Užitečná ponaučení na téma: Hidžra Proroka

Páteční kázání 30. 10. 2015, šejch Ahmad Rajab, mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Minulý pátek jsme hovořili o některých ponaučeních plynoucích z odchodu Proroka z Mekky. Dnes budeme na toto téma pokračovat a zmíníme se o některých událostech, které jsou pro nás poučné:

5) Trpělivost a hluboké přesvědčení jsou cestou k vítězství a posílení:

Ti, kdo přicházeli s poselstvím, vždy čelili těžkostem, útrapám, zkouškám a pokušením. Všemocný Alláh pravil: „Ali flám mím! Což si lidé myslí, že budou ponecháni na pokoji, když řeknou: ‚Uvěřili jsme,‘ a že zkoušeni nebudou? Vždyť jsme již zkoušeli ty, kdož před nimi byli, a Alláh věru pozná ty, kdo pravdu mluví, i ty, kdo lháři jsou.“ (Pavouk, 29:1-3) Saad bin Abí Waqqás (rAa) vyprávěl, že se zeptal Proroka, kteří lidé jsou nejvíce vystaveni pokušení. Prorok (sAs) mu odpověděl: „Proroci. Pak ti, kdo jsou jim nejblíže, a pak ti, kdo jsou těmto nejblíže. Člověk je pokoušen dle své víry. Je-li silná, je pokušení silnější, je-li slabá, je zkoušen podle své víry. Člověk je zkoušen dál, dokud neopustí tento svět zcela bez hříchu.“ (podle at-Tirmídhího, 2398, upraveno al-Albáním 143)

Po letech utlačování a zkoušek, kterými prošel Prorok (sAs) a jeho druhové v Mekce, mu Všemohoucí Alláh připravil to největší dobro a vložil víru do srdcí jeho stoupenců, aby započal sérii vítězství a posílení víry trpělivých lidí s hlubokým přesvědčením.

Cesta vyzývání k následování Alláha je těžká, plná nepřízně a škody. Ale kdo je trpělivý, uspěje, a kdo vytrvá, zvítězí.

Prorok (sAs) a jeho druhové trpělivě snášeli úklady Qurajšovců a Prorok (sAs) své druhy ujišťoval, že vítězství přijde.

6) Víra ve smyslově vnímané zázraky

Během hidžry Proroka (sAs) došlo ke smyslově vnímaným zázrakům, které jsou hmatatelným důkazem Alláhovy ochrany a Jeho péče o proroka Muhammada (sAs). Například se vypráví o pavučině zakrývající východ z jeskyně. Dále událost, ke které došlo u stanu Umm Maabad, kde byla koza, která neměla mléko, a když se jí dotkl Prorok (sAs), řekl „ve jménu Alláha“, pronesl prosebnou modlitbu, začala dávat spoustu mléka. Pak například to, co se mu přihodilo se Suráqou, kterému slíbil, že jednou oblékne perský náramek, a také se tak stalo a to v době vlády chalífy Umara. Tyto mimořádné události jsou důkazem jeho proroctví a poselství.

7) Nezklamejte důvěru toho, kdo vám důvěřuje. Nevěřící dávali věci do úschovy k Prorokovi (sAs):

To, že si nevěřící dávali své věci do úschovy k Prorokovi (sAs), přestože s ním válčili a chystali pro něho smrt, je zjevným důkazem zvláštního rozporu, do kterého se sami dostali. Zatímco říkali, že je lhář, a tvrdili, že je kouzelník, blázen nebo lhář, nevěděli o nikom jiném ze svého okolí, komu by mohli více důvěřovat a věřit než jemu. Dávali si k němu do úschovy věci i peníze, o které se báli! To dokazuje, že důvodem jejich bezvěrectví nebyly pochyby o jeho upřímnosti, ale jejich domýšlivost a nadřazování se nad pravdu, kterou hlásal, a strach, že by přišli o své vládnutí a tyranskou pozici.

Podle Alího (rAa) Prorok (sAs) bral v Mekce věci do úschovy a vracel je jejich majitelům i přes těžkosti, které by to mohlo způsobit, neboť jeho myšlenky měly směřovat pouze k úspěšnému naplánování jeho odchodu. Přes to všechno Prorok (sAs) nezapomínal a nenechal se odvést od toho, aby vrátil, co komu patří, i když byl v té nejhorší situaci, ve které by člověk zapomněl i sám na sebe, natož na někoho jiného. Toto je tedy důkazem jeho nesmírné důvěryhodnosti.

8) Role žen v okamžiku hidžry:

V souvislosti s hidžrou zazářilo mnoho jmen, jejichž přínos je veliký a jejichž podíl na úsilí vynaloženém pro víru je nesmírné. Jedním z nich je ^cÁ’iša bint Abí Bakr as-Siddíq, která uchovala tento příběh a šířila ho dál mezi muslimy, dále Umm Salama, účastnice hidžry a nesmírně trpělivá žena, dále Asmá‘ dhát an-Nátiqín, která se podílela na zásobování Proroka (sAs) a jeho druha vodou a jídlem v jeskyni a strpěla útrapy na cestě Alláhově. Měly významné místo v etapě hidžry, ale bohužel nezbývá čas se o tom více zmínit.