Dobrý život

08.12.2024 07:47

Páteční kázání 8. 12. 2023 (24. džumádá l-úlá 1445 H), Mešita v Praze  

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Alláh stvořil lidi a vložil jim do srdcí ctižádost a do srdcí lásku k dosahování cílů. Někteří mají vysoké cíle, někteří nízké. Ale člověk žije bez záměru, bez cíle, žije rozptýlený a zestárne a bude zničený z lenosti a to jedině z lenosti a nečinnosti. U prvního jeho duše nezvládne jeho ctižádost, jeho tělo vyvíjí úsilí na uskutečnění jeho cílů, jeho cíl je jasný, jeho záměr je zřejmý. Takové duše se upokojí jedině poslušností vůči Mocnému a Vznešenému Alláhovi a Jeho Poslu – salla lláhu alajhi wa sallam – a dojde klidu jedině v Ráji.

Kdybychom se zeptali, o co obyčejní lidé usilují, čím se zabývají, z čeho se radují a nad čím truchlí, s čím jsou spokojeni a co je rozzlobí, našli bychom jedinou odpověď a to, že je to tento svět. Jediná starost a cíl vědění a snažení, místo všech nadějí. Jeden vidí své štěstí a dobro v majetku, věnuje se hromadění peněz, obětuje pro něj svůj klid, zdraví, ba dokonce i víru.

Další vidí své štěstí a klid ve své manželce a dětech, snaží se a obětuje hodně kvůli nim, ba dokonce i ze své víry a neposlušností vůči svým rodičům. Jiný usiluje o vysoké postavení, vidí v něm vrchol slávy a štěstí a kvůli tomu obětuje svou bezúhonnost, své hodnoty a víru. A nakonec se všichni tito přesvědčí, že síla poslušnosti a sláva bezúhonnosti znamená vše a nic se tomu nevyrovná.

Všemohoucí Alláh varuje před upínáním se na cíle spojené s pozemským životem, na věci pomíjivé, když praví: Vy, kteří věříte! Co je s vámi, že když je vám řečeno: ‚Vytáhněte do boje na cestě Alláhově!‘, jste jako přikováni k zemi? Což se vám líbí více život na tomto než na Onom světě? Vždyť užívání života pozemského je nepatrné oproti užívání v životě budoucím!“ (9:38)

O těch, kdo se spokojí s pozemským životem a mají ho za svůj cíl a upínají se s klidem v duši k jeho statkům, Alláh – chvála Mu – říká: Věru ti, kdož v setkání s Námi nedoufají a v životě pozemském zalíbení nalézají a jen jím se spokojují, a ti, kteří ke znamením Našim jsou lhostejní, ti za to, co si vysloužili, útočiště své budou mít v ohni.“ (10:7-8) Poté Alláh chválí své věřící služebníky, když říká – chvála Mu: Ty pak, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, ty povede Pán jejich ve víře jejich – a pod nimi potekou řeky v zahradách blaženosti, v nichž voláním jejich bude: ‚Sláva Tobě, Alláhu veliký!‘ a přivítáním pozdrav: ‚Mír s vámi!‘ a koncem zvolání jejich: ‚Chvála Alláhovi, Pánu lidstva veškerého!‘“

Muslimové, vězte, že proroci a poslové – nechť jim všem Alláh žehná – žili a věnovali své životy jedinému cíli a to tomu nejváženějšímu a nejctěnějšímu, kterým je vyzývání k následování Všemohoucího Alláha, aby lidé neuctívali nic a nikoho kromě Něho. Někteří z nich čelili nadávkám, jiní bití, jiní byli vyhnáni, ba dokonce to došlo tak daleko, že byl někdo z nich zabit. To je však nezastavilo a neoslabilo to jejich odhodlání ani sílu, neboť měli ve svých rukách prapor, který chtěli pozvednout, poselství, které byli rozhodnuti doručit – a také to učinili – není národa, ke kterému by nepřišel varovatel, a není národa, ve kterém by nebyl nikdo, kdo by ho nevyslyšel.

Náš Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – od okamžiku, kdy mu bylo sesláno zjevení, ve sledování svého cíle, který rozhodl následovat, nedbal žádných obtíží ani těžkostí, aby ho dosáhl. Nezabralo u něho žádné handlování, nesvedl ho pozemský život ani tužby, ale byl ve dne vůdcem, učitelem a vyzýval k následování víry a v noci se modlil, hledal spásu a uctíval svého Pána.

V krátké době vybudoval pro muslimy mocný stát. Dějiny nepamatují, že by jednotlivec založil stát během zhruba dvaceti let, nebo ještě méně. A také jeho druhové – až do své smrti – sledovali jediný cíl: pozvednutí slova Alláhova a šíření Jeho víry. Věnovali se vědění, vyzývání k následování víry a dávali do toho veškeré své úsilí. Neztráceli žádný čas na promenády, relaxace a zábavné parky. Kdyby ztráceli čas, ztratili by cíl svého směřování. Někteří neměli co do úst, někteří neměli oděv, kterým by zakryli svou nahotu, přesto byli králi pozemského světa a těmi, kdo trvale přebývají v Ráji. Zakládali města a budovali je.

Rabía ibn Kaab al-Aslamí – radija lláhu anhu – byl ještě mladík, ale jeho odhodlání bylo odhodláním lva a jeho cíl byl cílem mocných. Vyprávěl: „Nocoval jsem u Posla Alláhova – salla lláhu alajhi wa sallam – a když jsem mu přinesl vodu na omytí a vše, co chtěl, řekl mi, že mohu o něco požádat. Odpověděl jsem, že bych chtěl být v jeho blízkosti v Ráji. Prorok se zeptal, jestli nechci něco jiného. Odpověděl jsem, že to je to jediné, co chci. Prorok řekl: ‚Tak mi pomoz toho dosáhnout tím, že se budeš hodně modlit.‘“ (podle Muslima) Nepožádal o nic na tomto světě, ani o manželku, ani o požitky či majetek, zatoužil jedině po Ráji.

Toto je to, co sledovali, to jsou jejich cíle. Pro toto je život, takové mají být cíle a takový záměr má být sledován.

Vážení bratři ve víře, popřemýšlejme každý z nás o tom, co je naším cílem, čeho chceme v tomto životě dosáhnout. Zeptejme se sami sebe, jako stopu zanecháme na této Zemi a v této společnosti a také ve svých rodinách! Popřemýšlejme, čeho jsme dosáhli za uplynulé roky, co jsme svému reálnému životu přinesli.

Vězte, že výchova vašich dětí je dobrým cílem, a usilování o šíření dobra, učení lidí víře, pomoc muslimům, pěkné chování k nim a dělat druhým lidem radost a co je třeba a snažit se zabraňovat zavrženíhodnému a pomáhat jim k přiblížení se k Alláhovi poslušností vůči Němu, následováním Jeho Posla – salla lláhu alajhi wa sallam. To vše jsou dobré cíle hodné následování. Nechť máme vyšší cíle, kterých bychom chtěli dosáhnout, dá-li Všemohoucí Alláh. Nechť na tomto světě najdeme činy, kterými získáme u svého Pána na cti, nechť jsou to činy, které nás k Němu přiblíží.

Prosíme Alláha, aby nám dal úspěchu v tom, co miluje a s čím je spokojený. Prosíme, aby nám byl dán úspěch na tomto i na Onom světě. Jen Alláh nám stačí a na Něj se spoléháme.

—————

Zpět