Poučení z noční cesty a cesty do nebes

Páteční kázání 29. 4. 2016, šejch Ahmad Rajab, mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (sallalláhu alaihi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Vznešený Alláh přenesl Svého Posla Muhammada (sAs) jedné noci z Posvátné mešity do mešity al-Aqsá. Pak ho vznesl do nebes, pak k lotosovému stromu v Sedmém nebi a ukázal mu největší ze Svých znamení. Toto Prorok (sAs) absolvoval duší i tělem, při vědomí, nespal při tom. V Koránu se hovoří o noční cestě na začátku súry Noční cesta a o cestě do nebes na začátku súry Hvězda. Zmiňují se o tom také správné hadísy o Prorokovi.

Nebyl však potvrzen ani rok, ani měsíc, kdy Prorokova (sAs) cesta proběhla. V životopisech je zmíněna řada výroků, které tento čas stanovují. Co se týče řetězce tradentů – i když jsou všechny výroky slabé - je nejspolehlivějším výrok Músy bin Okba podle al-Zoharího, podle kterého k noční cestě došlo rok před hidžrou. Pokud by byl tento výrok správný, došlo k noční cestě v měsíci rabí^c al-awwal.

V každém případě sporem o určení noci, kdy došlo k noční cestě a cestě do nebes, se nemusíme zabývat, neboť se k tomuto termínu neváží žádná ustanovení islámského práva.

Co nás však zajímá, je to, abychom věřili a byli Vznešenému Alláhovi vděční za to, že k zázraku noční cesty a cesty do nebes proroka Muhammada (sAs) došlo způsobem, který jsme popsali v úvodu tohoto kázání.

Čas nám nedovoluje zmínit se o podrobnostech noční cesty a cesty do nebes, ale chtěl bych hovořit o některých poučeních, která z nich plynou.

Příklady těchto užitečných lekcí:

1) Po zkouškách a strastech přichází projevy přízně a dary od Vznešeného Alláha s Jeho dovolením. Prorok (sAs) byl vystaven velkým zkouškám a pak přišel tento projev přízně od Vznešeného Alláha po té, co Qurajšovci uzavřeli cestu šíření islámu v Mekce, Thaqífu a arabských kmenech a rozhodli o blokádě proti šíření islámu a jeho stoupencům ze všech stran. Prorok (sAs) se ocitl v nebezpečí po smrti svého strýce Abú Táliba, svého největšího ochránce, a také po smrti své milující manželky Chadídži, která mu ulevovala od bolesti a smutku. Prorok (sAs) však pokračoval ve své cestě, byl trpělivý pro věc Alláhovu a nenapadlo ho Alláhovi cokoli vyčítat. Nastal čas velké zkoušky a pak přišla noční cesta a cesta do nebes a bylo mu to souzeno Pánem všech světů. Byl povznesen do nebes jako žádné jiné stvoření. Alláh ho odměnil za jeho trpělivost a úsilí, dodal mu síly ve strastech a nepřátelství protivníků islámu, setkal se s ním přímo, bez posla, bez skrývání a ukázal mu svět neznáma jako nikomu jinému z lidí. Nechal ho sejít se se svými bratry posly na jedné úrovni a byl jim imámem a vůdcem jakožto jejich pečeť a poslední z nich.

2) Velká statečnost Proroka (sAs) se projevuje v tom, jak čelil modloslužebníkům věcí, která odporovala jejich myšlení, zpočátku ho jejich představivost nebyla schopna pochopit, nezabránil mu však ani strach ze střetu s nimi, aby se k ní veřejně hlásil, setkával se s jejich odsouzením a posměšky. Stal se tak pro svůj lid nejlepším příkladem, jak se veřejně hlásit k pravdě před těmi, kdo pravdu nemají, i kdyby se proti pravdě spolčili a vedli proti ní válku všemi svými silami. Moudrým krokem Proroka (sAs) bylo předložit modloslužebníkům jako argument své vyprávění o noční cestě do mešity al-Aqsá. Alláh mu ukázal znamení, kterým museli uvěřit i nevěřící. Prorok (sAs) uvedl podrobnosti o mešitě al-Aqsá dokazující, že mluvil pravdu, nicméně někteří z jeho lidu to odmítali z nevěřícnosti a tvrdohlavosti.

3) Při této významné události se ukázala síla víry Abú Bakra (rAa). Když k němu přišli nevěřící a řekli mu o tom, odpověděl jim naprosto přesvědčivě, že pokud to Prorok (sAs) řekl, je to jistě pravda. Pak řekl: „Skutečně mu věřím i v tom, co je ještě dále, věřím mu to, co řekl o nebesích časně ráno a na sklonku noci.“ Proto si zasloužil přezdívku as-Siddíq (Spravedlivý). Toto je ukázka naprostého porozumění a přesvědčení. Srovnal tuto zprávu a zjevení seslané z nebes a ukázal jim, že jestliže je to něco neskutečného pro obyčejného člověka, pro Proroka (sAs) je to zcela možné.

4) Modlitba Proroka (sAs) s ostatními proroky je důkazem toho, že mu svěřili vedení a vůdcovství a že učení islámu zrušilo předcházející učení a že následovníci těchto proroků je v tomto mají též následovat, tedy v přenechání vůdcovství a následování tohoto Posla a poselství, se kterým byl poslán..

5) Spojení mešity al-Aqsá a Posvátné mešity v Mekce je velmi moudré a užitečné a odkazuje na význam mešity al-Aqsá pro muslimy. Bylo to místo, kam směřoval při své noční cestě Prorok (sAs) a odtud se vznesl do nebes, a bylo to místo, v jejímž směru se zpočátku v mekkánském období muslimové modlili. Muslimové by tedy měli mešitu al-Aqsá milovat i vše, co je kolem ní, neboť je to požehnané a posvátné místo. Toto spojení dává muslimům pocit odpovědnosti vůči mešitě al-Aqsá. Ohrožení této mešity je ohrožením pro Posvátnou mešitu a její lid.

6) Důležitost a význam modlitby: Tradice potvrzuje, že modlitby v současné podobě byly nařízeny právě při cestě Proroka (sAs) do nebes. Ibn Kathír o tom říká: „Velká péče je věnována poctě modlitby a její velikosti,“ neboť byla nařízena v nebesích.

7) Prorok (sAs) viděl během svých nočních cest mnoho věcí a viděl také velká znamení svého Pána. Čas nám však nedovoluje se o nich zmínit. Požehnání a mír budiž s naším Prorokem Muhammadem, jeho rodem a druhy.