Kázání Íd al-Fitr - Důležitá ponaučení pro ummu

Kázání Íd al-Fitr al-Mubárak - Požehnaného Svátku přerušení půstu, 28.7.2014

Dnešní sváteční den je dnem radosti a odměn. V tomto dni se vyhlašují výsledky a rozdávají odměny. Je to den radostný pro postící se, jejichž půst byl přijat Alláhem a kteří byli uchráněni před ohněm pekelným. Naopak v tento den litují ti, kteří lenošili, zaháleli a prospali možnost odpuštění hříchů a záchrany před ohněm pekelným. Podle vyprávění Abú Hurajry (nechť je Alláh s ním spokojen), Posel Alláhův (mír s ním) řekl: „Postící se prožívá dvě radosti: když přerušuje půst, raduje se, a když se setkává se svým Pánem, raduje se ze svého půstu.“ (podle al-Buchárího a Muslima) Ibn Radžab pravil: „A co se týče druhé radosti ze setkání s Alláhem, je to proto, že nalézá to, co pro něj Alláh přichystal za vykonaný půst.“

Alláhu Akbar, Alláhu Akbar wa li-lláhi l-hamd. A tento den je radostným pro muslimy, jež Alláh obdaroval půstem a kteří dokončili celý Ramadán. Alláh tabáraka wa ta´álá v súře 2: Al Baqara - Kráva, ve verši 185 pravil: „..Alláh si přeje vám to usnadnit a nechce na vás obtížné. Dodržujte plně tento počet a chvalte Alláha za to, že správně vás vede - snad budete vděční!“

„Alláhu Akbar wa Alhamdulilláhi kathíra wa subhána Alláh al-´Adhím wa ta´alá bukratan wa assílá.“

I přestože Ramadán končí, zanechává nám však ponaučení:

- Z Ramadánu jsme si vzali takové ponaučení, že naše životy uběhnou a skončí tak rychle, jak rychle uběhl a skončil Ramadán i ostatní měsíce v roce, až najednou člověk stane před Alláhem a uvědomí si, že celý jeho dlouhý život je jako pouhá hodina z celého dne, tak jak popsal Alláh Nejvyšší v súře 46: al-Ahqáf - Přesypy, ve verši 35: „A nesnaž se uspíšit pro ně příchod dne, kdy spatří to, co jim bylo slíbeno, a bude se jim zdát, že setrvali jen jednu hodinu dne.“ A ve verši 46 v súře 79: an-Názi´át: Vytrhující také pravil: „A v den, kdy spatří ji, bude se jim zdát, jako by víc než večer či jitro nestrávili.“ Tento měsíc uběhl v okamžiku. Nedávno jsme ho přivítali, zvykli jsme si na něj, předháněli se v uctívání a konání dobra a nyní se s ním loučíme. Rozumní se naučí v tomto měsíci zdržet se slastí života do chvíle přerušení půstu. 

Jeden z učitelů a vychovatelů chtěl svého žáka naučit trpělivosti a zdrženlivoti od slastí života. A tak se se svým žákem vydal na cestu, během které začal chlapec pociťovat žízeň. Učitel mu řekl: „Chlapče, před námi je pramen nejchutnější vody, proto buď trpělivý.“ A tak pokračovali v cestě a pokaždé mu učitel řekl, aby byl trpělivý, jelikož ten příští pramen má lepší chuť než ten předchozí. Až došli k nějakému prameni, kde mu řekl: „Nyní se můžeš jít napít.“ A tak chlapec učinil a učitel nakonec pravil: „Chlapče, při Alláhu, poslední pramen nebyl chutnější než ty předchozí, ale chtěl jsem ti ukázat, že takto ubíhá život pozemský a že tímto způsobem dokážeš odolat slastem života. A tak když pocítíš, že sejdeš z cesty, připomeň si blízkou smrt a konej co nejlépe, abys byl odměněn, jelikož se blíží setkání s Alláhem, Pánem všech světů. A právě Ramadán je pro nás tím velkolepým ponaučením.

- Ramadán nás učí kráčet po přímé stezce skrze pokoru, hlavně po ukončení tohoto požehnaného měsíce. Představuje zastávku, kde se zásobujeme pokorou k Alláhovi. Není pouhým měsícem uctívání, ale i měsícem poslušnosti a pokory, které jsou povinností muslima kdykoli, nejen o Ramadánu. A proto tento měsíc je příležitostí, aby si zvykli a cvičili, aby jim to vydrželo i nadále.

- Třetím ponaučením, které si odnášíme z Ramadánu, je odpouštění a udobření se s ostatními. Během Ramadánu jsme si zvykli na čistotu jazyka, rodinné pouto a odpuštění mezi námi. A proto tento sváteční den je dnem odpuštění a dnem rodinných pout. Tento den se stává svátečním pouze když se lidé setkávají a srdce se sbližují. Naopak nemůže být tento den svátkem, pokud máme přerušený vztah s někým blízkým či nejsme s ním ve spojení, či jsme ve sporu se sousedem nebo naše srdce jsou plná zloby, hněvu a nenávisti vůči některým muslimům. Proto je důležité, abychom se navzájem udobřili, odpustili si, aby nám Alláh také mohl odpustit. A čiňme dnes tak, jak nám poručil Alláh, když pravil: „Ten, kdo odpouští a o nápravu se snaží, toho odměna je u Alláha, jenž věru nespravedlivé nemiluje.“ (súra 42: aš-Šúra -Porada, verš 40)

- Sváteční den je stvrzeným dnem jednoty muslimů. V tomto dni se všichni muslimové scházejí, aby vykonali sváteční modlitbu, poděkovali Alláhovi za jeho uštědření a aby Ho chválili a slavili Jeho jméno. V tomto dni se také muslimové scházejí, aby se sjednotili a ucítili vzájemnou laskavost, lásku a jednotu. Proto tato umma nesmí zapomínat na své bratry a sestry. Posel Alláhův (mír s ním) přirovnal příklad věřících v jejich vzájemné laskavosti, slitování a soucitu k příkladu těla, když pravil: „Věřící jsou ve své vzájemné laskavosti, slitování a soucitu jako jedno tělo. Je-li zasažen jeden orgán, projeví se to na celém těle nespavostí a horečkou.“

Proto je na jednotlivých členech naší ummy, aby nezapomínali jeden na druhého. Bohatý má za povinnost konat dobro vůči chudému, silný vůči slabému, uštědření vůči těm, kterým bylo upřeno toto uštědření. Je naší povinností soucítit s našimi bratry muslimy, kteří žijí všude kolem nás a pomáhat jim, jak jen je to možné. I když dnes pociťujeme radost ze svátků společně s našimi rodinami a dětmi, nesmíme zapomínat na naše bratry a sestry, kteří prožívají bolest a smutek, na otce odloučené od svých dětí, na děti, které přišly o své otce a matky, na rodiny, které ztratily mnohé ze svých členů a na ty, kteří žijí v nuzných a těžkých podmínkách v našem dnešním islámském světě.

Proto prosíme Alláha, aby je zbavil těchto velkých břemen bolesti a utrpení a vedl islám a muslimy k vítězství. Amín Amín s přáním všeho nejlepšího všem muslimům na celém světě.

Ať Alláh přijme náš půst a další dobré skutky.