Konce tyranů

Páteční kázání 13. 12. 2024 (11. džumáda th-thání 1446 h), mešita Praha 

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Chvála Alláhovi, který přemůže všechny, kdo se povyšují, zostudí vrahy a ty, kdo páchají hanebnosti, a pomáhá slabým. Dostál Svému slibu a přinesl spravedlnost proti těm, kdo páchali útlak, a ukázal svou moc v osvobození utlačovaných. Každé osvobození od útisku je důvodem k reflexi a vděčné modlitbě, ale měli bychom také pamatovat, že každý tyranský řád je předurčen k pádu. Historie nám připomíná, že žádný režim, který vládne násilím, nemá trvalou oporu a dříve či později se zhroutí pod vahou nespravedlnosti, kterou sám vytváří.

Všemohoucí Alláh praví: „A byl zahuben do posledního lid každý, jenž byl nespravedlivý. Chvála Alláhovi, Pánu lidstva veškerého!“ (6:45) Je nutné chválit Alláha za každou milost a laskavost a pamatovat, že spravedlnost přichází v pravý čas. Když se zdá, že útlak přetrvává příliš dlouho, věřící musí zůstat pevní ve víře, že Boží soudy jsou dokonalé a vždy přijdou v okamžiku, kdy to přinese největší dobro.

Radujeme se z každého okamžiku, kdy Všemohoucí zahrne svou přízní ty, kdo byli poníženi, a dá jim svobodu a důstojnost. Všemohoucí Alláh praví: „A chtěli jsme zahrnout přízní Svou ty, kdož poníženi byli v zemi, abychom je příkladem i dědici učinili…“ (28:5) Přesto bychom měli být obezřetní a mít na paměti, že osvobození není pouze fyzické, ale také duchovní a morální. Pouze společnost, která buduje spravedlnost a stojí na pevných morálních základech, může být skutečně svobodná. Každý tyranský řád padne pod tíhou své vlastní nespravedlnosti, jakmile dosáhne vrcholu. Tento zákon je nevyhnutelný, protože nespravedlnost se vždy obrátí proti svým strůjcům.

Radost z osvobození od útisku je správná a důležitá, protože představuje vítězství spravedlnosti nad nespravedlností. Zároveň si však musíme uvědomit, že skutečné osvobození vyžaduje víc než pouhý pád tyranského režimu; vyžaduje hlubokou obnovu hodnot spravedlnosti a soucitu. V tomto světle bychom měli pohlížet na dějiny s pokorou a připomínat si, že ani my nejsme imunní vůči chybám, pokud se odkloníme od hodnot spravedlnosti a soucitu. Měli bychom se modlit za mír a spravedlnost všude na světě, podporovat utlačované a jednat s pokorou a důvěrou v Alláhovu moudrost. Každý čin, který přispívá k odstranění útlaku, by měl být veden snahou o dobro a vyvarováním se nových forem nespravedlnosti.