Šíření naděje a optimismu ve společnosti
02.06.2023 21:09Datum: 2. 6. 2023 (13. dhul qi´da 1444), dr. Usama al-Deiri, Mešita v Teplicích
Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“
Všemohoucí Alláh praví: „A věru máte nyní v Poslu Alláhovu příklad překrásný pro každého, kdo doufá v Alláha a v den poslední a kdo Alláha hojně vzpomíná.“ (33:21) Posel Alláhův – salla lláhu alajhi wa sallam – si získal srdce svých druhů – radija lláhu anhum – ve všech oblastech jejich života. Nejlepším příkladem je to, jak v nich Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – probouzel naději a důvěru v to, co je čeká od Všemohoucího Alláha. V každém okamžiku jejich života byla přítomna slibná naděje v uskutečnění příslibu, který jim dal Všemohoucí Alláh.
Je pravdou, že optimismus a důvěra v příslib Všemohoucího Alláha pohánějí Jeho služebníky k práci a výkonům. Člověk nemůže nic uskutečnit, aniž by nedoufal ve Všemohoucího Alláha. Všemohoucí Alláh praví: „A kdo doufá v setkání s Pánem svým, ať zbožné skutky koná a nechť v uctívání nepřidružuje nikoho k Pánu svému!“ (18:110) Naděje v Alláha a naděje v Jeho odpuštění se vždy pojí s prací, ne s leností a toužebným přáním. Člověk říká: „Mám naději v Alláha – chvála Mu, smýšlím o Alláhovi, Vznešeném, dobře,“ a pak ho vidíme, jak neplní to, co je povinné a přikázané, nezakazuje, co zakázal Alláh. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Dobré smýšlení patří k dobrému uctívání.“ Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Žádná nákaza a žádné špatné znamení. Mám rád dobré znamení – dobré slovo.“ Bývalo rozšířeným zvykem šíření špatných zpráv a pesimismu, co se týče určité doby, místa, lidí i zvířat. Posel Alláhův – salla lláhu alajhi wa sallam – toto zakázal a přikázal šíření dobrých zpráv a optimismu.
Dnes jsme vyzýváni, abychom očekávali lepší zítřky, a není to pouze optimismus, vyžaduje to přesvědčení a víru ve Všemohoucího Alláha, který je nablízku a vyslyší nás. Všemohoucí Alláh nás nestvořil pro nic za nic. Stvořil nás, abychom Ho uctívali. Pokud budeme plnit toto uctívání, Všemohoucí Alláh k nám bude milostivý, obdaruje nás ze Své spravedlnosti a milosti. Přikázal nám, abychom šířili ducha naděje a optimismu mezi lidmi, proto když Prorok – alajhi as-salátu wa-s-salám – pověřil někoho ze svých druhů nějakým úkolem, řekl mu: „Zvěstujte dobré zprávy a nevyvolávejte obavy. Usnadňujte věci a neztěžujte je.“ Zvěstováním dobrých zpráv se má na mysli dávání naděje a optimismu lidem v tom, že milost Alláhova je široká. Všemohoucí Alláh praví: „… ale milosrdenství Mé objímá všechny věci.“ (7:156)
Služebník Alláhův by měl vědět, že Alláh dává štědrou odměnu a že šíření optimismu je úkolem každého, kdo nese odpovědnost a starost za vyzývání k následování Všemohoucího Alláha. Nejlepším příkladem je náš Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – který šířil naději a optimismus do budoucna v srdcích svých druhů – radwán Alláh alajhim. Chabáb bin al-Art – radija lláhu anhu – vyprávěl, že přišel za Prorokem – salla lláhu alajhi wa sallam – který se opíral o svůj plášť ve stínu Kaaby. V té době čelili ústrkům od nevěřících. Řekl mu: „Posle Alláhův, ty snad nepoprosíš Alláha?“ Posadil se červený v tváři a řekl: „Jeden z věřících, kteří byli před vámi, byl drásán železným kartáčem tak, že na jeho kostech nezbylo žádné maso ani nervy. Ale ani to ho neodradilo od jeho víry. Na jeho krk byla položena pila, aby ho rozetla vedví, ale ani tehdy neopustil svou víru. Alláh jistě završí toto náboženství, takže poutník ze Saná do Hadramautu se nebude muset obávat ničeho jiného kromě Alláha. A vlka, který zaútočí na jeho ovce.“
Toto je poselství pro nás pro všechny, abychom byli silnější a odolnější, když čelíme problémům. Všemohoucí Alláh praví: „A neztrácejte naději v laskavost Alláhovu, vždyť jen lidé nevěřící ztrácejí naději v laskavost Alláhovu!“ (12:87) Toto pronesl prorok Jakub – mír s ním – který ztratil svého milovaného syna i dalšího syna, přišel o zrak, ztratil jednotu svých synů a jejich vzájemnou lásku a přitom to vyslovil s důvěrou v Alláha, který je Mocný a Vznešený, a nenechá ho na holičkách. Víra ve Všemohoucího Alláha nás vede k činům, k tomu, abychom pátrali po Jeho důvodech a cestách.
Vytrvalost je běžnou součástí života. Naděje se nemůže pojit s leností, frustrací a zoufalstvím. Ti, kdo jsou frustrovaní, nic nezmění. Zoufalí nebudují civilizace, nedosáhnou slávy. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Když slyšíte někoho říkat: ‚Lidé jsou ztracení,‘ je tím ztraceným právě on.“
Všemohoucí Alláh ještě více vede Své služebníky, kteří jdou správnou cestou, což posiluje jejich víru v povinnosti, které jim Alláh uložil, a v to, aby je vykonávali. Všemohoucí Alláh praví: „A Alláh rozmnoží vedení těch, kdož správnou cestou jdou, vždyť skutky zbožné, jež trvají, lepší jsou u Pána tvého odměnou i lepší náhradou.“ (19:76)
Naše islámská historie je plná událostí, ze kterých islám vyšel vítězně a posílen. K prvnímu rozkolu došlo po smrti Proroka – salla lláhu alajhi wa sallam – když si lidé mysleli, že není návratu k víře Alláhově. A přišel Abú Bakr a uhasil oheň rozkolu, Pravda zvítězila, lež zmizela. Pak co se stalo v časech rozkolu za vlády chalífy Uthmána bin Affána – radija lláhu anhu – kdy po jeho smrti se probudil celý národ a pak se vše vrátilo do svých kolejí, až pak přišly zase výboje Tatarů.
Ať vás postihne cokoli, smýšlejte o Alláhovi dobře, šiřte naději a optimismus mezi lidmi.
Nechť nás Alláh učiní těmi, kdo přijímají to, co jim život přichystá na tomto světě i na světě příštím, ať je milostivý k našim rodičům, ať ochraňuje Své služebníky, všechny země před zlými nemocemi.
—————