Očistěte svou duši a zpytujte svědomí

20.07.2018 11:58

Páteční kázání 20. 7. 2018, mešita v Praze          

Chvála Alláhu. Jen Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (sallalláhuʻalajhiwasallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.

Duše je většinou nepřítelem, který je člověku neustále nablízku, ve dne v noci, když přichází i odchází, za všech okolností, přikrášluje mu, co je špatné, navádí ho k nicnedělání a lenosti, snaží se o to, aby uklouzl a chyboval, jak cituje Korán Josefova slova – mír s ním: „Netvrdím, že duše má je nevinná, vždyť věru duše neustále nabádá ke špatnostem, pokud se Pán můj neslituje – a Pán můj věru je odpouštějící, slitovný.“ (Josef, 12:53)

Proto rozumní lidé tomuto věnovali pozornost a zpytovali své svědomí, aby své duši vymezili hranice, nedovolili jí, aby se odchýlila, aby ji napravili v souladu s božským učením, voláním Všemohoucího Pána: „Vy, kteří věříte, bojte se Alláha! Nechť duše každá popatří na to, co si již dříve připravila pro zítřek. Bojte se Alláha, vždyť Alláh je dobře zpraven o všem, co děláte. Nebuďte jako ti, kdož zapomněli na Alláha a jimž On dal zapomenout na sebe samé – a toto jsou věru hanebníci.“ (Shromáždění, 59:18-19) Zpytujte tedy své svědomí, než s vámi bude zúčtováno. Podívejte se, co jste si nashromáždili za zbožné činy na den, kdy nastane váš čas, až stanete před vaším Pánem, bojte se Alláha podruhé, vězte, že je dobře zpraven o všech vašich činech, o vašich poměrech, nic se o vás před Ním neskryje, žádná vaše záležitost, ať velká či nicotná, nebude opomenuta. Náš Pán, Velký a Vznešený, řekl o duši: „Kdo ji očistí, ten jistě vydělá, a kdo ji zanedbá, ten jistě prodělá.“ (Slunce, 91:9-10) Al-Hassan řekl: „Vydělá ten, kdo očistí svou duši, znamená, že ji napraví a přivede k poslušnosti vůči Alláhovi – Mocnému a Vznešenému – a prodělá, kdo ji zanedbá, znamená, že ji zničí, nechá ji zbloudit a přivede ji k neposlušnosti.“ Toto skutečně vyžaduje zpytování a očištění. Vypráví se, že Posel Alláhův (sAs) řekl: „Moudrý člověk zpytuje své svědomí a usiluje o to, co je po smrti. Bezradný člověk následuje své vrtochy a přeje si, aby Alláh splnil jeho marnivá přání.“

Umar (rAa) říkával: „Zpytujte své svědomí, než s vámi bude zúčtováno, poměřte je na vahách, než stanete vy na vahách, zítřejší zúčtování pro vás bude snadnější, když budete zpytovat své svědomí ještě dnes, ozdobte se pro významnější příležitost. Až stanete před Alláhem, nic o vás nezůstane utajeno.“ Svým sloužícím Umar (rAa) napsal: „Zpytujte své svědomí v čase blahobytu, než nastane těžké zúčtování. Kdo zpytuje své svědomí v čase blahobytu, než nastane těžké zúčtování, vrátí se ke spokojenosti a radosti. Kdo se nechá odvést svým životem, prací, tužbami, ten bude litovat a utrpí újmu.“ Zpytování vlastního svědomí je nezbytné, pro člověka užitečné na tomto i na Onom světě. Toto bylo správné vedení předků, zbožných předchůdců. Hassan Al-Basrí říká: „Služebník Alláhův se má dobře, je-li sám sobě varovatelem a zpytuje-li své svědomí.“

Majmún bin Mahrán řekl: „Služebník Alláhův není bohabojný, když nezpytuje své svědomí jako společník požadující vyúčtování od druhého společníka.“ K tomuto bylo poznamenáno: „Duše je jako společník – zrádce, nebudeš-li po něm chtít vyúčtování, sebere ti tvůj majetek.“

Imám Ahmad citoval Wahba, který řekl: „V učení rodu Davidova se píše: ‚Pravdu má rozumný člověk, který neopomene čtyři hodiny: hodinu, kdy vzývá svého Pána, hodinu, kdy zpytuje své svědomí, hodinu, kdy je sám se svými bratry, kteří mu říkají o jeho chybách a jsou k němu upřímní, hodinu, kdy je sám se svými potěšeními, která jsou povolená a povznášejí. Tato hodina napomáhá k ostatním hodinám a je zábavou pro duši.“

Al-Hassan řekl: „Věřící je svým vlastním ochráncem. Zpytuje své svědomí kvůli Alláhovi. Zúčtování je v Soudný den jednodušší pro ty, kdo zpytovali své svědomí na tomto světě, ale je těžké pro toho, kdo s tímto vůbec nepočítali.“

Málik bin Dínár řekl: „Nechť je Alláh milostivý ke služebníkovi, který si řekl: ‚Nemáš snad tohle? A nemáš snad tamto?‘ Pak sám na sobě hledá chyby, přiměje sám sebe dodržovat Knihu Mocného a Vznešeného Alláha. Je sám sobě vůdcem.“ Nekončí to tím, že věřící zpytuje své svědomí, zabývá se tím, co mu škodí, jaké jsou jeho chyby, musí to být pro něho motivací, aby se změnil k lepšímu, musí ukázat vliv tohoto zpytování na jeho víru, chování, jednání: upřímným pokáním a správným vedením podle ustanovení Alláha, snahou o to být poslušný vůči Alláhovi, bráněním křivdám, plněním práv, napravením a opravením toho, co je pokroucené nebo chybné v celém jeho životě. Přísahám při Alláhovi, že nejvíce potřebujeme právě toto zpytování, zejména v této době, kdy je čím dál více věcí, po kterých toužíme, čím dál více lákadel a čím dál rozmanitějších zdrojů rozptýlení. Moji milí bratři, je to velmi vážné, je třeba být bdělý a napravit se, než nastane čas odchodu a bude pozdě. Prosím Alláha, aby nám pomohl bojovat sami se sebou a aby nám dopřál úspěchu v tom, co je mu milé a co Ho činí spokojeným.

—————

Zpět