Nebezpečí následování vášní

Páteční kázání 28.10.2016, šejch Ahmad Ragab, mešita v Praze 

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není Božstva kromě Alláha a že Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláhovým a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Vášní (arabsky: alhawá) máme na mysli náklonnost lidské duše (nafs) k věci, kterou chce. Tuto náklonnost stvořil Alláh v každém člověku a učinil ji pro něj přirozenou, přičemž v některých případech jde o věc nezbytnou k přežití, jakou je např. touha po jídle a pití či po intimním vztahu s opačným pohlavím. Alláh tyto touhy omezil jasnými hranicemi a přikázal lidem je respektovat. Vzhledem k tomu, že člověk, který následuje své vášně, se většinou u těchto hranic nezastaví, používá se slovo alhawá (vášeň) převážně v negativním smyslu, tj. jako označení takové vášně, která už je za Alláhovými hranicemi. Proto Alláh řekl (ve významu): „Ten, kdo se zpupně choval a upřednostnil život světský, tomu bude oheň pekelný příbytkem. Ten však, kdo se obával stání před Pánem svým a následování vášní duši své zakázal, tomu bude ráj příbytkem.“ (79:37-41).

Muslimové, následování vášní je vážná nemoc, velké neštěstí a silné pokušení! Kdo před ním bude ochráněn, ten zvítězí, a kdo do něj spadne, ten bude zatracen. Je to nejhorší nemoc, která se může v lidském srdci usadit, a nejhnusnější vlastnost, která se může na chování jednotlivce projevit. Když se vášeň člověka zmocní, natolik ho zbaví zdravého rozumu, že racionální uvažování a islámské předpisy, které hovoří proti jeho vášním, se mu stanou naprosto cizími, a on pak vidí a slyší pouze to, co mu jeho vášně dovolí. Takový člověk nevidí pravdu, není schopen myslet na důsledky věcí, neslyší dobrá slova a nechce se podřídit tomu, co je správné. Vášeň je něco skrytého, co se člověku velice těžce odhaluje. Aby to dokázal, musí svou duši nejprve vyčistit od všech usazenin a tužeb, mít v srdci tu pravou bázeň, která Alláhu přísluší, a veškeré činy zasvětit Jemu. Až tehdy se člověku dostane spásného rozlišení (alfurqán), které mu umožní jasně rozeznat pravdu od lží.

Bratři a sestry v islámu! Jediný způsob, jak se ochránit před následováním vášní, je následovat pravdu – to, s čím přišel islám a vyvedl tím lidi z temnot na světlo a z bludů na správnou cestu. Je to jediná správná a přímá cesta, která vede ke spáse člověka před blouděním a před nadvládou vášní.

Alláh o tomto říká (ve významu): „Pokud ti nevyslyší (tvou výzvu), pak věz, že jen vášně své následují! A kdo je ve větším bludu než ten, kdo bez vedení od Alláha jen následuje vášně své?! Alláh věru neuvádí na cestu lidi nespravedlivé.“ (28:50).

A také řekl (ve významu): „Davide, My jsme tě věru učinili nástupcem na zemi, tak suď mezi lidmi spravedlivě a nenásleduj vášně, které by tě svedly z cesty Alláhovy! Věru těm, kteří scházejí z cesty Alláhovy, náleží trest přísný za to, že zapomněli na Den zúčtování.“ (38:26).

A též pravil (ve významu): „A proto vyzývej (k víře pravé) a narovnej se (a přímo se ubírej), a nenásleduj vášně jejich a řekni: ‚Uvěřil jsem v každé Písmo, které Alláh seslal, a bylo mi poručeno soudit mezi vámi spravedlivě.’“ (42:15).

V následujícím verši Alláh Vznešený hovoří o nejhorším stupni bloudění, kdy lidé, kteří následují své vášně, klesli tak hluboko, že vášně se pro ně staly tím jediným na světě, co je zajímá a co je dokáže oslovit. Alláh říká (ve významu): „Pověz… Kdo mimo Alláha dokáže vést (po správné cestě) někoho, kdo si ze svých vášní učinil božstvo své a Alláh mu dal zbloudit poté, co se mu dostalo vědění, a sluch i srdce mu zapečetil a přes oči mu clonu dal? Cožpak vám to nedochází?“ (45:23).

V jiném verši Alláh varuje před následováním takových lidí, a říká (ve významu): „…a nenásledujte vášně lidí, kteří již dříve zbloudili i dali mnohým zbloudit a od přímé cesty se vzdálili!“ (5:77).

Alláhův posel (sallalláhu ’alajhi wa sallam) varoval před vášněmi slovy: „Povím vám o některých z mnoha věcí, kvůli kterým mám o vás obavy: bludné chtíče vašich břich a pohlaví a vášně, které svádějí z cesty.“

Také se o něm – (sallalláhu ’alajhi wa sallam) – vypráví: „Tři věci člověka zatratí, a jiné tři ho spasí. Ty, co ho zatratí, jsou: lakota, když se člověka zmocní, vášeň, kterou člověk následuje, a samolibost; a věci, které člověka spasí, jsou: bohabojnost v soukromí i na veřejnosti, střídmost v chudobě i bohatství a spravedlivost v hněvu i spokojenosti.“

Ali bin Abí Tálib (radialláhu ’anhu) řekl: „Nejvíce ze všeho se o vás bojím kvůli dvěma věcem: naději v dlouhý život a následování vášní, protože naděje v dlouhý život člověka přiměje zapomenout na věčný život, a následování vášní člověka odrazuje od pravdy.“

Ibn al-Qajjim (rahimahulláh) řekl: „Každý, kdo má nějaký rozum, ví, že veškeré pohoršení a zkáza na světě mají původ v upřednostňování vlastního názoru před tím, co bylo sesláno, a toho, co kážou vášně, před tím, co káže rozum. Jakmile se tyto dva špatné principy zmocní nějakého srdce, je daný člověk definitivně ztracen, a když jim podlehne nějaký národ, čeká ho jen to nejhorší!“

Bratři a sestry v islámu, v Koránu není jediného místa, kde by Alláh zmínil vášeň a neodsoudil ji. Též Prorok (sallalláhu ’alajhi wa sallam) před tím varoval. Vášeň se arabsky nazývá alhawá právě z toho důvodu, že člověka uvrhne do hlubokých propastí, jejichž rozsah zná jen Alláh (pozn.: příbuzné sloveso „hawá, jehwí“ znamená spadnout do propasti, ze shora dolů apod.).

Rozumný člověk se proto vyhýbá slastem, po kterých následuje bolest, a chtíči, kvůli kterému pak lituje toho, co udělal. Oheň pekelný byl obklopen vášněmi a slastmi, zatímco ráj byl obklopen nepříjemnostmi a těžkostmi. Nejhorší nemoc je následování vášní, a nejlepší lék je se tomuto přístupu vyhýbat. Nikdo nedosáhne úplnosti, dokud nedá přednost náboženství před vášněmi a dokud se nestanou jeho vášně závislými na jeho náboženství.