Ochraňuj Alláha, On ochrání tebe

Páteční kázání 27. 12. 2013 (24. safar 1435), šejch Ahmad Rajab, mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není Božstva kromě Alláha a že Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Ve sbírce imáma Ahmada vypráví ‘Abdulláh ibn ‘Abbáss: „Seděl jsem jednou za Prorokem (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) a on mi řekl:‚Chlapče, naučím tě několik slov: Ochraňuj Alláha, On bude ochraňovat tebe. Ochraňuj Alláha a nalezneš Ho před sebou. Když prosíš, tak pros Alláha, a když hledáš pomoc, hledej ji u Alláha; a věz, že kdyby se celý národ sešel, aby ti v něčem prospěl, nebyl by schopný ti prospět v ničem jiném než v tom, co už ti Alláh napsal, a kdyby se sešli, aby ti v něčem ublížili, nebyli by schopni ti ublížit v ničem jiném než v tom, co už ti Alláh napsal. Pera již byla odložena a listy uschly.‘“ Tento výrok v sobě nosí velkolepá doporučení a velice zásadní pravidla náboženství. Jeden z učenců dokonce řekl: „Zamyslel jsem se nad tímto výrokem a zcela mě ohromil!“ Kdybychom chtěli podrobně rozebrat tento výrok, bylo by to na dlouho, protože o každém slově, použitém v tomto výroku by se dalo mluvit dlouze. Bude nám prozatím stačit, když objasníme Prorokova slova: „Ochraňuj Alláha, On ochrání tebe!“

Muslime, Alláhův služebníku, ochraňuj Alláha, ochrání On tebe! Jak má ale služebník ochránit Vznešeného Alláha? Ibn Radžab al-Hanbalí řekl: „‘Ochraňuj Alláha‘ znamená: ochraňuj Jeho hranice, práva, příkazy a zákazy.“ Ochrana těchto věcí spočívá ve vykonání příkazů, vyhýbání se zákazům, nepřekračováním hranic. Ten, kdo toto učiní, tak patří k těm, kdo chrání Alláhovy hranice a které Alláh pochválil Svými slovy (ve významu): „Toto je to, co vám bylo slíbeno. ... všem kajícníkům zákonů dbalým, kteří v tajnosti se Milostivého obávají a přicházejí se srdcem pokorným.“ (50:32-33). Jedna z nejdůležitějších věcí, které Alláh přikázal ochraňovat, je modlitba. Alláh řekl (ve významu): „Dbejte na (ochraňujte, dodržujte) modlitby a modlitbu prostřední!“ (2:238). Ve sbírce Imáma Ahmada se o Prorokovi (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) vypráví, že řekl o povinných modlitbách: „Ten, kdo na ně dbá (ochraňuje je), budou pro něj světlem, důkazem a záchranou v Den zmrtvýchvstání; a ten, kdo na ně nebude dbát, nebudou pro něj světlem, důkazem ani záchranou v Den zmrtvývstání.“ ‘Abdulláh ibn ‘Umar řekl: „Věru, člověk, který zanedbává modlitbu, nemá na islámu žádný podíl!“ Naší povinností je dbát na modlitby v jejich časech, dbát na její pilíře a povinnosti a na pokoru při ní.

Ochraňování Alláha, které je zmíněné ve výroku, není pouze v modlitbě, ale v ochraně všech Alláhových práv a povinností a příkazů a zákazů. Muslim musí chránit svou hlavu a to, co je v ní, břicho a to, co je v něm, svůj sluch, zrak a srdce před tím, co Alláha může rozhněvat. Alláh řekl (ve významu): „Věru, sluch, zrak i srdce – na to vše bude (člověk) tázán!“ (17:36).

Alláh ochránil mnoho Svých proroků a poslů poté, co oni ochránili Alláhovy hranice. Alláh ochránil Ibráhíma (mír s ním) před ohněm, když byl do něj vržen po té, co svému lidu přikázal tauhíd a rozbil jejich sochy. Alláh řekl ohni: „Ohni, buď chladem a bezpečím pro Ibráhíma!“(21:69). Podobně byli ochráněni i další proroci, jako např. Júnus, Músá a další a prorok Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) v mnoha situacích. Ochraňování Alláha není určeno pouze Alláhovým poslům a prorokům. Tato ochrana je jasně vidět u mnohých z Prorokových společníků a zbožných z pozdějších generací až do dnešního dne.

K těmto ochráněným lidem patří např. Prorokův sluha Safína, který byl v jedné bitvě zajat něvěřícími a podařilo se mu utéct, ale cestou potkal lva. Safína řekl: „Abú Hárithe (to byla přezdívka lva)! Já jsem sluha Alláhova posla (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) a stalo se mi to a to… Lev k němu přistoupil velice blízko a zůstal s ním po celou cestu, dokud Safína nedorazil zpět k muslimskému vojsku. Zamysli se nad tím, jak Alláh podrobil těmto zbožným lidem nebezpečné šelmy, až se staly jejich strážci! Dalším příkladem je jeden z Prorokových společníků jménem Chubajb Ibn ‘Adijj, který byl zajat a ukřižován nevěřícími, kteří chtěli zohavit jeho tělo po ukřižování, jenže Alláh ho před tímto ochránil a země Chubajba  pohltila. Takovýchto autentických příběhů je mnoho.

Ten, kdo chrání Alláhovy hranice a práva, Alláh ochrání jeho, neboť odměna odpovídá skutkům. Ten, kdo chrání Alláha, Alláh chrání jeho pozemský i posmrtný život. Ochrana pozemského života člověka spočívá v ochraně těla, majetku, rodiny a potomstva. Alláh vypráví v súře Jeskyně, že Alláh ochránil dva sirotky tím, že střežil jejich poklad, protože jejich otec byl zbožný. Alláh říká (ve významu): „A co se týká té zdi, ta patřila dvěma chlapcům sirotkům ve městě tom a byl pod ní poklad pro ně předurčený; a otec jejich muž bezúhonný byl a Pán tvůj si přál, aby oni nejdříve dospělosti své dosáhli a teprve pak poklad svůj odkryli z milosti Pána tvého. A já pak nic z toho z rozhodnutí vlastního nečinil; a toto je výklad toho, v čem tys trpělivosti nebyl schopen.““ (18:82). Ibn Kathír ve výkladu Koránu uvádí, že otcem se zde myslí sedmý nebo dokonce desátý předek. V tomto je jasný důkaz, že když je člověk zbožný, bude ochráněno i jeho potomstvo. Alláh proto říká (ve významu): „A nechť se střeží ti, kdož ‒ v případě, že po sobě zanechají slabé potomstvo ‒ se o ně budou také strachovat, utiskovat jiné! Nechť obávají se trestu Alláhova a nechť hovoří slovo přímé!“ (4:9). Druhým typem Alláhovy ochrany je ochrana člověka v jeho víře a náboženství. Ochrání ho před pochybnostmi a bludy, které by mohly svést ze správné cesty, a před zakázanými vášněmi. Taktéž ochrání jeho víru ve chvíli, kdy bude umírat, aby zemřel jako věřící. Alláh říká (ve významu): „K těm pak, kdož říkali: ,Pánem naším je Alláh,‘ a potom se přímo ubírali, andělé sestoupí hovoříce: ,Nebojte se a nermuťte se, nýbrž radujte se z ráje, jenž byl vám přislíben!‘“ (41:30).

Alláhův služebníku, ochraňuj Alláha, aby Alláh ochránil tebe, a věz, že Alláh nezmění nic, co je v lidu nějakém, dokud lidé nezmění to, co v sobě skrývají.