Pravý muž podle islámu

Páteční kázání 21. 3. 2014 (20. džumádá l-úlá 1435), šejch Ahmad Rajab, Mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc, o vedení správnou cetou a o odpuštění prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Když se řekne „pravý muž,“ jistě si to každý spojí se schopností nést zodpovědnost, s neochvějností v pravdě a s plněním slibů. Když se podíváme do Koránu, zjistíme, že někdy je použito slovo radžul a někdy dhakar. Radžul je muž ve smyslu „pravý muž,“ zatímco dhakar je muž ve smyslu „jedinec mužského pohlaví.“ Když se v Koránu hovoří o obyčejných věcech, ve kterých je třeba odlišit od sebe muže a ženy, používá se slovo dhakar, jako např. (ve významu): „Lidé, Věru jsme vás stvořili z muže (dhakar) a ženy...“ (Komnaty:13). Avšak když hovoří o velkolepých vlastnostech a postojích, používá slovo radžul. Tito praví muži jsou v Koránu popisováni různými vznešenými vlastnostmi. Pravý muž podle Koránu vypadá takto:

* Nese zodpovědnost ve věci obrany tohoto náboženství a věrnosti Alláhu. Alláh říká (ve významu): „I přiběhl z druhého konce města muž a zvolal: „Lide můj, následujte vyslance Alláhovy.“ (Já Sín:20). Když uslyšel o příchodu poslů a o tom, že je lidé chtějí zabít, spěchal k nim z konce města a vynaložil veškeré své síly pro obranu Pravdy.

* Drží se víry a správné cesty a nesnižuje se na tu úroveň, aby ztrácel čas neužitečnými věcmi, protože má mnohem větší starost: Soudný den, ve kterém děti zešediví! Alláh říká (ve významu): „V domech, jež Alláh dovolil postavit a v nichž se vzpomíná jména Jeho, slaví Ho ráno i večer muži, které ani obchod, ani prodej nezláká od vzýváni Alláha, od dodržování modlitby a od dávání almužen, a ti obávají se dne, kdy srdce i zraky se budou obracet.“ (Světlo:36-37). Pravý muž nemůže vyjít z jiného místa než z Božích domů, ve kterých byl vychováván dle Koránu a sunny, jak Alláh řekl.

* Plní své sliby a dodržuje dohody, které uzavřel. Alláh říká (ve významu): „Mezi věřícími jsou muži, kteří věrně dodržují úmluvu, již s Alláhem uzavřeli; a jsou mezi nimi někteří, jichž osud již se naplnil, a jiní, kteří ještě čekají a nezměnili se změnou žádnou.“ (Spojenci:23).

* Cíti přirozenou žárlivost, není mu lhostejné, co se děje s jeho ženou, dcerou či sestrou. Nedovolí, aby se ponižovaly či byly ponižovány praktikováním nevhodných a necudných věcí. Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) řekl: „Třem lidem Alláh zakázal ráj: závislému na alkoholu, neposlušnému (k rodičům) a tomu, kdo souhlasí s tím, aby jeho blízké ženy konaly necudné věci.“

Být pravým mužem znamená správně mluvit, být šlechetný, být nápomocný a umět spolupracovat s ostatními i s nimi cítit a podpořit je. Slovo radžul bylo zmíněno pouze, když šlo o velkolepou situaci a vznešené jednání, které má rád Alláh i Jeho posel.

‘Umar ibn al-Chattáb jednou seděl se svými přáteli a řekl jim: „Přejte si!“ Jeden z nich řekl: „Přál bych si, aby tento dům byl plný zlata, které bych rozdal na cestě Alláhově!“ ‘Umar jim řekl znou: „Přejte si!“ Řekl druhý: „Přál bych si, aby tento dům byl plný perel, hedvábí a drahokamů, které bych všechny rozdal na cestě Alláhově a jako almužny.“ ‘Umar jim znovu řekl: „Přejte si!“ Odvětili: „Nevím, co říct.“ ‘Umar řekl: „Přál bych si muže, jako jsou Abú ‘Ubajda ibn al-Džarráh, Mu‘ádh bin Džabal a Sálim, sluha Abú Hudhajfy ibn al-Jamána, aby mi pomohli povznést slovo Alláhovo!“ Nechť se Alláh smiluje nad ‘Umarem! Byl pravým mužem. Lidé, jako jsou on, jsou nezbytnou podmínkou pro rozkvět jakékoliv civilizace. Jak moc bychom dnes potřebovali muže, jako byl on!

