Laskavost a shovívavost

Datum: 31. prosince 2021, imám: Dr. Usama al-Deiri, mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

K nejvznešenějším mravům, kterými se vyznačoval nejlepší z lidí Muhammad – salla lláhu alajhi wa sallam – patří laskavost a shovívavost.

Všemohoucí Alláh praví: „Díky milosrdenství Alláhovu jsi byl k nim shovívavý; kdybys byl hrubý a srdce tvrdého, byli by věru od tebe odpadli. Odpusť jim tedy a pros za ně o odpuštění a poraď se s nimi v každé záležitosti. A až dospěješ k rozhodnutí, spolehni se na Alláha, neboť Alláh miluje ty, kdož na Něj se spoléhají.“ (3:159) Alláh – chvála Mu – takto promlouvá k Prorokovi – salla lláhu alajhi wa sallam: „… a rozprostři křídla svá nad těmi, kdož následují tě z věřících.“ (26:215)

Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Kdo nezná laskavost a shovívavost, nezná dobro.“ Také řekl – salla lláhu alajhi wa sallam: „K čemukoli se přidá laskavost a shovívavost, stane se tomu ozdobou. Kdykoli se odebere laskavost a shovívavost, stane se ta věc vadnou.“  Traduje se podle Áiši – radija lláhu anhá – že se zeptala Proroka – salla lláhu alajhi wa sallam: „Byl pro tebe některý den těžší než den bitvy u Uhudu?“ Odpověděl: „Ale ano, zakusil jsem od tvého lidu dost, ale nejvíce jsem od nich zakusil v den Aqaby, kdy jsem šel za Abduljalílem bin Abd Kulálem, ale ten mou výzvu nevyslyšel. Odešel jsem a velmi jsem se trápil, dokud jsem nedorazil do Qarn ath-Thaálib. Tam jsem pohlédl vzhůru a uviděl jsem oblaka, která na mne vrhala stín, a na nich Gabriela, který na mne volal: ‚Alláh slyšel, co ti řekl tvůj lid a jaká byla jejich odpověď. Poslal ti anděla hor, abys mu přikázal, co chceš, aby s nimi udělal.‘ Pak na mne zavolal anděl hor, pozdravil mne a řekl: ‚Muhammade, cokoli si budeš přát. Budeš-li si přát, shodím na ně ty dvě hory, které stojí proti sobě na kraji Mekky.‘“ Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – mu však odpověděl: „Já raději doufám, že Alláh dá, aby jejich potomci uctívali Alláha Jediného a nikoho a nic k Němu nepřidružovali.“

Prorok Muhammad – salla lláhu alajhi wa sallam – se choval laskavě a shovívavě i ke svým nepřátelům. Džábir bin Abdulláh se zmiňuje o tom, že jednou cestoval s Poslem Alláhovým – salla lláhu alajhi wa sallam – a přišli do údolí, kde bylo velké množství trnitých keřů. Posel Alláhův – salla lláhu alajhi wa sallam – usedl pod jedním z keřů a zavěsil svůj meč na větev. Ostatní se rozmístili po údolí, aby se ukryli ve stínu keřů. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – pak řekl: „Když jsem spal, tak ke mně někdo přišel a sebral mi meč. Probudil jsem se a on stál nade mnou. Nic jsem necítil, až když měl meč v ruce a řekl mi: ‚Kdo tě přede mnou ochrání?‘ Odpověděl jsem mu, že Alláh, a on se mne zeptal po druhé: ‚Kdo tě přede mnou ochrání?‘ Znovu jsem odpověděl, že Alláh, a on skryl meč a teď tady sedí.“ Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – ho nepotrestal.

Anas ibn Málik vyprávěl, že když byli s Prorokem – salla lláhu alajhi wa sallam – v mešitě, přišel jeden beduín a začal tam močit. Prorokovi druhové zvolali: „Přestaň! Přestaň!“ Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – jim řekl: „Nepřerušujte ho, nechte ho být.“ Nechali ho tedy dokončit jeho potřebu, pak si ho Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – zavolal a řekl mu: „Toto je mešita a není určena k močení, ani k žádné jiné nečistotě. Je určena k připomínání si Alláha, Mocného a Vznešeného, k modlitbě a recitaci Koránu.“ Pak zavolal jednoho muže, aby přinesl vědro vody a vylil ji na znečištěné místo.

Shovívavost a laskavost k nejbližším:

Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Miluje-li Alláh nějakou rodinu, obdaří je laskavostí a shovívavostí.“

Shovívavost a laskavost k rodičům:

„Pán tvůj rozhodl, abyste nikoho kromě Něho neuctívali a abyste rodičům dobré prokazovali. A jestliže jeden či oba z nich u tebe zestárnou, neříkej jim ‚Uff!‘ a neodbývej je stroze, nýbrž mluv s nimi slovem laskavým! Skloň k nim oběma z milosrdenství křídla pokory a řekni: ‚Pane můj, smiluj se nad nimi oběma, tak jako oni mě vychovali, když jsem byl malý!‘“ (17:23-24)

Shovívavost a laskavost k členům rodiny:

„A zacházejte s nimi podle zvyklostí uznaných! Jestliže k nim cítíte odpor, je možné, že cítíte odpor k něčemu, do čeho Alláh vložil velké dobro.“ (4:19)

Shovívavost a laskavost k podřízeným:

Anas bin Málik vyprávěl, že sloužil Poslu Alláhovu – salla lláhu alajhi wa sallam – deset let a za celou tu dobu mu neřekl – salla lláhu alajhi wa sallam – žádné křivé slovo, ani mu nic nevyčítal, ani ho za nic nekáral. (sbírka Muslima 4/1804)

Laskavé zacházení se zvířaty:

Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Alláh stanovil, aby se pěkně zacházelo s každým a se vším. Když zabíjíte, zabijte tím nejlepším způsobem. Když porážíte zvíře, udělejte porážku co nejlépe. Mějte nůž co nejlépe nabroušený, abyste zmenšili utrpení obětovaného zvířete.“ (sbírka Muslima 3/1548)

Otázkou je, kdo z lidí má největší nárok na laskavé zacházení? A tady je odpověď: Musíte být laskaví sami k sobě. Laskavost je dobrá v záležitostech víry i v pozemských záležitostech, ale i v zacházení člověka samotného se sebou samým tím, že bude poslušný vůči Alláhovi a vyvaruje se jakékoli neposlušnosti. „Vy, kteří věříte! Střezte sebe i rodiny své před ohněm, jehož palivem budou lidé a kamení. Na něj dohlížejí andělé přísní a silní, kteří se neodváží neuposlechnout Alláha v ničem, co jim přikázal, a vykonají vše, co jim bylo poručeno.“ (66:6)

Nechť nás Alláh učiní těmi, kdo Ho poslouchají a následují to nejlepší.