Užitek prvních deseti dnů dzú-l-hidždža - pokračování

Páteční kázání 9. 9. 2016 (7. dzú l-hidždža 1437 H), šejch Ahmad Rajab, mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.

Právě prožíváme nejlepší dny v roce, kdy je odměna za zbožné skutky mnohonásobná oproti zbývajícím dnům v roce. Neochuzujte se tedy o tyto významné, požehnané dny. Budeme pokračovat v našem hovoru o povolených a doporučovaných skutcích pro tyto dny (prvních deset dní z měsíce dhú l-hidždža). K těmto skutkům patří:

Dobré příbuzenské vztahy:

Abú Ajjúb al-Ansárí (rAa) vyprávěl, že se někdo zeptal Proroka (sAs): „Co mám udělat, abych se dostal do Ráje?“ Prorok (sAs) odpověděl: „Uctívej Alláha, nikoho a nic k němu nepřidružuj, dodržuj modlitbu, dávej almužnu a udržuj dobré příbuzenské vztahy.“ (al-Buchárí a Muslim)

^cÁ'iša (rAa) vyprávěla, že Prorok (sAs) řekl: „Dobré příbuzenské vztahy jsou odvislé od Trůnu a říká: ‚Kdo se mnou udržuje dobré vztahy, s tím bude Alláh udržovat dobrý vztah, kdo se mnou neudržuje vztah, s tím nebude Alláh udržovat vztah.“ (al-Buchárí a Muslim)

Almužna a vydávání ze svého majetku na cestě Alláhově

Alláh pravil: „Ti, kdož vydávají jmění své na stezce Alláhově, jsou podobni zrnu, z něhož vyrůstá sedm klasů, z nichž každý má sto zrn. A Alláh mnohonásobně odplácí tomu, komu chce, neboť Alláh je Velkorysý, Vševědoucí.“ (Kráva, 2:261)

A dále: „To, co rozdáváte dobrého, je ve prospěch vás samých, avšak vydávejte jen z touhy popatřit na tvář Alláhovu. A to, co vydáte dobrého, bude vám plně nahrazeno a nebude vám ukřivděno.“ (Kráva, 2:272)

Adí bin Hátim (rAa) vyprávěl, že Prorok (sAs) řekl: „S každým z vás bude váš Pán hovořit bez prostředníka. Každý se podívá po své pravici a uvidí, co vykonala. Podívá se po své levici a uvidí, co vykonala. Pak se podívá před sebe a uvidí Oheň pekelný. Kdo z vás se tedy může chránit před Ohněm pekelným, i kdyby to mělo být byť jen polovinou datle, nechť tak učiní.“ (všichni se na něm shodují)

Jestliže je dobré dávat almužnu obecně, co teprve almužna během těchto dní, které jsou nejlepšími dny v roce. Neochuzujte se tedy o tuto velkou příležitost.

Půst v den ^cArafa a časté připomínání si Alláha v tento den a prosebné modlitby

Mluvili jsme již o tom, jak je prospěšné postit se prvních devět dnů z měsíce dhú l-hidždža a zejména v den ^cArafa, neboť Prorok (sAs) řekl: „Postěte se v den ^cArafa, protože věřím, že Alláh odpustí hříchy za celý předešlý rok i rok nadcházející.“ (podle Muslima)

Den ^cArafa je jeden z nejlepších a nejvýznamnějších dnů pro Vznešeného Alláha, proto musí každý muslim využít příležitost tohoto významného dne tím, že se bude ten den postit, a využije ho také na připomínání si Alláha a prosebné modlitby.

Říkejte tedy co nejvíce prosebných modliteb pro sebe, pro své bratry ve víře, ať jsou kdekoli, zejména pro ty, kteří jsou v zemích stižených katastrofou, a pro ty, kteří jsou utiskováni.

Prosme Vznešeného Alláha, aby je dostal z těžké situace, aby je zbavil útisku a aby nám nezazlíval, jestliže jim nevěnujeme dostatečnou pozornost.

Každý muslim by si měl v těchto dnech co nejvíce připomínat Alláha, zejména opakováním „lá iláha illalláh“, „Alláhu akbar“ a „alhamdu lilláh“. Vypráví se, že Prorok (sAs) řekl: „Nejlepší prosebná modlitba je modlitba v den ^cArafa. To nejlepší, co jsem říkal já a proroci, kteří byli přede mnou, bylo: ‚ lá iláha illalláh wahdahu lá šaríka lahu, lahu-l-mulk wa lahu-l-hamd wa huwa alá kulli šaj’in qdír‘.“ (upraveno al-Albáním)

Den svátku

Vězte, že den svátku, je vůbec nejlepším dnem v roce. Vypráví se, že Prorok (sAs) řekl: „Nejlepším dnem pro Alláha je den obětování a den klidu.“ Den obětování je desátý den měsíce dhú l-hidždža a den klidu je následující po dni obětování.

Každý muslim by měl strávit tento významný den tímto způsobem:

- ze všeho nejdříve ranní modlitba, pak sváteční modlitba, měl by být usměvavý, šťastný. Připomínáme všem účast na sváteční modlitbě a dodržování při tom tradice a všech pravidel. Ženám připomínáme dodržování pravidel, když jde ven z domu. Muslimové by měli v den svátku hodně opakovat „Alláhu akbar“ i ve dnech následujících, tzn. v den jedenáctý, dvanáctý a třináctý z měsíce dhú l-hidždža.

- obětina: někteří učenci jsou toho názoru, že je povinná pro toho, kdo může, jiní tvrdí, že je to sunna, v každém případě je za ni odměna u Alláha a stačí už jen to, že jde o oživení tradice a vykonání jednoho rituálu z islámu. Al-Bará‘ bin Ázib vyprávěl, že slyšel Proroka (sAs), jak řekl při kázání: „První, co uděláme v tento den, že se pomodlíme, pak se vrátíme a obětujeme (zvíře). Kdo to udělá, splní naši tradici. Kdo obětuje (ještě před modlitbou), získal jen maso, které dal své rodině, to není obětina.“ (podle al-Buchárího)

- každý muslim by měl v tento den udržovat dobré příbuzenské vztahy, projevit úctu k rodičům, navštěvovat příbuzné a rodinu a také odpustit svým bratrům ve víře.

Nechť Alláh přijme od nás všech zbožné činy.