Prosebná modlitba

Páteční kázání 14. 10. 2016 (13. muharram 1438), šejch Ahmad Rajab, mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Prosebná modlitba je velkým požehnáním a obrovským darem od Alláha, Požehnaného, Vznešeného.

Projevil tím svou velkorysost ke Svým služebníkům, když jim přikázal prosebné modlitby a přislíbil jim, že je vyslyší. Je to také jeden z nejvýznamnějších rituálů, za který je od Alláha odměna. Prosebná modlitba má velký význam, je nesmírně užitečná a v rámci víry má své významné postavení. Ničím jiným se nezíská tolik dobrého a neodvrátí tolik zlého.

Alláh pravil: „Když se tě zeptají služebníci Moji na Mne, věz, že jsem blízko a že odpovím na prosbu prosícího, když mne poprosí. Nechť však na výzvu mou odpoví a nechť v Mne věří – snad půjdou cestou správnou!“(Kráva, 2:186) V prosebné modlitbě není nikdo nikomu prostředníkem, neobrací se s prosbou na žádného člověka, pokud prosíte, proste Alláha, žádáte-li o pomoc, žádejte Alláha, neboť On je blízko, jedině On vás může vyslyšet, není boha kromě Něho, nemá žádného společníka. Prosebná modlitba je aktem uctívání, a není možné uctívat nikoho jiného než Alláha. Vznešený Alláh pravil: „Ten, jenž utištěného vyslyší, když k Němu se modlí, jenž zlo odstraňuje a činí z vás dědice na zemi – je ten božstvem nějakým vedle Alláha? Jak málo dbáte na připomenutí!“ (Mravenci, 27:62)

Prorok (sAs) řekl: „Prosebná modlitba je uctívání.“ Pak zarecitoval: „I pravil Pán váš: ‚Vzývejte Mne a Já vás vyslyším! Ti, kdo se pyšně povyšují nad uctívání, ti věru vejdou do pekla, kde budou poníženi.‘“ (Odpouštějící, 40:60) Smyslem tohoto hadísu je, že prosebná modlitba je základem uctívání, tajemstvím jeho síly, duchem jeho základu, protože prosící vzývá Alláha Jediného a ví, že nemůže získat dobro od nikoho než od Alláha a nikdo od něho neodvrátí zlo než Alláh Jediný, nemající žádného společníka. Toto je pravda víry v jedinost Alláhovu a upřímné oddanosti a není většího uctívání, než je toto.

Prorok (sAs) řekl: „Nejlepším způsobem uctívání je prosebná modlitba.“ Řekl také: „Váš Pán, sláva a požehnání Jemu, je stydlivý a velkorysý, stydí se odmítnout svého služebníka a nechat ho odejít s prázdnýma rukama, když ho prosí!“ Stud jakožto jedna z Alláhových vlastností je něco jiného než stud ve spojitosti s lidmi. Jde o vlastnost, která je chápána takových způsobem, jakým to přísluší Alláhu Vznešenému. Alláh i přesto, že je úplně soběstačný a nade všemi mocný, se stydí odkrýt své roucho a ochranu od svého služebníka a udělat mu tím ostudu, nýbrž ho kryje a chrání skrze různé příčiny a prostředky, které mu usnadnil a nakonec mu odpustí (rouchem, krytím a ochranou se zde myslí, že Alláh tají nedostatky svých věřících služebníků před zraky jiných lidí, aby danému služebníkovi neudělal ostudu).

A řekl: „Jen duá dokáže obrátit osud, a jedině dobročinnost může prodloužit život.“

A řekl: „Kdo neprosí Alláha, na toho se Alláh bude hněvat.“

Řekl (sAs): „Nejméně schopnými jsou ti, kdo neprosí Alláha. Nejlakomější jsou ti, kdo jsou skoupí na pozdrav.“Prosebná modlitba je jednou z nejsilnějších příčin, díky kterým je možné odvrátit zlo a získat to, co je žádoucí. Její účinek se však nemusí projevit, je-li člověk vnitřně slabý, jako kdyby vyzýval ke špatnosti nebo přerušení vztahů, nebo je slabé jeho srdce v přijímání Alláha. Prorok (sAs) řekl: „Proste Alláha a buďte při tom přesvědčeni, že vaše prosba bude vyslyšena. Vězte, že Alláh nepřijme prosbu od člověka, který je nedbalý, nepozorný.“ Prosebná modlitba zůstane bez odezvy, pokud člověk dělá něco, co brání jejímu vyslyšení, např. jeho živobytí pochází z toho, co je zakázané, dále uspěchanost a zanedbání prosebné modlitby. Prorok řekl: „Prosebná modlitba bude vyslyšena u toho, kdo nespěchá, kdo neříká: ‚Prosil jsem a moje prosba nebyla vyslyšena.‘“ Prosebná modlitba zůstane bez odezvy, pokud se člověk přestane držet toho, co je dovolené. Alláh učinil konání toho, co je povolené, základním kamenem pro získání jakékoli věci. Když to člověk dělá, k tomu prosí Alláha a spoléhá se zcela na Alláha, je to dostatečným důvodem, aby byla jeho prosba vyslyšena a získal to, co chtěl, s dovolením Alláha.

Vězte, moji bratři a sestry, že jakákoli odezva na prosebnou modlitbu je dobrá. I když se odezva zpozdí, je to dobře. Tak to Alláh pro vás chce. Jak řekl Prorok (sAs): „Jestliže prosí muslim, který nedělá nic špatného a nepřerušuje vztahy, dá mu Alláh jednu z těchto tří věcí: splní mu ji hned, schová mu ji na Onen svět, uchrání ho před zlem, které by z ní plynulo.“ Zeptali se ho: „A co když budeme prosit hodně?“ Odpověděl: „Alláh má více.“ Tj. je ještě štědřejší, laskavější.

Existují některá pravidla prosebné modlitby, která by měl prosící dodržet, aby mohla být jeho prosba vyslyšena. Těchto pravidel je mnoho, např.:

- začínat chválením Alláha, prosbou o požehnání za Proroka a tímtéž končit

- obracet se na Alláha s žádostí Jeho krásnými jmény a vznešenými vlastnostmi, prosit Ho toužebně a zároveň s bázní

- pozvedat obě ruce při prosebné modlitbě, kromě některých situací, kdy to není vhodné, být obrácen směrem k Mekce a plně se soustředit při prosebné modlitbě

- vytrvat v prosebné modlitbě, nespěchat

- využívat pro to nejlepší vhodnou dobu

Věřící prosí svého Pána kdekoli a kdykoli, nicméně těmto časům a situacím je dobré věnovat pozornost, neboť jsou určité situace nebo časy, kdy jsou prosby vyslyšeny – dá-li Alláh – a těmito časy/situacemi jsou: poslední třetina noci, při svolávání k modlitbě, mezi svoláním k modlitbě (ázánem) a výzvou k zaujetí postoje k modlitbě (iqáma), při prostraci (sudžúd), po posledním dosvědčení (tašahhud) při modlitbě, před pozdravem, v pátek večer, při dešti, když postící se člověk přerušuje svůj půst, prosebná modlitba jednoho muslima za druhého muslima, když on o tom neví, a andělé se u Alláha přimlouvají slovy: „ámen, pro tebe budiž totéž“. Není nikoho, kdo by potřeboval prosebnou modlitbu více, než my a naše umma.