Islám mě naučil
17.01.2020 11:50Páteční kázání 17. 1. 2020, šejch Usama al-Deiri, mešita v Praze
Chvála Alláhu. Jen Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“
Islám je víra a škola, která nás vzdělává a vychovává. Muslim se v ní učí mravním základům, pevným principům. Je to víra, která přišla, aby pozvedla mravy. Všemohoucí Alláh – chvála Mu – popisuje Proroka (sAs) jako osobu vznešených mravů: „Vždyť vskutku povaha tvá je vznešená.“ (68:4) Vznešeným cílem jeho poslání je završení a zpečetění nejvyšších mravů. Abú Hurajra vyprávěl, že Prorok (sAs) řekl: „Byl jsem poslán, abych zdokonalil dobrý charakter.“ (podle Ahmada)
Mravy, kterým nás učí islám, představují chování muslima ke svému Pánovi a Jeho tvorstvu, chování k sobě samému, chování ke všem lidem kolem něj, také chování ke všem tvorům, se kterými žije na tomto světě… Čemu mě naučil islám?
Islám mě naučil – abych uctíval Všemohoucího Alláha, jak se patří. Všemohoucí praví: „Rci: Což si mohu vzít za ochránce někoho jiného než Alláha, tvůrce nebes a země?“ (6:14)
V obou sbírkách správných hadísů se traduje podle Muáze bin Džabal (rAa), který vyprávěl: „Když jsem jel za Prorokem (sAa) a byli jsme jen kousek od sebe, řekl: „Muázi!“ Odpověděl jsem: „K službám, Posle Alláhův!“ „Víš, co Alláhovi po právu náleží od Jeho služebníků?“ Řekl jsem, že nejlépe to ví jen Alláh a Jeho Posel.“ Řekl: „Alláhovi náleží to, aby Ho Jeho služebníci uctívali. Aby k Němu nic a nikoho nepřidružovali. A jestlipak víš, co náleží služebníkům od Alláha, když to dodrží?“ Řekl jsem, že nejlépe to ví jen Alláh a Jeho Posel. Řekl: „Že je nebude trestat.“
Islám mě naučil – abych následoval Alláha a byl skutečně bohabojný, abych uctíval svého Pána, jako bych Ho viděl, i když Ho já nevidím, On mě vidí, Jemu patří mé modlitby a obřady, které vykonávám, můj život i má smrt, vidí mne a sleduje mé myšlenky, On – chvála Mu – je Ten, před Nímž „není skryto nic ani na zemi, ani na nebi“.
At-Tirmídhí traduje podle Ibn Abbáse, který vyprávěl, že byl jednoho dne za Prorokem (sAs), když řekl: „Chlapče, něco tě naučím: pamatuj na Alláha a On tě ochrání. Pamatuj na Alláha a najdeš ho před sebou. Budeš-li prosit, pros jen Alláha, budeš-li hledat pomoc, hledej ji u Alláha. A pamatuj, že kdyby se celý národ shromáždil, aby ti byl k užitku, budou ti k ničemu, pokud to nebylo Alláhem předurčeno. A kdyby se shromáždili, aby ti uškodili, neuškodí ti ničím, pokud to nebylo Alláhem předurčeno. Pero dopsalo a inkoust zaschl.“
Islám mě naučil – abych bojoval sám se sebou, s ďáblem a se svými tužbami, a abych ze svého nitra odehnal všechna semena zla. Všemohoucí Alláh praví: „… vždyť věru duše neustále nabádá ke špatnostem, pokud se Pán můj neslituje – a Pán můj věru je odpouštějící, slitovný.“
Islám mě naučil – abych byl v souladu se svými bratry muslimy, abych respektoval práva svých bratrů v islámu. Všemohoucí Alláh praví: „Věřící jsou si přece bratry; usmiřujte tedy oba bratry své a buďte bohabojní – snad dostane se vám smilování!“
Islám mě naučil – abych přál lidem dobro tak, jako si ho přeji sám pro sebe. Abych jim nepřál nic, co si nepřeji sám pro sebe. Ve sbírce imáma Ahmada se traduje podle Anase, že Prorok (sAs) řekl: „Žádný služebník není věřícím, pokud nepřeje svému bratru muslimovi to dobré, co si sám přeje.“
Islám mě naučil – abych byl v souladu s celým světem a vším, co je kolem mne. Abych myslel na to, co Alláh stvořil. Všemohoucí Alláh praví: „Což neuvažují o tom, jak stvořeni byli velbloudi, jak nebesa byla zdvižena.“
Muslimové,
islám mě naučil, abych byl upřímný ve všem, co dělám, abych byl oddaný Alláhovi a lidem, abych to dělal pro Alláha – chvála Mu, abych při Jeho uctívání nikoho nepřidružoval, abych nebyl pokrytecký a licoměrný.
Abych byl oddán lidem tím, že s nimi budu spolupracovat upřímně, správně a loajálně, bez podvádění a zrady, bez lži a nevěry, a budu věřit, že o mé oddanosti k nim je Alláh zpraven ode mne, a pokud takovým nebudu, nechť mě potrestá. Posel Alláhův (sAs) nám řekl, že Alláh se nedívá na naše těla nebo obrazy, ale do našich srdcí, ve kterých je ukryt úmysl a oddanost.
Islám mě naučil – abych byl upřímný a spolehlivý, protože upřímnost a spolehlivost mě dovede k branám dobra a otevře je a tyto brány mě dovedou do Ráje, pak shledám, že díky upřímnosti a spolehlivosti mohu být v klidu a mít čistou mysl. Naopak je to se lží a pomluvami, které mě dovedou na scestí a takové cesty vedou do Pekla. Ve lži se vždy skrývá podezřívavost, obavy a neklid, takový člověk nevěří ničemu, věří jen sobě.
—————