Povolené a zakázané je jasné

Páteční kázání 18. 1. 2013 (6. rabí‘ al-awwal 1434), šejch Aslan Archistov, mešita v Praze

BismiLLÁHirrahmánirrahím,

chvála Alláhu. Jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc, o vedení správnou cestou a odpuštění prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Bratři a sestry v islámu,

Imám Muslim zaznamenal ve své sbírce výrok, který vypráví an-Nu‘mán bin Bašír o Prorokovi (nechť ho Alláh pochválí a ochrání), že řekl: „Povolené je vskutku jasné a zakázané je vskutku jasné, a mezi nimi jsou pochybné věci, které nezná mnoho lidí. Ten, kdo se vyhne těmto pochybnostem, ten je bezúhonný ve svém náboženství i ve své cti. Ten však, kdo spadne do pochybností, ten spadne do zakázaného jako pasák, který pase (svůj dobytek) kolem chráněného území (nějakého krále), do kterého téměř zasahuje. Vskutku je v těle kousek, který když se napraví, napraví se celé tělo, a když se zkazí, zkazí se celé tělo, a tím je vskutku srdce.“

Vážení bratři! Toto je velkolepý výrok, o kterém někteří z učenců prvních generací řekli, že představuje čtvrtinu náboženství. Tento výrok nás učí velice důležité a zásadní věci. Pojďme se u těchto poznatků pozastavit, a prosíme Alláha, aby nás vedl a pomohl nám.

Prvním z těchto poznatků je, že toto náboženství je jasné. Není v něm nic tajemného a nepochopitelného pro toho, kdo se ho naučil, i kdyby jen povrchně, což se nedá říci o ostatních náboženstvích, která navíc obsahují mnoho rozporů a věcí, odporujících zdravému lidskému rozumu a lidské přirozenosti (fitra).

Tento výrok také poukazuje na významné postavení vědy a učenců, protože výrok říká, že mnoho lidí vidí některé věci jako pochybné a nezná jejich pravdivou podstatu. Tyto pochybné věci však znají právě učenci.

Ve výroku je též pochvala těch, kteří jsou ve věcech náboženství opatrní a když nevědí, vyberou si to, co je pro jejich víru jistější a bezpečnější. Tímto způsobem si tito věřící ochrání svou víru i čest.

Když se nad výrokem dobře zamyslíme, nalezneme v něm, že cesta k zakázanému vede přes pochybnosti. Kolik bratrů bylo na správné cestě, jenže pak se začali dopouštět různých pochybných věcí, což dovedlo až k úplnému oddálení od islámu. K Alláhu se utíkáme a Jeho prosíme, aby nás ochránil a neopustil nás.

Dále můžeme vidět, jak Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) používá přirovnání, což je v náboženských textech časté. Používání tohoto způsobu nám dokazuje Prorokovu péči o jeho ummu a to, jak mu záleželo na tom, aby věřící správně pochopili jeho učení a aby to utkvělo v jejich paměti. Toto je také zpráva pro nás, že nemáme být lakomí a držet si pravdu sami pro sebe, nýbrž o ní říci ostatním lidem – příbuzným, dětem, sousedům, kolegům v práci, a to pomocí dobrého slova a vhodného přirovnání.

Výrok nás také jasně vyzývá k tomu, abychom se vyhnuli pochybnostem, které vedou k zakázaným věcem, a tím pádem samozřejmě i samotných zákazům.

V těchto Prorokových slovech je další velice významná věc, kterou opomenulo mnoho lidí, a tou je přednost v péči o nitro před péčí o vnějšek. Všechny činy začínají právě od tohoto kousku masa – srdce. Pokud se srdce zkazí, je to pro člověka ve skutečná zkáza. Alláh v Koránu říká (ve významu): „V den, kdy nebudou majetky ani synové nic užitečné – jen, kdo přišel je zdravým srdcem!“ (Básníci, 88–89).