Pokání před ramadánem

29.06.2012 00:16

Páteční kázání 29. 6. 2012 (9. ša‘bán 1433), šejch Samer Shehadeh, mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a jen Jeho o pomoc a odpuštění prosíme. Dosvědčuji, že není Božstva kromě Alláha a že Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Za několik málo týdnů přivítáme drahého hosta – požehnaný měsíc ramadán. Využiješ ho naplno, jak bys měl? Pokud chceme patřit k těm, komu Alláh v ramadánu odpustí a napíše mu ráj, musíme do ramadánu vstoupit s čistým a zdravým srdcem – srdcem, které v sobě neskrývá nic, co Alláh nemá rád. Srdce, které není svázáno s ničím a s nikým jiným než s Alláhem. Jak může využít ramadán člověk, jehož srdce je spoutáno k tomuto materiálnímu světu a jeho hříchům? Vstupme proto do ramadánu s čistým srdcem. Jak toho dosáhnout? Jediná cesta, která vede k očištění srdce, je upřímné pokání.

Mnoho věřících zapomíná, že pokání je jedním z nejlepších uctívání, kterými se člověk může k Alláhu přiblížit. Pokání je povinností každého člověka. Alláh říká (ve významu): „A obraťte se všichni kajícně k Alláhu, věřící, snad budete úspěšní!“ (24:31). Když člověk učiní pokání, Alláh vymění všechny jeho špatné skutky za dobré. Alláh říká (ve významu) po zmínce trestu pro hříšníky a nevěrce: „… kromě toho, který učiní pokání, uvěří a vykoná dobrý skutek, tak takovým vymění Alláh jejich špatné skutky za dobré; a Alláh je Odpouštějící a Smilovný.“(25:70). Nejen to – věřící, který se vždy po hříchu opět kajícně vrátí ke svému Pánu, Alláh si ho zamiluje. Alláh říká (ve významu): „Alláh má vskutku rád ty, kteří často činí pokání a kteří se očišťují.“ (2:222).

Pokání má své podmínky, které musí být splněny, aby pokání bylo přijato. Tyto podmínky jsou:

- Litování dopuštěného hříchu.

- Zanechání hříchu.

- Pevně se rozhodnout se k hříchu nevrátit.

- Upřímnost.

- Prosba o odpuštění.

- A pokud jsi svým hříchem ukřivdil nějakému člověku, pak musíš svou křivdu napravit nebo ho požádat o odpuštění.

Některým lidem zabránilo v pokání několik výmluv. Pojďme se na ně společně podívat:

- Zveličování hříchu a ztráta naděje v milostivost Alláha: Věřící by měl být vždy mezi strachem a nadějí – strachem z trestu za své hříchy, který si zaslouží, a nadějí v milostivost Alláha, která je nesmírná. Ztratit naději v milostivost Alláha je jedním z největších hříchů vůbec. Alláh říká (ve významu): „Vskutku neztrácí naději v milostivost Alláha nikdo jiný než lidé nevěřící.“ (12:87). Milostivost Alláha je větší než každý hřích. Alláh říká ve svatém výroku, který o Alláhu vypráví Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání): „Synu Adamův, kdyby tvé hříchy dosáhly oblaků na nebi, a pak jsi Mě poprosil o odpuštění, odpustil bych ti, aniž bych váhal.“

- Považování hříchu za maličkost a pocit, že milost Alláha je zaručená: Každý si musí uvědomit, že milost Alláha si zaslouží věřící jen z laskavosti Alláha a ne proto, že by si ji skutečně zasloužil. Milost Alláha je určena Jeho upřímným služebníkům, kteří občas udělají chybu, a pak si hned uvědomí, že se dopustili hříchu a ne těm, kteří své hříchy ignorují a považují je za maličkosti. Alláh tyto lidi varuje před Svou lstí. To, že je dosud nezasáhl za jejich hříchy žádný trest, nemusí znamenat, že jsou tyto hříchy u Alláha maličkostmi, ale že jim Alláh odkládá trest na Soudný den. Alláh říká (ve významu): „Cítí se snad v bezpečí před lstí Alláha? Před lstí Alláha se vskutku cítí v bezpečí jen ti lidé, kteří prohráli.“ (7:99). Lhostejnost vůči hříchu může být u Alláha horší než samotný hřích. Dívej se na to, vůči komu jsi neposlušný, ne na to, čím jsi neposlušný.

- Opětovné páchání hříchů po pokání: Neztrácej naději a věz, že Alláh má rád ty, kteří opětovně dělají pokání. To, že se vracíš k hříchu, může být zkouška, a proto musíš být trpělivý a neustále dělat pokání. Neztrácej naději.

- Láska k hříchu: Někteří lidé mají ten konkrétní hřích rádi a nechtějí se ho vzdát. Takový člověk má nemocné srdce, které je třeba léčit. Recituj hodně Korán a neustále pros Alláha o očištění srdce.

- Odkládání pokání a naděje v dlouhý život: Kdo ti řekl, že budeš žít dlouho? Nikdo neví, kdy zemře. Nemusíš se dožít ani příštího pátečního kázání. Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) nám přikázal, abychom si hodně připomínali smrt. Připomínej si ji tedy a uvědom si, že zemřít můžeš kdykoliv. Proč tedy zemřít jako hříšník?

Proč udělat pokání?

- Nevíš, kdy zemřeš, tak rychle učiň pokání, abys zemřel jako poslušný věřící.

- Udělej pokání, aby tě Alláh miloval, protože Alláh miluje ty, kteří dělají pokání.

- Když uděláš pokání, Alláh ti vymění špatné skutky za dobré.

Jak mám udělat pokání? Zde je několik věcí, které pomohou člověku k pokání:

- Připomínej si smrt. Nevíš, kdy zemřeš.

- Věz, že pokud uděláš pokání, bude tě Alláh milovat.

- Buď si naprosto jistý, že ty sám nemůžeš dosáhnout ničeho, pokud ti Alláh nepomůže. Neustále Ho proto pros o pomoc, odpuštění a správné vedení.

- Buď trpělivý a neztrácej naději. Pokračuj v prosbách celý život až do smrti. Nikdy neříkej: „Já jsem prosil, ale Alláh mě nevyslyšel.“ Pokud zemřeš při tom, jak prosíš o pomoc a vedení, pak je to dobré zakončení.

- Zanech špatné přátele a najdi si dobré, kteří tě podpoří na správné cestě.

—————

Zpět