Proč je dobré dávat dobročinné dary - sadaqa

Páteční kázání 1. 7. 2016, šejch Ahmad Rajab, mešita v Praze

Proč je dobré dávat dobročinné dary („sadaqa“)

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) je Jeho služebník a posel.„Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Dobročinný dar („sadaqa“) je uctívání Alláha prostřednictvím vynakládání majetku, aniž by to bylo uloženo jako povinnost dle islámského práva. Termín „dobročinný dar“ („sadaqa“) se někdy používá i pro povinnou almužnu („zakát“). Termín „dobročinný dar“ („sadaqa“) je obecnější, neboť se používá jak pro povinné almužny („zakát“), tak i pro nepovinné jako je dobrovolný dobročinný dar („sadaqa at-tatawu^c“), kterým se budeme zabývat dnes.

Termín „sadaqa“ je odvozen od slova „sidq“ – upřímnost, tedy důkaz upřímnosti víry věřícího člověka, který ji zaplatil.

Vznešený Alláh pravil: „Ti, kdož rozdávají almužnu z majetku svého za noci i za dne, skrytě i veřejně, těm dostane se odměny u Pána jejich; takoví nemusí mít strach a nebudou zarmouceni.“ (Kráva, 2:274)

Pravil také: „Ti, kdož vydávají jmění své na stezce Alláhově, jsou podobni zrnu, z něhož vyrůstá sedm klasů, z nichž každý má sto zrn. A Alláh mnohonásobně odplácí tomu, komu chce, neboť Alláh je Velkorysý, Vševědoucí.“ (Kráva, 2:261)

Dále pravil: „Těm, kdož vydávají jmění své na stezce Alláhově, aniž potom doprovázejí to, co vydali, výčitkami či špatností, těm dostane se odměny u Pána jejich a nemusí mít strach a nebudou zarmouceni.“ (Kráva, 2:262)

Vznešený Alláh pravil: „Vy, kteří věříte! Nechť vás majetky vaše a děti vaše neodlákají od vzpomínání Alláha. A ti, kdož tak učiní, ti věru ztrátu utrpí. Rozdávejte z toho, co jsme vám uštědřili, dříve než každého z vás zastihne smrt a než vykřikne: ‚Pane můj, kdybys mi mohl dát odklad do lhůty blízké, abych mohl dávat almužny a stát se jedním z bezúhonných!‘ Ale Alláh nedá odklad duši žádné, když dostaví se lhůta její, a Alláh je dobře zpraven o všem, co děláte.“ (Pokrytci, 63:9, 10, 11)

Podle Abú Hurajry se traduje, že Posel Alláhův (sAs) řekl: „Každý den sestupují dva andělé. Jeden říká: ‚Ó Alláhu, dej tomu, kdo něco vynakládá ze svých prostředků, náhradu za to, co vynaložil.‘ Druhý říká: ‚Ó Alláhu, znič toho, kdo nic nedává.‘“ (všichni se na něm shodují)

Abú Kabša al-Anmárí (rAa) vyprávěl, že slyšel Proroka (sAs), jak říká, že přísahá na tři kvality, které zmíní a které je dobré si zapamatovat:

1) Jmění člověka se nezmenší tím, když bude platit almužnu („sadaqa“).

2) Alláh pozvedne čest člověka, který trpělivě snáší útisk.

3) Kdo začne žebrat, toho Alláh uvrhne do chudoby (nebo něco podobného). (Abú Ísá potvrdil, že jde o dobrý, správný hadís).

Almužna a vynakládání majetku na cestě Alláhově je velmi prospěšné:

1) Očišťuje se tím jmění i tělo. Alláh pravil: „Ber ze jmění jejich almužnu, kterou je očišťuješ a ospravedlňuješ! Modli se za ně, neboť modlitba tvá bude pro ně uklidněním…“ (Pokání, 9:103)

2) Je lékem proti neštěstí a nemoci. Proto Prorok říká: „Lečte své nemocné almužnou.“

3) Almužna chrání toho, kdo ji platí, před neštěstím. Traduje se, že Prorok (sAs) řekl: „Zbožné činy chrání před zlem. Almužna vynaložená tajně uhasí zlobu Pána. Dobré příbuzenské vztahy prodlužují věk.“

4) Almužna vynaložená tajně uhasí zlobu Pána.

5) Almužna chrání toho, kdo ji vynaloží, před Ohněm pekelným. Prorok (sAs) řekl: „Každý člověk je v Soudný den chráněn stínem almužny, kterou zaplatil, dokud nebude mezi lidmi rozsouzeno.“

Také řekl (sAs):

„Každý z vás bude mluvit se svým Pánem přímo, bez prostředníka. Podívá se doprava a uvidí jen činy, které vykonal. Podívá se doleva a uvidí jen činy, které vykonal. Podívá se před sebe a uvidí jen Oheň. Chraňte se před Ohněm byť jen darováním půlky datle a nemáte-li, pak dobrým slovem.“ (všichni se na něm shodují)

Mluvili jsme teď o almužně obecně. Nyní vám však chceme připomenout almužnu darovanou k přerušení půstu („zakát al-fitr“). Tato almužna je povinná pro každého muslima, který má obživu pro sebe a svou rodinu na svátek přerušení půstu a předvečer tohoto svátku a ještě něco navíc. Platí ji za sebe a za muslimy, za jejichž obživu je odpovědný, tj. za svou manželku a děti.

Tato almužna („zakát al-fitr“) odpovídá jednotce duté míry na jednoho člověka, která je obvyklá v určité zemi (např. určitý objem rýže nebo něčeho podobného, co v daném místě převažuje), a odpovídá asi 3 kg na jednu osobu. Na tomto se shodují všichni učenci a je to nejlepší. Někteří učenci povolili zaplacení protihodnoty, zejména je-li to nezbytně nutné a prospěšné. Zaplatí se hodnota odpovídající 3 kg rýže například, což odpovídá asi 120 Kč na jednoho člověka. Kdo zaplatí více, dostane se mu větší odměny. Tato almužna se rozdává chudým a potřebným a musí být zaplacena před sváteční modlitbou.

Nechť je toto od nás všech přijato Alláhem.