Etiketa v měsíci ramadánu

Páteční kázání 19. 7. 2013 (10. ramadán 1434), šejch Sa‘úd Náfi‘ al‘Anzi, mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Muslimové! Prožíváme dny, které jsou nesmírným darem od Alláha – měsíc ramadán, měsíc darů, dobra a uctívání. Prosíme Alláha, který nám dal se dožít tohoto měsíce, aby nám pomohl k upřímnosti při modlitbě, půstu a veškerém uctívání. Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) řekl: „Tomu, kdo se postí ramadán z víry a z naděje v odměnu, budou odpuštěny všechny jeho předchozí hříchy.“

Služebníci Alláha! Ramadán je nejlepší školou, ve které se člověk může naučit těm nejlepším vlastnostem a vznešeným mravům, ať už to je potlačení hněvu a hříšné povahy, očištění duše a srdce či jiné. Půst očišťuje duši od věcí, které by ní neměly být. Pokud půst muslimovi nepřinese tyto plody, pak by se měl nad sebou zamyslet a přijít na to, proč mu jeho půst není prospěšný. Půstem totiž není myšleno pouze zdržet se jídla a pití, ale zdržet se také hříchů. Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) řekl: „Ten, kdo nezanechá (během svého půstu) lží, špatných řečí a špatného jednání a ubližování ostatním, pak není třeba, aby zdržoval jídla a pití.“ V dalším výroku stojí: „Někteří lidé mají ze svého půstu jen hlad a žízeň a někteří mají ze své noční modlitby jen dlouhé bdění v noci.“

Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) byl jednou tázán: „Dotyčná žena se modlí v noci, postí se, dává almužnu a dělá spoustu dobrých věcí, ale ubližuje sousedům svým jazykem …“ Řekl: „Není v ní dobro. Patří do pekla!“ A jindy byl zas tázán: „Dotyčná žena se modlí povinné modlitby a dává malou almužnu, ale nikomu neškodí …“ Řekl: „Patří do ráje.“ Abú Hurajra vypráví o Prorokovi (nechť ho Alláh pochválí a ochrání), že řekl: „Víte, který člověk utrpí skutečný krach?“ Jeho společníci řekli: „Ten, komu nezbude žádný dirham ani žádný majetek.“ Řekl: „Je to ten z mého národa, kdo přijde v Den zmrtvýchvstání s modlitbou, půstem a almužnou, ale přitom někomu nadával, jiného ze špatného obvinil, dalšího o majetek nespravedlivě připravil, prolil krev toho a uhodil toho. Pak Alláh dá tomu z jeho dobrých skutků a tomu z jeho dobrých skutků, až pokud skončí jeho dobré skutky dříve, než splatí vše, co musí, Alláh vezme z jejich špatných skutků a hodí to na něj, a pak ho hodí do pekla.“ 

Výroků, které potvrzují tuto skutečnost, je mnoho. Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) v nich varuje postící a učí je, aby neznehodnocovali svůj půst špatným chováním a ubližováním lidem. Džábir bin Abdulláh řekl: „Když se postíš, tak ať se s tebou postí i tvůj sluch, zrak a jazyk a ať se všechny zdrží lží a hříchů a neubližuj svému sluhovi a nechť je na tobě vidět důstojnost a klid v duši, když se postíš. Ať nejsou dny, kdy se postíš a dny, kdy se nepostíš, stejné.“ Abú Hurajra a jeho přátelé, když se postili, seděli v mešitě. ‘Umar řekl: „Půst není pouze od jídla a pití, ale i od lží a špatných řečí.“ Majmún bin Mahrán řekl: „Nejjednodušší půst je zanechání jídla a pití.“ ‘Ali bin Abí Tálib řekl: „Věru půst není od jídla a pití, ale od lží a špatných řečí.“ Mudžáhid řekl: „Ten, kdo se vyvaruje dvou věcí, zůstane jeho půst dobrým: týká se to pomlouvání a lhaní.“

Postící proto musí svůj půst chránit před tím, co ho může znehodnotit a musí dbát na to, aby se s ním postil i jeho sluch, zrak, jazyk a celé tělo. Když se postíš, tak se vyhni špatným řečem, nekřič, neubližuj nikomu a neoplácej špatný skutek špatným, ale naopak: Oplácej špatné dobrým. Nechť je pro tebe půst ochranou před hříchy a trestem v Soudný den. Učenci prvních generací řekli: „Přijatý půst je ten půst, při kterém se postilo celé tělo od hříchů, jako např. břicho a pohlaví od jejich hříchů.“ Někteří z učenců prvních generací byli dokonce toho názoru, že hříchy ruší půst, tedy když postící se člověk hřeší svým jazykem (pomlouvá, doručuje pomluvy, lže), svým sluchem (poslouchá špatné řeči a lži), svýma očima (dívá se na ženy tak, jak nesmí), svýma rukama (ublíží neoprávněně člověku nebo zvířeti) a další. Tvé tělo se celé postí s tebou, a když se dopustíš hříchu jazykem, přeruší se půst tvého jazyka a když se dopustíš hříchu očima, přeruší se půst tvých očí atd. Jak jsme již zmínili, někteří učenci jsou dokonce toho názoru, že hříchy ruší půst a že takový člověk musí svůj půst nahradit. Většina učenců s tímto nesouhlasí, ale všichni se shodli na tom, že hříchy postícího zbavují odměny a znehodnocují jeho půst – podle hříchu buď úplně, nebo částečně.

Muslimové! Půst měsíce ramadánu je příležitostí se očistit od hříchů uplynulých jedenácti měsíců. Ten, kdo se postí s pokorou tak, jak přísluší, vyjde z ramadánu jako čistý člověk, kterému byly odpuštěny jeho velké, ale hlavně malé hříchy, které si sbíráme každý den ráno i večer. Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) řekl: „Pět modliteb, od pátku do pátku a od ramadánu do ramadánu – co je mezi těmito, bude odpuštěno, pokud se člověk vyhne velkým hříchům.“ Ten, kdo pošpinil svůj půst hříchy, připravil sám sebe o přislíbenou příležitost odpuštění a očištění od hříchů a možná takového člověka zasáhne Gabrielova prosba: „Ať Alláh oddálí toho, kdo se dožil ramadánu a nebylo mu odpuštěno!“ Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) řekl: „Ámen.“