Islám je náboženstvím dobré rady

Páteční kázání 15. 7. 2016 (10. šawwál 1437), šejch Ahmad Rajab, mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Podle vyprávění Abu Ruqajja Tamim bin Aus Ad-Dári (nechť je Alláh s ním spokojen), Posel Alláhův (mír s ním) řekl: „Náboženství je dobrá rada“. Řekli jsme, pro koho, Posle Alláhův? Odpověděl: pro Alláha, Jeho písmo, Jeho Posla, muslimskou ummu a ostatní.“ (Sahíh Muslim)

Al Nawawi (nechť se Alláh nad ním slituje) pravil o tomto výroku: „Toto je velkolepý výrok a kolem něj se točí islám a dobrá rada ke správnému užití islámského práva. An-nassíha, (neboli dobrá rada) je slovo vyjadřující celou větu, a je to také touha chtít dobro pro toho, komu radíme.

Posel Alláhův (mír s ním) nám ukázal, že dobrá rada je pro pět skupin:

První: pro Alláha. A jak vypadá pro Alláha?

Projevuje se skrze opravdovou víru v Něj, a v to, že Alláh má nejlepší a nejkrásnější jména a vznešené vlastnosti, zároveň odmítat, že by mohl mít jakékoli nedostatky, dále dodržovat všechny Jím stanovené povinnosti a oddálit se od zakázaného, uznat Jeho uštědření a poděkovat za něj.

Druhá: pro Jeho Písmo.

Projevuje se tím, že věříme, že Písmo je od Alláha, že je to Jeho slovo a je ochráněno před pozměňováním či nahrazováním až do Soudného dne, a jsou v něm obsažena všechna předešlá Písma, a podle něj soudíme všechny záležitosti, malé i velké, a že se ho učíme a vyučujeme ho, že dodržujeme jeho hranice a že si jeho slova zapamatujeme.

Třetí pro Jeho Posla.

Projevuje se tím, že uvěříme v Jeho poselství, že Posel Alláhův je nejlepší ze všech proroků a poslů a je jejich pečetí, dále že ho poslechneme (s) – jeho příkazy a zákazy, dále v jeho podporu, živ či mrtev, dále že jeho nepřátelé jsou i našimi nepřáteli a jeho přátelé jsou našimi přáteli, a že oživíme jeho sunnu, šíříme jeho poselství a odmítáme jakékoli obvinění proti němu, dále vyjadřujeme lásku k jeho rodině a společníkům a oddálíme se od těch, kteří vymýšlejí novoty, které nejsou v jeho náboženství.

Čtvrtá: pro muslimskou ummu.

Máme zde na mysli dvě skupiny:

První skupinou jsou spravedliví vládci muslimů. A dobrá rada je ta, aby muslimové těmto vládcům byli oporou v právu, jejich uposlechnutí v rámci Alláhových příkazů, odstraňování nespravedlnosti a křivdy od nich a být v jednotě s nimi dokud dodržují Alláhovy příkazy.

Druhou skupinou jsou učenci. Dobrou radou je zde šíření jejich vědění, dobré mínění o nich, mít je v úctě, dávat jim jejich práva a chránit je atd.

Pátá: pro ostatní.

Projevuje se tím, že se snažíme je naučit uctívat jejich Stvořitele, naučit je to, co je pro ně užitečné, varovat je před tím, co jim může uškodit a ochraňovat před jakoukoli křivdou, respektovat nejstaršího a být milosrdný k nejmladšímu, chránit jejich majetek, jejich čest a přát si pro ně to, co si přejeme sami pro sebe atd...

Podle vyprávění Abu Hurajry (nechť je Alláh s ním spokojen), Posel Alláhův (mír s ním) řekl: „Muslim má šest druhů práv vůči jinému muslimovi a z nich připomněl jednu: Když tě požádá o radu, tak mu ji dej.“ Je ale třeba, aby dotyčný rádce měl vědomosti v tom, v čem bude radit a v tom, co chce zakázat, aby nenechal lidi zbloudit kvůli svým radám.

Dobrá rada zaujímá velkolepé místo v islámu a její důležitost se projevuje v následujících věcech:

1. Dobrá rada je pilířem náboženství, jak Posel Alláhův (mír s ním) pravil: „Náboženství je dobrá rada.“

2. Je jednou z povinností proroků. Alláh subhánahu wa ta´álá v Koránu zjevil slova proroka Noema (mír s ním) svému lidu: „A předávám vám poselství Pána svého, udílím vám radu dobrou a vím od Alláha to, co vy nevíte.“ (súra 7: Al A´ráf-Rozpoznání, verš 62) A ve stejné súře ve verši 68 Alláh zjevil slova proroka Húda (mír s ním): „A předávám vám poselství Pána svého a jsem upřímným rádcem vaším.“ A tak vypadá způsob a cesta, kterým se ubírali učenci, vládci a všichni správně vedeni.

3. Podle vyprávění Džaríra bin Abdulláha (nechť je Alláh s ním spokojen), který řekl: „Slíbil jsem Poslu Alláhovu (s), že budu modlitbu dodržovat, odevzdávat zakát a dávat dobré rady každému muslimovi.“ (Podle al-Buchárího a Muslima) Dobrá rada je úzce spojena s modlitbou a zakátem.

4. Dobrá rada je projevem dobročinnosti. Alláh Nejvyšší v súře 3: Al ´Imrán, ve verši 110 pravil: „Vy jste národ nejlepší, jenž kdy povstal mezi lidmi; vy přikazujete vhodné, zakazujete zavrženíhodné a věříte v Alláha.“Umar bin al-Chattáb (nechť je Alláh s ním spokojen) vyprávěl: „Žádný národ není dobrý, dokud nenávidí ty, kteří radu dávají a sami si navzájem dobrou radu nedávají.“ Dobrá rada je důkazem dobročinnosti rádců a dobročinnosti těch, kteří jejich dobré rady přijímají.

5. Dobrá rada je jednou z vlastností upřímných věřících. Věřící si navzájem radí a pokrytci se navzájem podvádějí.

6. Dobrá rada je také důkazem lásky a vzájemného porozumění. Al-Hárith al-Muhásibi (nechť se Alláh nad ním slituje) pravil: „Věz, že ten, kdo ti dal dobrou radu, tě má rád. A ten, který ti radí opak toho, co by měl, ten tě podvádí.“

Dobrá rada zahrnuje určité způsoby chování.

1. Upřímná víra v Alláha. Míní se tím, že rádce poskytuje radu pro uspokojení Alláha.

2. Jemnost a milosrdnost. Míní se tím, že rádce by měl být jemný a citlivý.

3. Je potřeba, aby dobrá rada byla soukromá, zvláště když se jedná o individuální radu, jelikož radit před lidmi produkuje různé reakce, a tak nemusí být přijata a situaci může zhoršit.

4. Je potřeba, aby rádce vybral správný čas a chvíli k dávání rady, jelikož to má největší vliv na její přijetí.