Rodina v islámu

Páteční kázání 12. 11. 2021 (7. rabíʻ th-thání 1443), Dr. Usama al-Deiri, mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jen Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Rodina je jádrem společnosti. Je-li v pořádku, je v pořádku i společnost. Je-li zkažená, je zkažená i společnost. Proto jí islám věnuje péči a pozornost a ustanovil zákony a pravidla, která mají zajistit, aby byla v dobrém stavu a stála na dobrých základech. Pokud je rodina vedena těmito pravidly a pokyny, je šťastná a v bezpečí. Rodina je opěrným bodem islámské obce, zdrojem její síly a opravdovosti.

Súra Ženy je nejdůležitější súrou Koránu, která pojednává o záležitostech rodiny. Obsahuje pokyny a ustanovení, která uspořádávají vztahy mezi jejími jednotlivými členy.

Pokud bychom se vrátili do doby před posláním Proroka – salla lláhu alajhi wa sallam – a porovnali ji s dobou Prorokova působení, zjistili bychom, že to byl velký skok a pozvednutí morálky na výši, ke kterému došlo v rodině. Po té, co byla upírána práva sirotkům – a zejména dívkám – dostalo se zastání chlapcům i dívkám a také ženám. Můžeme k tomu přidat chaos v intimních a rodinných vztazích, přičemž bylo běžné smilstvo a prostopášnost. Poznali bychom skutečné dno, ve kterém žila rodina před islámem, a naproti tomu bychom viděli, co s lidmi udělalo islámské učení, když je pozvedlo na tento vrchol, kterého lidstvo nikdy předtím nedosáhlo.

Všemohoucí Alláh říká na začátku súry Ženy: „Lidé, bojte se Pána svého, jenž stvořil vás z bytosti jediné a stvořil z ní manželku její a rozmnožil je oba v množství velké mužů i žen. A bojte se Alláha, v Jehož jménu se vzájemně prosíte, a dbejte na pravidla o pokrevních svazcích, neboť Alláh zajisté nad vámi je pozorovatelem.“ (4:1)

První odkaz:

Slova Všemohoucího: „Lidé, bojte se Pána svého, jenž stvořil vás z bytosti jediné…“

Lidé – všichni lidé – byli stvořeni z jednoho člověka, nepřišli na tento svět ze své vůle, byla to jiná vůle, která o tomto rozhodla, která ví lépe než oni, ví nejlépe, co je pro ně dobré. Bylo třeba ji následovat. Jeden pán, jeden stvořitel je stvořil z jednoho člověka, Adama – alajhi as-salám – aby byly prvky, které mají společné lidé, muž a žena, otec a matka a děti, faktorem síly ke sjednocení společnosti a rodiny. Jednoho člověka od druhého, jedno pohlaví od druhého a jednu společnost od druhé odlišuje faktor milosrdenství, díky kterému je dosahováno celistvosti, solidarity a spolupráce mezi jednotlivci a mezi společnostmi.

Druhý odkaz:

Slova Všemohoucího: „… a stvořil z ní manželku její…“

Podle výkladu at-Tabarího je to Eva, která byla stvořena z Adamova žebra, aby se mu stala manželkou. Žena Eva byla stvořena z žebra muže Adama, a kdyby si to Mocný a Vznešený Alláh přál, stvořil by ji zpočátku „Staniž se. A stalo se.“ Ale jde o boží moudrost, kterou musí mít jak muž, tak i žena na paměti, aby věděli, že je více věcí spojuje, než rozděluje, že si mají být navzájem společníky a jeden druhého doplňovat.

Třetí odkaz:

Manželství je základem, na kterém byla postavena rodina, jak na to odkazuje výše zmíněný verš. Islám si přeje manželství a nabádá k tomu, učinil z něj jeden ze zbožných skutků, za který je věřící odměňován. Posel – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Vzájemné uspokojování je dobročinným darem.“

Islám je náboženství založené na přirozenosti, uvedení lidských instinktů do správné míry, regulování sexuálního pudu, není svázán tak, aby lidstvo vymřelo, ani mu nejsou povoleny otěže tak, aby se z lidí stala zvěř. Ba naopak, islám povolil uzavření manželství a všemi silami k němu napomáhá. Pro sexuální pud nastavil jediné chování, které je pro lidstvo užitečné a tím je zákonné manželství, u kterého den za dnem realita i věda potvrzují, že je jediným rámcem zajišťujícím vybití sexuálního pudu beze strachu, bez znepokojení, bez potíží a smrtelných onemocnění.

Odkaz čtvrtý:

Slova Všemohoucího: „… a rozmnožil je oba v množství velké mužů i žen…“

Tedy stvořil z Adama a Evy, manžela a manželky, zbytek lidstva. Rodina je tedy základem lidstva. Božská moudrost tomu chtěla, aby mělo toto lidstvo počátek v manželském páru, čímž odkazuje na hodnotu zákonného manželského svazku na straně jedné a na straně druhé na to, že rodina a společnost je základem a ne egoismus a individualismus jednoho pohlaví oproti druhému. Kdyby Alláh chtěl, stvořil by v prvním kroku mnoho mužů a žen a nechal by je uzavřít manželství a byly by z nich rodiny a nebyl by mezi nimi z principu žádný vztah. Ale Mocný a Vznešený ze Své moudrosti posílil vzájemné těsné pouto. První rodina tedy vznikla z muže a ženy, kteří jsou z jedné duše, jedné povahy a jedné přirozenosti. Z této první rodiny vznikl zbytek lidstva.

Odkaz pátý:

Slova Všemohoucího: „A bojte se Alláha, v Jehož jménu se vzájemně prosíte, a dbejte na pravidla o pokrevních svazcích, neboť Alláh zajisté nad vámi je pozorovatelem.“

Učenci vykládají tato slova tak, že jde o ujištění o tom, jak velkou hodnotu mají pokrevní svazky v islámu. Když Alláh při něčem přísahá, je to proto, aby ukázal význam konkrétně této věci, abychom právě o ní přemýšleli, zajímali se o ni a náležitě se o ni starali. Všemohoucí Alláh praví v posvátném hadísu, který tradoval Abdurrahmán bin Auf podle Posla Alláhova – salla lláhu alajhi wa sallam: „Já, Milostivý Alláh, jsem stvořil pokrevní svazky a odvodil jsem pro ně název ze Svého jména. Kdo udržuje vztahy se svými příbuznými, s tím také udržuji vztah. Kdo je zpřetrhal, s tím také zpřetrhám svůj vztah.“ (At-Tirmídhí)

Toto je hodnota rodiny v islámu vyjádřená pouhým jediným veršem Koránu Mocného a Vznešeného Alláha. Ukázal nám v něm konkrétně to, o čem není pochyb, a tedy že má významné a posvátné postavení.

Jako důkaz tohoto významného postavení rodiny nám postačí odkaz v tomto vznešeném verši. Tyto odkazy, u kterých jsme se zastavili, jsou zmíněny mezi dvěma výzvami k bohabojnosti – verš začíná slovy Všemohoucího: „Lidé, bojte se Pána svého…“ a je zakončen slovy: „A bojte se Alláha, v Jehož jménu se vzájemně prosíte, a dbejte na pravidla o pokrevních svazcích…“.