Fatwa a její role při realizaci sociálního bezpečí

27.09.2019 14:04

Páteční kázání 27. 9. 2019, šejch Usama al-Deiri, mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Všemohoucí Alláh stvořil lidi s přirozeným instinktem. Poslal k nim proroky, aby je vyvedli z temnot nevědění ke světlu poznání. Prvním veršem Vznešeného Koránu, který byl seslán, byl verš: „Přednášej ve jménu Pána svého, který stvořil.“ Víra je založena na poznání, učení se a pochopení příkazů Všemohoucího Alláha, chvála Mu. Prorokovi druhové (rAa) toužili po tom naučit se vše o víře, a proto kladli otázky Prorokovi (sAs). Byly seslány verše s fatwami od Všemohoucího Alláha, aby ukázal to, na co se ptali. Fatwa je tedy vyhlášení Alláhova rozhodnutí. Protože je fatwa velmi významná, důležitá, věnoval jí Vznešený a Mocný Alláh tento verš: „A žádají tě o vysvětlení. Odpověz: ‚Alláh vám dává toto vysvětlení.‘“

Náš Prorok (sAs) se ujal úkolu zvěstovat výzvu k následování víry, fatwu a prokázání ustanovení islámského práva. Někdy Prorok (sAs) s fatwou vyčkával, než přišlo zjevení od Všemohoucího Alláha, ve kterém byla odpověď, jako například v těchto verších Všemohoucího Alláha: „A budou se tě ptát na novoluní. Odpověz: ‚To jsou znamení času pro lidi a pro stanovení poutě.‘“ (2:189) A mnohé další verše. Po té, co bylo zjevení ukončeno, po smrti Proroka (sAs), se tohoto vznešeného úkolu ujali učenci, schopní nezávislého výkladu práva a názoru, kteří převzali dědictví Proroka. Prorok (sAs) řekl: „Učenci jsou dědici proroků, kteří nezanechali žádný majetek kromě svého vědění.“ Učenci jsou tedy dědici proroků, ukazují lidem pravdu, vedou je na cestu dobra, po bezpečných cestách, ukazují jim, co je povolené a co zakázané, zejména v souvislosti s tím, jak pokročila doba, objevují se nové a nové otázky a je třeba obracet se na učence a zdroje vykládající islámské právo, neboť Všemohoucí Alláh pravil: „A zeptejte se lidí, jimž dostalo se připomenutí, nevíte-li!“ (16:43) Fatwa má velký význam, je to stvrzení od Všemohoucího Alláha. Imám an-Nawawí – nechť je k němu Alláh milostivý – řekl: „Vězte, že vydávání fatew je velmi nebezpečné, má velký dopad, mnohý užitek, neboť ten, kdo vydává fatwy, je dědicem proroků – nechť jim Alláh žehná a dá mír – stojí na předpokladu dostatečnosti, ale může chybovat, a proto řekli: ‚Ten, kdo vydává fatwy, dává potvrzení od Alláha.“

Protože jsou fatwy tak důležité a nebezpečné, předkové se jich obávali, vedli o nich spory a obhajovali je.“ Abdurrahman ibn Abí Lajlá řekl: „Setkal jsem se se sto dvaceti druhy Proroka (sAs), kterých se někdo na něco zeptal, a oni se ptali dál a dál, dokud se jim nedostalo odpovědi.“

Dnes vidíme mnoho lidí tady v Česku, kteří vzdorují fatwám v těch nejožehavějších a nejdetailnějších otázkách, aniž by měli jakýkoli názor či znalost ustanovení islámského práva a jeho pravidel. Nebo narazili na fatwu, která se týká určité islámské země, a chtějí ji aplikovat v evropských poměrech. Nevědí, že každé prostředí má svá ustanovení. Zpochybňovat fatwu bez znalostí představuje riziko pro víru, komunitu a společnost, neboť je to protivení se Všemohoucímu Alláhovi, jak řekl Prorok (sAs): „Zpochybňujete-li fatwu, vystavujete se Ohni.“ Jen tak někdo nemůže zpochybňovat fatwu, neboť by mohl zapříčinit, že lidé sejdou na scestí. Musíme si dávat pozor na fatwy, jejichž zdroj je neznámý, nebo na fatwy, které znalci islámského práva žijící v dané zemi nepřijímají a nepanuje na nich mezi nimi shoda, zejména pokud jde o obecné otázky a o to, co se děje muslimům dnes. Džábir bin Abdulláh (rAa) vyprávěl: „Vydali jsme se na cestu. Jednoho z nás trefil kámen a poranil ho na hlavě. Pak měl poluci a zeptal se svých druhů: ‚Najdete pro mě úlevu, abych mohl vykonat jen tajammum?‘ Odpověděli mu: ‚Nemáme pro tebe žádnou úlevu. Jsi schopen se umýt.‘ Tak se umyl a pak zemřel. Když jsme přišli k Prorokovi (sAs), řekli mu o tom a on odpověděl: ‚Zabili ho! Nechť je Alláh zabije! Nemohli se zeptat, když nevěděli? Lékem na neznalost je otázka. Stačilo, aby provedl tajammum, kápl pár kapek vody na zranění, nebo ho ovázal, pak přes to rukou přetřel a omyl zbytek těla.‘“ (podle Abú Dáwúda)

Tato jednoduchá otázka, ve které byl vynesen soud bez jakékoliv znalosti, vedla ke smrti nevinného muslima a narušila sociální bezpečí ve společnosti. Odpověď Proroka (sAs) byla zcela jasná: „Zabili ho! Nechť je Alláh zabije!“ Co teprve s člověkem, který se opovažuje vydávat soudy o tom, že jiný člověk je nevěřící a odpadlík od islámu?

V této době je fatwa velmi nebezpečná. Žijeme v prostředí, kde je rozšířené používání sociálních sítí, kde se množí platformy s fatwami, které neberou ohled na situaci, ve které se nachází tazatelé, nebo se nezohledňují nástroje fatwy a zájmy věřících.

Ó Alláhu, prosíme tě, abys ochraňoval naši víru a uchoval nás v bezpečí a jistotě všude na světě.

 

 

 

—————

Zpět