Pravý muž je vzácná věc mezi lidmi, jak Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) řekl: „Lidé jsou jako velbloudi – ve stovce najdeš sotva jednoho, na kterém můžeš jet.“ Jeden muž se může vyrovnat stovce, tisícovce i celému národu, jak se říká: „Jeden muž vysokých ambicí a silné vůle, probudí k životu celý národ!“ Alláh řekl o proroku Abrahámovi (nechť ho Alláh pochválí a ochrání): „Abraham věru byl národem a Alláhu oddaným, hanífem a mezi modloslužebníky nepatřil!“ (Včely:120).

Chálid ibn al-Walíd jednou vedl bitvu a poslal vzkaz Abú Bakrovi, který byl tehdy chalífou, že potřebuje další vojáky. ‘Umar mu poslal pouze jednoho muže: Alqa’qá‘ bin Amr at-Tamímí. Abú Bakr řekl: „Nemůže být poraženo vojsko, ve kterém je muž jako on!“ A také říkával: „Alqa’qá’ův hlas je ve vojsku lepší než tisíc bojovníků!“

Občas vidíš chlapce věkem, ale muže slovy, činy, mravy a způsobem uvažování. ‘Umar ibn al-Chattáb jednou šel okolo chlapců, kteří si hráli. Všichni utekli a zůstal jen jeden chlapec, který se nepohnul ze svého místa – ‘Abdulláh ibn az-Zubajr. ‘Umar se ho zeptal: „Proč jsi neodešel stejně jako tvoji kamarádi?“ Odpověděl: „Vůdče věřících! Nedopustil jsem se přestupku, abych se tě bál, a cesta není úzká, abych ti ji musel uvolnit.“

‘Abdulláh ibn Mas‘úd byl velice hubený a měl velmi tenké nohy. Jednou se mu odkryly, a když lidé viděli, jak jsou tenké, někteří z nich se zasmáli. Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) řekl: „Smějete se tomu, jak má tenké nohy? Přísahám, že ve vahách (v Soudný den) budou těžší než hora Uhud!“

Být pravým mužem není věc věku, stavby těla, majetku či společenského postavení, nýbrž vnitřní síla, která člověka povznáší k vznešeným a velkolepým věcem. Je to síla, který člověka vzdaluje od hloupostí a nepodstatných věcí, dělá mladého dospělým, chudého bohatým a slabého silným.

Je to síla, která člověka přiměje dávat dříve, než brát, odvádět své povinnosti dříve, než si požádá o svá práva, a plnit své povinnosti vůči svému Pánu, vůči sobě, své rodině a okolí. Je v každé situaci mužem!

Jak se stát pravým mužem?

Nejlepší věc, kterou může stát udělat pro své občany, nejlepší studijní osnovy, nejlepší, co mohou rodiče svým dětem dát, nejlepší, k čemu mohou média a školy lidi vést, je výchova takovýchto mužů. Takový člověk se neobjeví jen tak. Jeho prostředím, ve kterém vyrůstá, se musí vyznačovat správným a pevným přesvědčením (akídou), vznešenými mravy, dobrým vychováním a respektováním dobrých zvyklostí, které neodporují Božím zákonům. Avšak pokud víra chybí, mravy jsou špatné, výchova slabá a vztah k mešitě slabý, pak nemůžeme očekávat, že se objeví praví muži úplně stejně, jako nemůžeme očekávat, že sazenice vyroste, když nemá vodu, světlo ani vzduch. Tento svět nikdy nespatřil tolik názorných příkladů pravých mužů, jako v době Proroka (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) a jeho společníků. Jsou to vznešené příklady, které islám vytvořil skrze tohoto velkolepého posla.