Milostivost Alláha

Páteční kázání 20. 4. 2012 (28. džumádá l-úlá 1433), šejch Samer Shehadeh, mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a jen Jeho o pomoc a odpuštění prosíme. Dosvědčuji, že není Božstva kromě Alláha a že Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Alláh o Sobě v Koránu v mnoha místech říká, že je Milostivý a Smilovný. Co to vlastně znamená? Co je Alláhova milostivost?

Tato dvě jména hovoří o milostivosti Alláha, každé však trochu jinak – jako dvě strany jedné mince. Milostivý znamená, že jednou z Alláhových vlastností je bezmezná milostivost. Smilovný poukazuje na dopad této vlastnosti na stvoření. Dohromady tedy znamenají, že milostivost je vlastností Alláha a že jí obklopil vše. Těmito dvěma jmény začíná každá súra z Koránu mimo súru Pokání. Když proto muslim začíná recitaci Koránu slovy „Ve jménu Alláha Milostivého, Smilovného“ (1:1), připomíná si tím, že Korán je milostí a správným vedením od Alláha.

Milostivost Alláha se odráží ve všem – v Jeho stvoření, v osudu, který každému přisoudil, v Jeho rozhodování i v náboženství, které nám přikázal následovat. Alláh ze Své milosti stvořil vše v úplné podobě, naučil každé stvoření všemu, co k životu potřebuje a zajistil mu zdroje živobytí. Ze Své milostivosti učinil osud každého trpělivého věřícího, který si nestěžuje na osud, v jeho prospěch. V islámu nám přikázal jen to, co je pro nás dobré, a zakázal nám jen to, co je pro nás špatné. Povolil nám dělat pokání a prosit o odpuštění a oznámil nám, že odpustí každý hřích každému člověku, pokud Ho poprosí o odpuštění. Není tomu jako např. v křesťanské věrouce, kdy Bůh po tisících let hněvu musel nakonec poslat Svého údajného syna a obětovat ho téměř nahého na kříži, aby tím vykoupil lidi ze zděděného hříchu, kterého se dopustil jejich praotec Adam před tisíci a tisíci let a za který oni nemohou. Islám jednoduše hlásá, že Alláh je Milostivý, Smilovný a Odpouštějící.

Ať se jakýkoliv člověk dopustí jakéhokoliv hříchu, stačí, když si uvědomí, že spáchal hřích, bude toho litovat, poprosí Alláha o odpuštění a dá si předsevzetí, že už se k tomu nikdy nevrátí. Alláh mu za to odpustí, jako by před tím nic špatného neudělal. Takto odpustil i Adamovi, když zhřešil. Když si Adam uvědomil, že se dopustil chyby, litoval toho a poprosil Alláha o odpuštění. Alláh mu odpustil, a tím vše skončilo. Jeho hřích nikdo nezdědil. Milostí a spravedlností od Alláha je právě i to, že nikdo nemůže zdědit ničí hřích. Každý je zodpovědný jen za to, co sám udělal nebo k čemu druhé vyzval. Člověku určil jen takové povinnosti, které může zvládnout. Zakázal nám cizoložství, ale povolil manželství. Zakázal nám úroky, ale povolil bezúročné půjčky a obchodování. Bere ohled i na situaci člověka: Když je muslim nemocný nebo na dlouhých cestách, může zkracovat a spojovat modlitby a přerušit půst, pokud je ramadán, a další úlevy v různých situacích.

Nesmírnou Alláhovu milostivost popisuje Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) ve výroku, ve kterém říká, že Alláh seslal na svět jen jedno procento Své milosti a že zbylých devadesát devět procent si uschoval pro Soudný den. Mezi projevy Alláhovy milostivosti patří Jeho spravedlnost. Alláh nikomu nekřivdí a nikdy nepodléhá hněvu ani žádnému jinému stavu, kdy spravedlivé a moudré jednání jde stranou. Když se pro srovnání podíváme do Bible (Jób), zjistíme, že se hovoří o Bohu jako o nespravedlivém mocném vladaři, který podlehl sázce se satanem a zaslepen Svou všemohoucností bezdůvodně mučil Svého zbožného služebníka Jóba. Alláh naopak říká, že lidi nestvořil proto, aby je mučil, ale že když někoho trestá, tak je to jen spravedlivá odplata za jeho hříchy. Alláh říká (ve významu): „Co by dělal Alláh s vašimi mukami, když byste poděkovali a uvěřili? A Alláh je Vděčný a Vědoucí.“ (4:147).

Alláh není jen spravedlivý, Alláh je více než spravedlivý – je Milostivý. Když se člověk dopustí hříchu, Alláh mu napíše jeden špatný skutek a dá mu prostor učinit pokání. Když tak učiní a poprosí o odpuštění, hřích je mu smazán. Pokud však vykoná dobrý skutek, Alláh mu ho znásobí a napíše mu ho jako deset dobrých skutků. Některým dobrý skutek znásobí až sedmsetkrát a některým ještě více. Každému podle čistoty jeho srdce a upřímnosti jeho úmyslu.