Muhádžir (emigrant) je i ten, kdo opustí to, co Alláh zakázal

Páteční kázání 6. 11. 2015, šejch Ahmad Rajab, mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Hidžra (odchod, emigrace) je dvojího druhu: skutečný, tedy fyzický odchod z jednoho místa na jiné místo (ze země do země) jako byl odchod proroka Muhammada (sAs) a jeho druhů z Mekky, která byla místem nevěřících a útlaku, do Medíny, která se stala místem islámu, za vírou, přesvědčením. Základní body této hidžry jsou nám známé.

Druhým druhem hidžry je odchod nebo opuštění něčeho abstraktně nebo duševně. Dnes, dá-li Alláh, se budeme věnovat tomuto druhému druhu, kterým je opuštění něčeho duševně, tedy zanechání hříchů a neposlušnosti, oproštění duše od různých lákadel a svodů. Tato hidžra je povinností, nikdo od ní není v žádném případě osvobozen. Alláh nařídil svým služebníkům, aby se nedopouštěli ničeho zakázaného, neprotivili se mu, přikázal jim také, aby se upřímně káli a navrátili se k Němu. Pravil: „Rci: ‚Služebníci moji, kteří jste se dopustili přestupků proti sobě samým, neztrácejte naději v milosrdenství Alláhovo, vždyť Alláh věru odpouští viny všechny – On Odpouštějící je a Slitovný.‘“ (Skupiny, 39:53)

Zeptali se Proroka (sAs): „Která víra je nejlepší?“ Odpověděl: „Hidžra.“ Zeptali se ho: „Co je to?“ Odpověděl: „Že necháš všeho, co je špatné…“

Prorok řekl: „Muslim je ten, před jehož jazykem a rukou jsou všichni muslimové v bezpečí. Muhádžir je ten, kdo nechá všeho, co zakázal Alláh.“ (podle al-Buchárího)

Ano, znamená to vnitřně se přiklonit k Alláhovi a k Jeho Poslu. Toto je cílem, je to opravdové a je to základem. Fyzický odchod je až na druhém místě. Zahrnuje v sobě „odkud“ a „kam“. Člověk vnitřně upřednostňuje lásku k Alláhovi před láskou k jiným věcem, opouští uctívání jiných věcí, než je Alláh, a obrací se k uctívání Alláha, opouští strach z jiných věcí, než je Alláh, a přeje si být bohabojný, přestane se spoléhat na něco jiného než na Alláha a spoléhá se jedině na Alláha atd. Odchod k Alláhovi v sobě zahrnuje opuštění všeho, co Alláh nemá rád, a příklon k tomu, co má rád a co Ho činí spokojeným.

Imám Ahmad a další tradovali podle Fadály bin Ubajda (rAa), který vyprávěl, že Prorok (sAs) při pouti na rozloučenou řekl: „Kdo je věřící? Každý, komu lidé důvěřují, co se týče jejich majetku i sebe samých. Muslim je ten, před jehož jazykem a rukou jsou lidé v bezpečí, mudžáhid je ten, kdo na sobě usilovně pracuje v poslušnosti k Alláhovi, muhádžir je ten, kdo upustí od chybování a hříchů.“ Tento hadís je jednou z rad, které dal Prorok (sAs) svému lidu při pouti na rozloučenou. Je z ní zřejmé, jak se má chovat ten, který si zasluhuje být takto pojmenován podle toho, co je jeho skutečnou povinností. Opravdový muslim je ten, na kom jsou znaky islámu vidět, jak se o tom zmínil Prorok (sAs).

Hidžra v různých podobách stále trvá, a nezmizí, dokud ji muslimové potřebují. Prorok (sAs) řekl: „Hidžra neskončí, dokud bude trvat pokání, pokání neskončí až do Soudného dne.“

Musíme se upřímně kát, navrátit se k Alláhovi a přestat dělat to, co zakázal. Prosím Alláha, aby nás očistil od hříchů, aby nám odpustil, vždyť On je Odpouštějící a Slitovný.