Pouť

Páteční kázání 17. 8. 2018, mešita v Praze     

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (sallalláhuʻalajhiwasallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Věřící je ten, kdo uskutečňuje uctívání Alláha, svého Stvořitele, toho, kdo Mu poskytuje obživu, Vznešeného, jemuž patří chvála. Alláh mu přikázal víru v jedinost a on Ho poslechl, přikázal mu modlit se a tak se pomodlil, platil ze svého majetku almužnu, jak mu přikázal Alláh, nejedl a nepil a zdržel se povolených slastí po celý den v měsíci ramadánu z poslušnosti vůči Alláhovi. Uposlechl příkaz Alláhův, vyslyšel volání Abrahama – mír s ním – před několika tisíci lety: „A vyzývej lidi ke konání pouti, a nechť k tobě přijdou pěšky anebo jdouce na všelikých velbloudech rychlých, přicházejíce ze všech rozsedlin hlubokých.“

Vězte, služebníci Alláhovi! Poutníci vykonávající velkou i malou pouť a ti, co usilují a bojují na cestě Alláhově jsou hosty Milosrdného, Všemohoucího. Abú Hurajra (rAa) vyprávěl, že Prorok (sAs) řekl: „Alláhovými hosty jsou tři (skupiny lidí): dobyvatelé, poutníci na velké pouti a poutníci na malé pouti. Vyslyší jejich prosebné modlitby, pokud Ho prosí, odpustí jim, prosí-li o odpuštění.“ V jiné verzi: „Vyzval je a oni ho vyslyšeli, požádali Ho a On jim vyhověl.“ Vznešený a Všemohoucí Alláh je štědrý ke svému věřícímu služebníkovi při každém aktu uctívání, který vykoná. Co se týče pěti modliteb, bylo potvrzeno, že Salmán (rAa) vyprávěl, že Prorok (sAs) řekl: „Kdo doma vykoná rituální očistu a vykoná ji dobře, pak přijde do mešity a je Alláhovou návštěvou, sluší se, aby ten, ke komu přišla návštěva, byl k návštěvě štědrý.“ Co teprve návštěva posvátného chrámu Alláhova, na kterou jsou potřeba výdaje, vyžaduje námahu a překonání těžkostí k posvátnému chrámu Alláhovu, „v údolí bez polí obilných“. V tamních zemích netečou řeky, nejsou tam stromy vrhající stín, nejsou tam dech beroucí výhledy na přírodu, ba naopak je to země obklopená horami, je tam horké klima, jdou tam jen ti, kdo mají dobré srdce a čistou duši.

Skutečné potěšení je tam. Není to fyzické potěšení, ale potěšení pro srdce, které se tam otevře, radost pro duše z poslušnosti a uctívání. Jsou hosty Všemohoucího Alláha: „Vyzval je a oni ho vyslyšeli. Požádali Ho a On jim vyhověl.“ Chrání je andělé Milostivého, vedou je k cíli a přináší jim dobré zprávy, pokaždé když zmíní jméno Alláhovo, andělé Milostivého přinášejí dobré zprávy o Ráji. Abú Hurajra(rAa) vyprávěl, že Prorok (sAs) řekl: „Jakmile pozvednou hlas z poslušnosti vůči Němu, je jim přinášena dobrá zpráva o Ráji.“

Sahl bin Saad Al Sáidí (rAa) vyprávěl, že Prorok (sAs) řekl: „ Žádný muslim nevysloví talbija dokud – vpravo i vlevo, kámen nebo strom, nebo bahno nevysloví talbija.“ Celý svět je na nohou a připomíná si Alláha v době konání velké pouti, více než kdy jindy. Kdo na to pomyslí? Jaké chyby zůstanou věřícímu? Když se vydá, aby se dotkl černého kamene a pravého rohu? Ibn Omar (rAa) vyprávěl, že Prorok (sAs) řekl: „Dotkne-li se pravého rohu a černého rohu, smažou se jeho chyby.

Vznešený a Mocný Alláh se chlubí Svým andělům v předvečer Arafatu, lidmi na Arafatu. Praví: ‚Podívejte se na mé služebníky, přišli neupravení, zaprášení ze všech rozsedlin hlubokých, přejí si mou milost, mé odpuštění. I kdyby měli tolik hříchů, jako je zrnek písku nebo jako je pěny na moři, odpustím jim. Proveďte běh (při pouti), moji služebníci, bude vám odpuštěno i těm, v jejichž prospěch jste tak činili…“

V Muzdalifě je Alláh ke svým hostům, poutníkům laskavý, zahrnuje je svými dary, takovými, které nemá nikdo jiný než On. Bilál bin Rabáh (rAa) vyprávěl, že mu Prorok (sAs) řekl za úsvitu v Muzdalifě: „Bilále, utiš lid, Alláh byl k tomuto shromáždění velmi štědrý, odpustil těm, kteří chybovali, díky těm, kteří byli zbožní. Zbožným dal cokoli, o co požádali. Pokračujte ve jménu Alláha.“

Velká pouť je významným obdobím, jehož dosah zná jen Vznešený a Mocný Alláh, pocítí to oddaní věřící. Mnozí z poutníků, kteří se vrací domů, kdy zakusili hořkost únavy, obtíží a vyčerpání, si přejí jedině to, aby se mohli zas a znovu vracet k Alláhovu chrámu.

Při této uspokojující cestě je Alláhem, Vznešeným a Mocným, některým poutníkům dáno, aby zemřeli ať již z jakéhokoli důvodu. Pokud Alláh dá nějakému poutníkovi, aby zemřel při pouti, čeho se dočká na Onom světě?

1) Je po smrti odměněn vždy, když se vydá nějaký poutník na velkou pouť nebo malou pouť. Abú Hurajra (rAa) vyprávěl, že Prorok (sAs) řekl: „Když se poutník vydá na velkou pouť a zemře, Alláh mu dá odměnu jako poutníkovi na velké pouti až do Soudného dne. Když se poutník vydá na malou pouť a zemře, Alláh mu dá odměnu jako poutníkovi na malé pouti až do Soudného dne. Kdo se vydá jako dobyvatel a zemře, dostane se mu odměny jako dobyvateli až do Soudného dne.“

2) Tento poutník je povolán (k Alláhovi) v takovém stavu, v jakém zemřel. Takže když říká ‚Přicházím na Tvoji výzvu, ó Alláhu‘ (talbija), volá k Alláhovi a připomíná si Ho, v jeho jedinosti, je k Němu takto povolán. Ibn Abbás (rAa) vyprávěl, že s Prorokem (sAs) byl muž, jemuž zlomila vaz jeho velbloudice a zemřel. Prorok (sAs) řekl: „Umyjte ho vodou s lotosem, oblečte ho do dvou rubášů, nevoňte ho voňavkou, ani mu nepřikrývejte hlavu, neboť bude vzkříšen v Den zmrtvýchvstání, recitujíc talbija.“