Nebezpečí jazyka

30.12.2011 23:25

Páteční kázání 30. 12. 2011 (5. safar 1433), šejch Samer Shehadeh, mešita v Praze.

BismiLLÁHirrahmánirrahím,

chvála Alláhu. Jeho chválíme a jen Jeho o pomoc a odpuštění prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Bratři a sestry v islámu,

Mu‘áz bin Džabal (r.A.a.) se zeptal Proroka (nechť ho Alláh pochválí a ochrání): „Posle Alláha, řekni mi o činu, který mě dostane do ráje a oddálí od pekla!“ Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) mu připomněl pilíře islámu a další věci, a pak řekl: „Nechceš, abych ti řekl o něčem, čím získáš toto vše?“ Pak chytil svůj jazyk a řekl: „Drž na uzdě tohle!“ Mu‘áz se udiveně zeptal: „Proroku Alláha, to budeme souzeni za to, co říkáme?“ Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) odpověděl: „Mu‘ázi! A kvůli čemu jinému budou lidé házeni do pekla na své tváře než kvůli tomu, co nasbíraly jejich jazyky?!“

Jazyk je velice nebezpečná věc, která člověka může dostat do nejvyšších stupňů ráje, ale i do těch nejhlubších stupňů pekla. Jakmile člověk promluví, řekne tak něco, co bude buď pro něj, nebo proti němu. Zpátky už to vzít nemůže.

Těchto nebezpečných slov je několik:

1. Slova, která člověka dostanou mimo islám, jako je nadávání na Alláha a Jeho posla či na islám nebo vysmívání se Alláhu, Poslovi nebo něčemu ze symbolů islámu. Někteří muslimové vyprávějí vtipy, ve kterých zesměšňují některé proroky nebo společníky proroka Mohammeda (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) a netuší přitom, že tím přestali být muslimy! Když někteří pokrytci za Prorokova života vtipkovali o některých z Prorokových společníků, Alláh seslal na Proroka (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) tyto verše: „A kdyby ses jich zeptal, řekli by ti: „My jsme jen žertovali a hráli si!“ Řekni: „Vysmívali jste se Alláhovi, Jeho znamením a Jeho poslovi?“ Neomlouvejte se! Stali jste se nevěřícími!“ (Pokání: 65-66).

2. Lež: Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) byl známý svou pravdomluvností i před svým proroctvím. Nikdy nelhal. Ve výroku řekl, že lež je jedna z vlastností pokrytců – kdo lže, má v sobě část pokrytectví. Také řekl, že lež vede k hříšnosti a hříšnost vede do pekla; a ten, kdo neustále lže a lži vyhledává, bude u Alláha zapsán jako lhář. Ještě horší je pak lež, kterou člověk ukřivdí ostatním, jako je lživá přísaha nebo lživé obvinění nevinného. Takový člověk bude v Soudný den připraven o všechny své dobré skutky těmi, kterým ublížil, vezme si jejich špatné skutky, a pak bude hozen do pekla.

3. Pomlouvání a doručování pomluv: Jedním z nejhorších hříchů je pomlouvání. Když byl Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) tázán na to, co je pomlouvání, řekl: „To, abys zmínil svého bratra něčím, co nemá rád.“ Jeden se zeptal: „Posle Alláha, a co kdyby to, co o něm říkám, byla pravda?“ Odpověděl: „Pokud je to, co říkáš, pravda, pak jsi ho pomluvil, a pokud to není pravda, pak jsi ho lživě a nespravedlivě obvinil!“ Pomluva všech muslimů je přísně zakázána, avšak nejhorší je vůči vyvoleným služebníkům Alláha, jako jsou proroci, Prorokovi společníci a učenci. Člověk, který pomlouvá vyvolené služebníky Alláha, mívá většinou velmi špatnou smrt. Mnoho muslimů se při pomlouvání vymlouvá na to, že by to klidně tomu dotyčnému řekli do očí nebo že je to pravda – v obou případech je to pomluva a tyto argumenty nemají u Alláha žádnou váhu. Ještě horší než samotné pomlouvání je pak doručování pomluv. Ten, který doručí pomluvu tomu, kdo byl pomluven, se dopouští ještě většího hříchu než ten, který ho pomluvil, protože tímto rozděluje mezi lidmi. Katastrofa je, že si někteří myslí, že tím dělají něco dobrého.

4. Jeden z nejhorších hříchů jazyka je vydávání fatev bez odborných znalostí, jak zde bylo řečeno předminulý týden. Takový člověk vymýšlí lži proti Alláhu a nejen, že sám bloudí, ale i svádí lidi ze správné cesty. 

Ne nadarmo Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) řekl: „Kdo mi zaručí, že ochrání to, co má mezi vousy a to, co má mezi stehny, zaručím mu ráj!“

—————

Zpět