Hodnoty mezi minulostí a přítomností

Datum: 21. října 2022 (25. rabíʻu l-awwal 1444 H), imám: dr. Usáma al-Deiri, Mešita v Teplicích

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu alajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Osobnost člověka je souhrnem hodnot a principů a tyto hodnoty jsou oknem, skrze které se daná osoba dívá na druhé, jedná s nimi, ovlivňuje je a hovoří s nimi. Tyto hodnoty jsou měřítkem, jehož prostřednictvím se zvedá hodnota člověka na základě toho dobrého, co je v něm, jak dobře se chová k druhým a jak je jim prospěšný. Díky těmto hodnotám má člověk určitou hodnotu a status a jeho život má nějakou chuť, lidé takovému člověku více důvěřují. Všemohoucí Alláh praví: „A pro každého je stanoven stupeň odměny podle toho, co konal…“ (6:132)

Hodnoty zajišťují bezpečí, chrání před zlem ve společnosti. Tyto hodnoty Alláh ukotvil v přirozenosti člověka, vyslal posly a seslal knihy, aby podle nich lidi vychovával, aby je vštípil do jejich srdcí, aby je varoval a připomínal jim je, když se od nich odkloní. Všemohoucí Alláh praví: „On je ten, jenž poslal mezi národy nevědomé posla z řad jejich, aby jim přednášel znamení Jeho, očistil je a Písmu a moudrosti je naučil…“ (62:2) Očištění znamená vybudování dobrých hodnot v lidech a jejich výchova na základě takových hodnot.

Alláhův Posel – salla lláhu alajhi wa sallam – asi dvacet let vštěpoval tyto hodnoty a principy svým druhům – radija lláhu anhum – v těžkých i lepších časech, povzbuzoval je i nutil. Toto jsou útržky z jeho proslovů, toto bylo převzato z jeho slov – salla lláhu alajhi wa sallam – když nabádal a přikazoval zachování morálky a hodnot. Abú Hurajra – radija lláhu anhu – vyprávěl, že Posel Alláhův – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Byl jsem poslán, abych dovedl mravy k dokonalosti.“ A také: „Ti nejlepší z vás jsou ti, kdo mají nejlepší mravy.“ Dále řekl: „Nejmilejší je mi z vás ten, kdo má nejlepší mravy.“

Co se týče starosti o staré osoby a úcty k nim a laskavosti a milosti vůči malým (dětem), Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Nepatří k nám ten, kdo by neznal práva starých a nebyl by milostivý k malým (dětem).“

Staral se o sousedy a hosty. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Kdo věří v Alláha a v Soudný den, ten neškodí svému sousedovi. Kdo věří v Alláha a v Soudný den, ten uctí svého hosta. Kdo věří v Alláha a v Soudný den, ten mluví pěkně, anebo ať mlčí.“

Nabádal k laskavosti a přikazoval ji, když říkal: „Laskavost je ozdobou všeho. Bez laskavosti je vše ošklivější a ostudnější.“

K jednání se sirotky a starosti o ně říkal: „Já a ten, kdo se postará o sirotka, budeme v Ráji takto…“ A ukázal ukazovák a prostředník, mezi nimiž byla jen malá mezírka.

Nabádal k důvěryhodnosti a také aby se lidé nezrazovali navzájem. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Když ve vás někdo vloží svou důvěru, nezraďte ji. Nezraďte ani toho, kdo zradil vás.“ K prodeji a koupi: „Kdo podvádí, nepatří mezi nás.“ A dále: „Nechť je Alláh milosrdný k tomu, kdo je velkorysý, když prodává, když kupuje, i když vznáší nárok.“

Muslimové, tyto hodnoty a další byly vštěpovány po generace zbožných předků jako moudrá slova i jako praktikované činy ze života Proroka – salla lláhu alajhi wa sallam – které svítily jako lucerny na cestu k výchově ve dne v noci, ráno i večer. Jeho život posvítil na cestu generacím Prorokových druhů a díky tomu absorbovali tyto věčné hodnoty, až se jejich duše očistily a rozum vytříbil. Změnili díky tomu tento svět a zlepšili život. Lidstvo do té doby nikdy předtím nepoznalo společnost, ve které by se tak jasně ukázaly hodnoty v tom nejvznešenějším slova smyslu jako v islámských společnostech. Je to připisováno náboženským a morálním hodnotám, které má člověk v sobě, a jedná na jejich základě se všemi, kdo jsou kolem něj. Cítí, že jsou příčinou jeho klidu a štěstí na tomto i na Onom světě. V roce 18 hidžry muslimy postihl chudý rok, kdy byl hlad a chudoba, a k Uthmánovi ibn Affán – radija lláhu anhu – přišla karavana složená z tisíce velbloudů s nákladem datlí, rozinek, obilí a dalšího zboží. Medínští kupci ji uviděli a řekli Uthmánovi: „Dáme ti za každý dirham dva.“ Uthmán odpověděl: „Dal jsem víc.“ Řekli mu: „Dáme ti za každý dirham pět.“ Odpověděl jim: „Dal jsem víc než to.“ Řekli: „Kdo ti dá, když my jsme medínští kupci a víme, kdo je tady.“ Řekl jim: „Cožpak neznáte slova Všemohoucího Alláha ‚kdo přijde se skutky dobrými, tomu dostane se desetinásobku jejich‘? Buďte mi svědky, že jsem ji prodal Alláhovi a Jeho Poslu.“ Pak ji rozdělil mezi muslimy, neboť vyznával vznešené hodnoty v lásce k muslimům a konání, čeho je třeba, a napravování škod. Kdyby byl – radija lláhu anhu – chamtivý a hamižný, viděl by to jako příležitost vzhledem k chudobě, která v té době mezi Prorokovými druhy panovala. Ale Alláh ho – radija lláhu anhu – od toho uchránil.

Provedeme-li jednoduché srovnání mezi hodnotami, které vládly naší společnosti v minulosti a kterých jsme se drželi po staletí, a hodnotami, kterými se řídíme a praktikujeme je dnes, uvidíme obrovský rozdíl. Kde jsou hodnoty, které znali naši otcové a dědové a podle kterých se řídili a pyšnili se jimi?!

Mravy jsou to, co lidé vidí nejlépe. Dokáží je zachytit mezi ostatní islámskou praxí. Lidé nevidí přesvědčení konkrétní osoby, neboť jej má v srdci, nevidí všechny skutky uctívání, ale vidí jeho mravy, jednají s ním prostřednictvím těchto mravů, proto hodnotí jeho víru na základě jeho jednání, posuzují její správnost podle jeho mravů a způsobu jeho chování, ne podle toho, co tvrdí a říká.