Poznejte Alláha v blahobytu, On vás pozná v nouzi

Páteční kázání  26. 4. 2013 (16. džumádá-th-thání 1434), Hosam al-Hashlamoun, mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a jen Jeho o pomoc a odpuštění prosíme. Dosvědčuji, že není Božstva kromě Alláha a že Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Od ‘Abdulláha ibn ‘Abbáse, že řekl: byl jsem jednou za Prorokem (sAs), a on mi řekl: „Chlapče! Naučím tě několik slov! Ochraňuj hranice Alláha, On ochrání tebe! Ochraňuj hranice Alláha, najdeš Ho před sebou. Když prosíš, tak pros Alláha, a když žádáš o pomoc, tak o ni žádej Alláha! A věz, že kdyby se celý národ sešel, aby ti prospěl v něčem, nebudou ti schopní prospět v ničem jiném než v tom, co ti Alláh předurčil; a kdyby se sešli, aby ti uškodili v něčem, nebudou schopní ti uškodit v ničem jiném než v tom, co ti Alláh předurčil. Pera byla zvednuta a papíry oschly!“ (at-Tirmizí, výrok hasan-sahíh).

A v záznamu imáma Ahmada stojí: „Ochraňuj hranice Alláha a najdeš Ho před sebou, Poznej Alláha v blahobytu, On tě pozná nouzi! Pomni, že to, co tě nepostihlo, postihnout tě nemohlo, a to co tě postihlo, nemohlo tě nezasáhnout, a pomni, že vítězství přichází s trpělivostí, a ulehčení s potíží, a s potíží je usnadnění.“

Tento výrok nese v sobě významné příkazy a vznešená pravidla víry, až někteří učenci řekli: „Učil jsem se tento hadís, až mě zvládl a zkrotil. A jak smutná je neznalost tohoto výroku a neporozumění jeho významů.“

Výrok, jehož význam se točí kolem slov o poznání Alláha: „Poznej Alláha v blahobytu, On tě pozná nouzi!“, a významem těchto slov je, že služebník, když se obává Alláhova trestu, střeží Jeho hranice a stará se o Jeho práva, tak Ho poznal v blahobytu. Mezi ním a jeho Pánem je zvláštní vztah a tak ho jeho Pán pozná v nouzi a bude mu pomocníkem.

Poznání Pána Jeho služebníkem jsou dvou druhů:

1. Všeobecné poznání: a je to uznání, potvrzování a přesvědčení, co je společné pro všechny věřící.

2. Zvláštní poznání: což znamená kompletní směřování srdce k Alláhu, úplnou oddanost a odevzdanost jen Jemu a pokoru při vzpomínce na Něho, stud před Ním a věrnost Jemu. A je to zvláštní poznání, o které stojí znalci, jak řekli někteří: „Ubozí lidé, kteří odcházejí z tohoto světa a nepoznali to nejlepší na něm.“ Bylo řečeno: „A co to je?“ Řekli: „Poznání Alláha.“)

Poznání služebníka jeho Pánem je také dvou druhů:

1.   Všeobecné: Jeho znalost a zpravenost o služebnících a to ve všem, co je tajné a veřejné. Řekl (ve významu): „My stvořili jsme člověka a dobře víme, co duše jeho mu našeptává. Vždyť blíže jsme mu než jeho tepna krční,...“ (Qáf, 50:16)

2.   Zvláštní: a to zajišťuje Jeho lásku a blízkost k služebníkovi, Jeho vyhovění prosbám služebníka a pomoc služebníkovi v nouzi. A na to ukazují slova Proroka (sAs) co přenáší od Alláha: „A Můj služebník se Mi i nadále přibližuje, dokud ho nebudu mít rád, a když ho budu mít rád, budu jeho sluchem, kterým slyší, a očima, kterýma vidí, a jeho rukou, kterou používá, a jeho nohou, s níž chodí, a kdyby poprosil Mě o něco, dal bych mu to, a kdyby o ochranu požádal, ochránil bych ho.“

Proto ten, kdo je vůči Alláhovi v blahobytu bohabojným a pokorným, v nouzi mu Alláh pomůže. Příklady na to z Koránu jsou: „O Jonášovi, když se nacházel ve velrybě, řekl: „A kdyby nebyl z těch, kdož Alláha oslavují, byl by jistě v břiše jejím zůstal až do dne vzkříšení.“ (Stojící v řadách, 37:143-144)

O prokletém Faraonovi, když v moři byl potopen, řekl:  Avšak Alláh pravil: „Teprve nyní?! Ale předtím jsi byl vzpurný a patřils mezi ty, kdož pohoršení šíří.“ (Jonáš,10:91)

Zaznamenal at-Tirmizí od Abú Hurajry, že Alláhův posel (sAs) řekl: „Kdo si přeje, aby mu Alláh vyhověl v nouzi, ať Ho mnoho prosí v blahobytu.“