláhovi svědkové na Jeho zemi. Alláh učinil pro každou věc příčinu. Kdo tedy následuje spokojenost Alláha a koná dobré skutky, tak tomu Alláh přisoudí chválu lidí.

Lidé budou svědčit o dobru pro toho, kdo byl v tomto životě dobrý. Toto dobré svědectví náleží těm, kteří byli v tomto světě z pravidelných návštěvníků mešit, spolupracovali na dobru, bohabojnosti a šíření tauhídu a byli známi tím, že pracovali na nápravě ostatních a sami byli napravení a vyzývali k Alláhu jedinému. Dobré svědectví je pro toho, kdo odešel z tohoto světa poté, co žil v bohabojnosti a zanechal po sobě dobré stopy, jakými jsou např. přetrvávající almužny (sadaqa džárija), užitečná nauka nebo dobrý potomek, který pro něj prosí Alláha. Dobré svědectví náleží takovým mužům, kteří v islámu založili dobrou tradici, a tak měli odměnu za ni a za každého dalšího, kdo ji praktikoval až do Soudného dne. Dobré svědectví náleží těm, kteří vyrostli v poslušnosti k Alláhu a k ní vychovali své děti, které vždy doprovázela kniha Alláha – učili se ji, recitovali ji a přemýšleli o ní; a naučili své děti v mešitě pravidlům, zásadám a etice této víry. Dobré svědectví si zaslouží ten, kdo se choval k lidem dobře, a tak mohl žít šťastně a zemřít důstojně. Dobré svědectví náleží tomu, kdo žil s čistým jazykem, dobrou duší, dobrým jednáním, rozdával dobro a předháněl v něm ostatní. Dobrým svědectvím bude obšťastněn ten, kdo udržuje příbuzenské vztahy, když mluví, tak říká jen dobro, dává lidem najíst a modlí se, když lidé spí.

Muslimové, špatným znamením neštěstí, trápení a těžkých zkoušek je naopak to, když člověka pronásledovaly nadávky a prokletí Alláhových svědků v jeho životě i po smrti. Když jsou nadávky a prokletí od jeho jména neoddělitelná.

Proklínání a odsuzování čeká každého nespravedlivého člověka, který páchá na lidech bezpráví – křivdí lidem, ničí zem a krade z majetků druhých. Proklínání a odsuzování bude pronásledovat zločince, kteří šíří na zemi pohoršení, zabíjí nevinné a nahání jim hrůzu. Prokletí a odsuzování je spojeno s každým špatným člověkem, který přikazuje špatné a zakazuje dobré, není rád, když slyší jméno Alláha samotné a má radost, když slyší jména těch, kteří jsou některými k Alláhu přidružováni. Prokletí a odsuzování budou přívěškem na krku pro ty, kteří ukřivdili sami sobě, překročili hranice Alláha a opovážili se na Jeho zákazy a chtěli by odklonit věřící od správné cesty. Kolik nespravedlivých lidí doprovázela při jejich pohřbu prokletí a odpočinek lidí od nich. „Ani nebesa, ani země nad nimi nezaplakaly a nebyl dán odklad jim,“ (Dým, 29). Lidé i státy si odpočinou od hříšníka, když zemře – i stromy a zvěř. Prošel kolem Proroka (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) pohřební obřad a Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) řekl: „Odpočatý a odpočatí od něj.“ Když se ho jeho společníci zeptali na význam toho, co řekl, odpověděl: „Věřící služebník si odpočine od tohoto světa a jeho ubližování a přejde k milosti Alláha. Když zemře hříšný služebník, odpočinou si od něj země, lidé, stromy a zvířata.“ (Sbírka al-Buchárí). Alláh říká (ve významu): „A takovýmto způsobem jsme vás učinili obcí vzdálenou krajností, abyste byli svědky o lidech a aby posel byl svědkem o vás. A ustanovili jsme qiblu, k níž až dosud jste se obraceli, jedině proto, abychom rozeznali ty, kdož následují posla, od těch, kdož odvracejí se od stop jeho. A není to nesnází velkou pro ty, které vede Alláh, vždyť Alláh nechce, aby zanikla víra vaše, neboť Alláh vůči lidem je blahovolný a slitovný.“ (Kráva:143).

Muslimové, když muž jedná se svou ženou a dětmi něžně, dobře, soucitně, milosrdně, láskyplně a štědře, zůstane chválen i po své smrti. Když žena obklopí svého muže respektem a poctou, zůstane její láska v jeho srdci a její chvála na jeho jazyku. ‘Áiša (r.A.a.) řekla: „Na žádnou z Prorokových manželek jsem tak nežárlila jako na Chadídžu, kterou jsem nikdy neviděla. Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) ji ale často připomínal. Občas když podřízl ovci, nasekal ji na kusy a poslal ji přítelkyním Chadídži. Stalo se, že jsem mu řekla: „Jakoby na světě nebyl nikdo jiný než Chadídža!“ On vždy odpověděl: „Ona byla taková a taková…“ až řekl: „A dal mi s ní Alláh dítě.“ (Sbírka al-Buchárí). Její velkolepé činy a vznešené vlastnosti zvěčnili její místo v Prorokově duši a srdci, a tak ji často připomínal, chválil ji a prosil pro ni Alláha.

Muslim nedělá dobro proto, aby byl chválen. Avšak ten, kdo koná dobro s upřímným úmyslem, Alláh přijme jeho skutky a přisoudí, aby ho měli služebníci Alláha rádi a rozšíří jeho chválu a dobrou pověst mezi lidmi a lidé pro něj budou prosit Alláha v jeho životě i po jeho smrti.

Ve výroku, který vypráví Ibn ‘Abbás (r.A.a.), Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) říká (ve významu): „Obyvatelé ráje jsou ti, jejichž uši se naplnily dobrou chválou lidí; a obyvatelé pekla jsou ti, jejich uši se naplnily odsuzováním od lidí.“ (Výrok je autentický podle šejcha Albáního).

Abú Dharr (r.A.a.) vypráví, že Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) byl tázán: „Posle Alláha, co říkáš na člověka, který udělá nějaký dobrý skutek a lidé ho pak za to chválí a mají ho proto rádi?“ On odpověděl: „To je předčasná dobrá zpráva pro věřícího!“ (Sbírka Muslim).

Prosím Alláha, aby nás učinil z těch, kteří následují.