Je zakázáno zabíjet nevinné

Páteční kázání 20. 11. 2015, šejch Ahmad Rajab, mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Milí bratři a sestry, Korán i Prorokova tradice zakazuje zabíjení nevinných lidí. Všemohoucí Alláh pravil: „A nezabíjejte osoby, jež Alláh zakázal zabíjet, leda podle práva.“ (Noční cesta, 17:33)

Podle Anase bin Málika (rAa) se traduje, že Prorok (sAs) řekl: „Nejhoršími hříchy jsou přidružování k Alláhovi, zabití člověka, neposlušnost vůči rodičům a falešné svědectví.“ (podle al-Buchárího a Muslima – nechť je k nim Alláh milosrdný – tento výrok je podle al-Buchárího).

Prorok (sAs) řekl: „Vyhýbejte se sedmi zničujícím věcem.“ Pak mezi jinými zmínil neoprávněné zabití člověka. Je třeba, abychom věděli, že žádný člověk nemá právo zabít nebo stanovit trest, toto je pouze na odpovědných osobách, které mají pravomoc stanovit a vykonat trest po vynesení rozsudku soudci, kteří soudí podle islámského práva založeného na jasných informacích a důkazech, nesoudí na základě podezření, znají přesná vymezení trestů a nevynesou rozsudek, pokud existuje pochybnost nebo není-li svědectví jasné jako slunce na obloze.

Rozsudek smrti nebo obecně tresty v islámu nejsou chaotické, rozhodování o nich a jejich vykonání není ponecháno obecnému lidu, není ponecháno chaosu, který ovládne lid, ať je nevraživost vůči zakázaným věcem nebo páchání zakázaného či vůle zbavit lidí těchto věcí jakákoli. V opačném případě by docházelo k chybám a vážným problémům, které by měly vliv na celou islámskou obec a zářivý obraz islámu.

Milí bratři a sestry, každému, kdo úmyslně zabíjí nevinné lidi, ať jsou těmito oběťmi muslimové nebo nemuslimové, ať se jedná o zabité jednotlivce nebo desítky, stovky, tisíce ba dokonce milióny zabitých nevinných lidí, jak k tomu dochází ze strany některých zločinců a tyranských vládců v různých dobách a jak k tomu dochází i v této době, ve které žijeme a ve které jsme svědky a slýcháme často o tragédiích páchaných zločinci, kteří neberou ohled na ztráty na nevinných lidských životech a na devastaci jejich zájmů, a každému rozumnému a inteligentnímu člověku radíme, aby se zamyslel nad slovy Všemohoucího Alláha: „A kvůli tomu jsme předepsali dítkám Izraele, aby ten, jenž zabije jednoho člověka – nikoliv pro odplatu anebo za to, že šířil pohoršení na zemi – byl souzen, jako by zabil lidstvo veškeré. A aby ten, kdo oživí jednoho, byl posuzován, jako by oživil lidstvo veškeré. A přišli k nim již dříve poslové Naši s jasnými důkazy, avšak mnozí z nich i potom se dopouštěli přestupků na zemi.“ (Prostřený stůl, 5:32)

Vznešený Alláh pravil: „A nehodí se, aby věřící zabil věřícího, leda omylem.“ (Ženy, 4:92) A po specifikaci odčinění takového činu v tomto verši následovala slova Alláha Mocného a Vznešeného: „Kdokoliv zabije úmyslně věřícího, bude jeho odměnou peklo a bude v něm nesmrtelný. A Alláh se naň rozhněvá a prokleje ho a připraví mu trest strašlivý.“ (Ženy, 4:93)

Al-Barrá‘ bin Azeb (rAa) vyprávěl, že Prorok (sAs) řekl: „I kdyby měl být zničen celý tento svět, je to pro Alláha méně než neoprávněné zabití věřícího.“

O zabití těch, se kterými je uzavřena smlouva, kteří požádali o zajištění bezpečí, o nemuslimských obyvatelích na muslimském území byl citován výrok Abdulláha bin Amr bin al-Ás (rAa), který vyprávěl, že Prorok (sAs) řekl: „Kdo zabije člověka, se kterým byla uzavřena dohoda, neucítí vůni Ráje, ačkoli jeho vůni je možno cítit na vzdálenost čtyřiceti let (putování).“ (podle al-Buchárího a dalších) Prorok (sAs) také řekl: „Kdo přislíbí jinému člověku bezpečí a pak ho zabije, k tomu se nechci znát, i kdyby byl oním zabitým nevěřící.“ (podle Ibn Habbána) V jiném znění je „ten v Soudný den ponese znak toho, kdo porušil úmluvu“.

Každý muslim se musí mít na pozoru před tím, aby nezabil nevinného člověka, anebo aby se na tom ani slovem nepodílel.

Hovoříme na toto téma a odsuzujeme a považujeme za zločin jakýkoli čin, útok nebo zločin, jehož obětí jsou nevinní lidé nebo jsou zastrašováni, aniž by spáchali jakýkoli zločin, ať je to v muslimské zemi nebo nemuslimské, ať by to postihlo muslimy nebo nemuslimy, neboť krev nevinných je ve stejném postavení, co se týče ochrany a nedotknutelnosti. Jestliže odsuzujeme takovéto činy a považujeme je za zločiny, odsuzujeme také všechny druhy a způsoby páchání zločinů a útoků a zabíjení nevinných lidí, ke kterému dochází všude. Neměříme dvojím metrem, měříme všem stejně, neodsuzujeme jeden zločin a druhý ne, jedno prolití krve a druhé ne, jednu křivdu a druhou ne, krev nevinných lidí všude na světě je stejně chráněna, Alláh nám zakázal páchání špatností na zemi, zakázal nám chovat se tyransky, nespravedlivě. Alláh pravil: „Alláh však nemiluje pohoršení (zkaženost mravů)“ a „Alláh věru nemiluje nespravedlivé“.

Prosím Alláha, aby nás vedl k tomu, co On miluje a co Ho uspokojuje, abychom sledovali cestu přímou a konání dobrého.