Důvody rozpadu rodiny

17.12.2021 16:17

Páteční kázání 17. 12. 2021 (13. džumádá I. 1443), dr. Usama al-Deiri, mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Alláh ví nejlépe, že společnost stojí jedině na rodině, která je uspořádána v poslušnosti k Alláhovi a je zakládána tak, jak to přikázal Alláh. Alláh nám projevil svou laskavost cennou hodnotou, jakou má rodina, kterou pro nás ustanovil, přikázal nám ji podle islámského práva, pak pro nás vytvořil ustanovení, která činí rodinu šťastnou, soudržnou, stojící na základech islámského práva, neboť Alláh chtěl, aby byla společnost nakonec společností zbožnou. Rodina je místem výchovy, citu lásky a něhy, milosrdenství a solidarity.

Podíváme-li se však dnes na stav rodiny, zjistíme, že mnohé rodiny žijí v utrpení a bídě, neboť se vzdálily od poslušnosti vůči Alláhovi, mrhají planě ustanoveními. Ukážeme si to na příkladech. Nejprve však musíme ukázat, jak vypadají šťastné rodiny, rodiny, které jdou po božské cestě. Všemohoucí Alláh praví: „Připomenutí o milosrdenství Pána tvého nad Zacharijášem.“ (19:2) Uchylte se k Alláhovi s prosebnou modlitbou. Toto je připomenutí o milosrdenství nad Alláhovým služebníkem Zacharijášem. Toto je jeho příběh: „Hle Zacharijáš zavolal k Pánu svému voláním tajným“ – z upřímné oddanosti – „… řka: ‚Pane můj, mé kosti již u mne zeslábly a hlava má se šedinami pokryla, a nikdy jsem nebyl při vzývání Tebe, Pane můj, neúspěšný; však obávám se příbuzných, kteří po mně přijdou. Má žena sice neplodná je, leč z moci své mi následníka daruj, jenž dědicem mým i dědicem rodu Jakubova bude, a učiň, by Tobě se zalíbil, Pane můj!‘“ (19:3-6)

Nejde o dědictví majetku, ale o dědictví proroctví. „Aby se Ti zalíbil.“ Alláh mu zvěstoval dobrou zprávu a pak i andělé mu zvěstovali dobrou zprávu a byl mu dán syn, kterého Alláh pojmenoval jménem, které nikdy nikdo neměl, dal mu jméno Jahjá: „Vyslyšeli jsme jej a darovali jsme mu syna Jahjá a učinili jsme manželku jeho plodnou. A všichni ti se předstihovali v dobročinném konání…“ (21:90) Tato muslimská rodina, bohabojná, čistá, poslušná vůči Alláhovi, celá rodina směřující k uctívání, předhánějící se v uspokojení Alláha. „… a modlili se k Nám z touhy a úcty…“ (21:90) V těžkých časech i v časech dostatku se obrací k Alláhu uctíváním: „… a byli vůči Nám pokorní.“ Neodvrátili se od uctívání pouze na tento svět, ale uctívali Alláha. Takové byly rodiny. Představte si rodinu, ve které je David a Sulajmán. David otcem a Sulajmán synem. Jaká bude taková rodina?

Pojďme se teď společně podívat na tu nešťastnou rodinu, zoufalou, rozšířenou v dnešních muslimských společnostech. Společnosti jsou dnes ohroženy nebezpečím, kterým je rozpad rodiny. Rozpad rodiny se stal výrazným znakem společnosti, její charakteristikou. Je to přirozený důsledek vzdálení se od islámského práva, opuštění víry.

Mnohé rodiny jsou rozpadlé zevnitř, i když se vám zvnějšku zdá, že žijí společně, avšak žijí každý ve svém světě, každý má své vlastní starosti, své problémy, které s ním nikdo jiný nesdílí, necítí povinnost vůči druhým, ani že má nějakou povinnost, to je jeden prostý příklad, ale příkladů rozpadu rodiny, jejího rozkladu ve společnosti je mnoho. Jedním z důvodů rozpadu rodiny je toto, co řekl Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam: „K tomu, aby byl člověk považován za hříšníka, stačí, aby zanedbával ty, o které se má postarat.“ Mnozí rodiče ztrácí své děti, ztrácí své domovy, nekonají, jak by měli. Rozvedou se se ženou, ožení se s jinou, mají děti s první, nevídají je, nezajímají se o ně, nevynakládají na ně žádné prostředky, některé žijí u své babičky, některé u svých přátel, ten se chytí špatných lidí, svádí ho požitky, utrácí svůj plat na cesty a zakázané věci, zahodí svou manželku a děti, přijde domů jen občas, nezajímá se o své děti.

Důvodem rozpadu rodiny je unáhlování se v rozvodu a množství rozvodů. K rozvodům dnes dochází z malicherných důvodů, jsou to materiální věci, které rozdělují manžele, malicherné problémy a odporné neshody, není to otec, který by byl vychován v islámu, není to matka, která by byla vychována k morálce, jak je třeba, proto neshody z nejmalichernějších důvodů, rozvod z nejmalichernějších důvodů, následkem je rozpad rodiny, bezprizorní děti.

Důvodem rozpadu rodiny je také ztráta náklonnosti, nedostatek něhy, neupřímné city v rodině, otec bez citu, matka bez něhy, otec přijde z práce, nají se, napije a jde spát, matka se stará o módu, schůzky, oblečení, večírky, nemá čas se ani podívat na své děti, jejich potřeby, pracovní problémy ovlivňují tento jemný a citlivý citový stav. Otec řekne: „Dětem nic nechybí. Mají jídlo a pití. Kupujeme jim to nejlepší oblečení, nejluxusnější školní potřeby, hračky a počítač…“ Ale ty, otče, chybí jim jediná věc – něha, láska, otcovský vztah, výchova, to jim chybí.

Utrácíte za tělo, živíte je, šatíte je, dáváte jim hračky, ale nedali jste jim jednu důležitou věc, kterou potřebují, nedali jste jim lásku ani něhu, neposeděli jste s nimi. Nezáleží na tom, jestli jim kupujete hračky a jen jim je dáte. Hrajte si s nimi, aby cítili, že je doma přítomen otec, sledujte je, aby cítili vaši osobnost mezi sebou.

Alláh pravil o Jahjovi: „A dali jsme mu moudrost již v dětství jeho.“ (19:12) Proroctví a vědění. A co ještě? „… a laskavost a čistotu od Nás přicházející. A byl bohabojný…“ (19:13) Alláh mu dal laskavost… Alláhův dar Jahjovi je tedy laskavost, laskavost od Něj přicházející, laskavost, lásku, náklonnost, milost v srdci, a byl bohabojný. Díky této laskavosti, jak pravil Alláh: „(byl) k rodičům dobrotivý a nebyl ani násilný, ani neposlušný.“ (19:13-14)

Ó Alláhu, dopřej nám všem klidné mysli, hojnosti, šťastného domova, zbožné manžele a manželky a zbožné děti.

—————

Zpět