Konání dobrého a jeho vliv na dosažení sociální solidarity

Datum: 25. březen 2022, Imám: Dr. Usama al-Deiri, Praha

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Jedním z největších cílů islámu je spojení lidí pro dobro a zbožnost. Těchto vznešených cílů lze dosáhnout jedině spoluprací, vzájemnou oddaností a solidaritou podle slov Vznešeného: „Pomáhejte si vzájemně ke zbožnosti a bohabojnosti a nepomáhejte si k hříchu a nenávisti.“ (5:2) Prorokovi druhové – radija lláhu anhum – byli nejskvělejšími vzory vzájemné pomoci ke zbožnosti a bohabojnosti a jejich společnost se stala ideálem solidarity a soudržnosti.

Je záhodno, aby naše společnost byla jako společnost Prorokových druhů – radija lláhu anhum – aby mezi jednotlivými členy společnosti vládlo přátelství v jednání a náklonnost. Tyto vznešené mravy jsou tajemstvím síly společnosti, její pospolitosti v každé době. Měli bychom se držet slov Proroka – salla lláhu alajhi wa sallam: „Muslim je bratrem jinému muslimovi, nemá mu křivdit a nemá ho nechat napospas. Kdo plní potřeby svého bratra, tomu Alláh splní jeho potřeby. Kdo pomůže jinému muslimovi zbavit se starostí, tomu Alláh pomůže zbavit se starosti v Soudný den. Kdo skryje chybu jiného muslima, tomu Alláh skryje jeho chybu v Soudný den.“ (všichni se na něm shodují)

Konání dobrého v sobě zahrnuje dobro a také být užitečný pro druhé. Nechť jsou pozdraveni ti, kdo konají dobré. Podle posvátného hadísu: „Lidé jednající správně na tomto světě patří k lidem jednajícím správně na Onom světě.“

Není pochyby o tom, že každá dobrá věc, kterou člověk vykoná, se mu počítá jako dobročinnost. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Každý dobrý čin je dobročinnost. Kdo směřuje k dobrému, je jako ten, kdo dobro činí. Alláh rád pomůže zoufalému.“

Blíží se požehnaný měsíc ramadán, měsíc dobročinnosti. Je třeba, abychom si pomáhali ke zbožnosti a bohabojnosti. Pokud se nějaký muslim dostane do finanční tísně, potřebuje finanční pomoc na své základní potřeby, jako je jídlo, pití, bydlení, zdravotní péče apod., vyžaduje se od těch, koho Alláh obdařil bohatstvím, a mají před sebou potřebné, aby pomohli těm, kdo mají těžkosti. S těmi, kdo mají slitování, má slitování Milostivý. Ke komu má slitování Milostivý, ten dosáhl toho nejvyššího vítězství.

Obchodníci jsou respektovanou vrstvou společnosti, mají v rukou majetek a majetek pochází od Všemohoucího Alláha. Díky Alláhovi nemusí od nikoho žádat pomoc. Je tedy třeba, aby pomáhali chudým prostřednictvím dobročinných darů a jednali dobře s každým, aby byli mezi těmi, kdo konají dobré na tomto světě, a získali stejné postavení na Onom světě.

Mají ve společnosti významné poslání. Poslání, které v sobě nese hodnoty jako upřímnost a důvěryhodnost. Těmito dvěma hodnotami se vyznačoval Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – než dostal zjevení, neboť tyto dvě hodnoty jsou základem každého zbožného činu. Podle nich se pozná úroveň a vyspělost společnosti. Proto si takový důvěryhodný a poctivý obchodník zasloužil významné postavení u Všemohoucího Alláha. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Důvěryhodný a poctivý obchodník se ocitne ve společnosti proroků, spravedlivých a mučedníků.“

Uthmán bin Affán – radija lláhu ta’álá anhu – nám ukázal nejskvělejší příklady konání dobrého prostřednictvím soucitného obchodníka, který dbá na poměry muslimů, a od Alláha se mu dostává mnoho dobra a požehnání a přitom odmítá zneužívat situaci lidí a jejich potřeb.

Všemohoucí Alláh nám ukázal, že konání dobrého je jedním z nejlepších způsobů přiblížení se k Alláhovi. Je to vzájemná společná odpovědnost sdílená členy jedné společnosti, síla pomáhající slabému, kdy bohatý pomáhá chudému. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – ukázal, že dobro a požehnání v jednání člověka vůči druhému člověku je plodem jejich vzájemného soucitu a toho, že se zdržují veškerých špatných mravů, jako je podvádění a lhaní při vzájemném jednání, neboť to vede k oslabení společnosti a její nestabilitě. Abú Hurajra vyprávěl, že Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – šel jednou na trhu kolem hromady obilí, vložil do ní ruku a ucítil na prstech vlhkost. Zeptal se toho, kdo obilí prodával: „Co to je?“ „Zmoklo to, Posle Alláhův“, odpověděl. Prorok řekl: „A proč jsi to nedal nahoru, aby to lidé viděli? Kdo podvádí, nepatří ke mně.“ Podvádění nepatří k mravům muslima. Je to podobné jako neoprávněné obohacování, které Mocný a Vznešený Alláh zakázal, když pravil: „Vy, kteří věříte! Nepohlcujte si vzájemně majetky své podvodným způsobem; jiné je, jde-li o obchod na základě vzájemného souhlasu; a nepřivozujte si smrt! A věru Alláh je vůči vám slitovný.“ (4:29)

Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – dále přikázal, aby lidé vynakládali prostředky a dávali potřebným a aby nezneužívali potřeby lidí a neobchodovali tím způsobem, že si vytvoří monopol na nějaké zboží, aby mohli určovat jeho cenu. Ukázal, že toto je hřích a projev neposlušnosti vůči Alláhovi, ke kterému se muslim nesmí uchýlit. Řekl: „Monopolu se dopouští jedině chybující.“ Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – nabádal k tomu, aby lidé konali dobré vůči sobě navzájem tak, že spolu budou jednat laskavě a přátelsky, budou velkorysí a vzájemně tolerantní, ukázal, že toto jsou vlastnosti těch, ke kterým má Mocný a Vznešený Alláh soucit, mají vznešenou duši, která je povznesena nad zneužívání potřeb jiných. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Alláh je soucitný k velkorysému člověku, který něco prodá, koupí a když vznese nárok.“

Ó Alláhu, učiň, ať se nám daří.