Dobré smýšlení o lidech patří ke vznešeným mravům

Páteční kázání 22. 11. 2019, šejch Usama al-Deiri, mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jen Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Všemohoucí Alláh požehnal lidem mnohými velkými dary, aby mohli žít v klidu na tomto světě, a jedním z prostředků, ke kterým nabádá islám a které ukládá lidem za povinnost, je dobré smýšlení o druhých, což vede k dobrému soužití lidí ve společnosti a dále k vyrovnanosti a klidu. Kdo má čistou duši, stává se ve společnosti tím, kdo se stává tím nejlepším vzorem chování mezi ostatními příslušníky muslimské menšiny a za to mu náleží to nejlepší na tomto světě a dobrá odměna na Onom světě: „v den, kdy nikomu ani majetek, ani synové neprospějí…“. Muslim také dosáhne vyrovnanosti a disciplinovanosti, kterými se vyznačuje osobnost muslima, který následuje správnou cestu, pravou cestu Alláhovu, jak vyprávěl Ibn Umar (rAa), že viděl Proroka (sAs), když obcházel Kaabu a při tom říkal: ‚Jak dobrý jsi a jak příjemná je tvá vůně, jak velký jsi a jak velká je tvá posvátnost. Při Tom, v Jehož rukách je duše Muhammadova, posvátnost věřícího je pro Alláha větší než tvoje posvátnost, jeho krev a jeho majetek a to, abychom o něm smýšleli jen v dobrém.‘ (podle ibn Mádži) Dobré smýšlení o lidech člověka vede k tomu, že lidi omlouvá, že brání jejich pověst, do této fáze dospěje jen věřící, jehož víra je upřímná. Umar ibn al-Chattáb (rAa) říká: „Smýšlej o svém bratrovi co nejlépe, až si tě něčím podmaní.“ Ibn Sírín – nechť je k němu Alláh milostivý – řekl: „Když ti tvůj bratr něco udělá, měj pro něj omluvu, a pokud ji nenajdeš, řekni si: ‚Jistě má omluvu, o které nevím.‘“ Dobré smýšlení o muslimech a o všech lidech je jednou z nejvýznamnějších známek víry vyznačující se tím, že vítězí dobrá stránka nad špatnou, o jejich slovech i činech je smýšleno jen v dobrém a jejich tajemství jsou skrytá. Všemohoucí Alláh praví: „Vy, kteří věříte! Střezte se přílišného podezřívání druhých, vždyť některá podezření jsou hříchem!“ (49:12) Všemohoucí Alláh nás vede k tomu, abychom o lidech nesmýšleli špatně, neboť často je takové smýšlení hříšné a vede k neoprávněnému obvinění. Následkem dobrého smýšlení o lidech v muslimské společnosti se v ní šíří láska a náklonnost a vzájemná důvěra, brání nepřátelství a zlobě, nechovají v sobě zášť a nenávist. Když toto ze společnosti zmizí, stane se z ní společnost, ve které vládne náklonnost a lidské soužití. Jedním z krásných příkladů dobrého smýšlení o lidech je odpověď Abú Ajjúba al-Ansárího své ženě, když se ho zeptala na to, co se mezi lidmi povídá o ^cÁ’iše (rAa): „Copak jsi neslyšel, co se povídá o Á’iše?“ Odpověděl jí: „Ale ano, a je to lež. Copak ty bys to, Umm Ajjúb, udělala?“ Odpověděla: „Přísahám při Alláhovi, že bych to neudělala.“ Řekl: „Přísahám při Alláhovi – chvála Mu - že Á’iša je ještě lepší než ty, je to pomluva.“ Všemohoucí Alláh seslal o Ajjúbovi a jeho ženě verše, ve kterých je chválí a chválí dobré smýšlení o lidech. Všemohoucí Alláh praví (ve významu): „Proč, když to věřící muži a věřící ženy uslyšeli, nemyslili o tom v duších svých příznivě a proč nezvolali: ‚Toto je pomluva zjevná‘?“ (24:12) Posvátnost věřícího u Alláha je nesmírná, není možné ji jakkoli porušovat nebo napadat, proto je také nepřípustné špatné smýšlení, které by vedlo k porušení této posvátnosti. Špatné smýšlení vede k pomlouvání lidí, jejich záležitostí a úmyslů a vynášení rozsudků nad nimi, což vede k nespravedlnosti a falešnému obvinění. Všemohoucí Alláh praví: „… byť o tom žádné vědění nemají a jen dohady své následují. Však dohady nic proti skutečnosti nezmohou!“ (53:28) Skryté úmysly zná jen ten, kdo zná to, co je skryté. Muslim nemá mluvit o nedostatcích svého bratra, nebo tvrdit, že ví, co skrývá, neboť to je kamenování lidí pro něco, co je skryté. Jedním z nebezpečí špatného smýšlení, které postihne člověka a společnost, je šíření nenávistného pohledu a nepřátelství vůči lidem. Kdo špatně smýšlí o lidech, vidí kolem sebe spoustu nepřátel, kteří mu přejí jen to špatné, a toto smýšlení se pak projevuje i na jeho chování, způsobu mluvy, obrací tím lidi proti sobě, a koho ovládne špatné smýšlení, toho ovládá ďáblovo našeptávání a stane se příčinou šíření špatného chování ve společnosti. Také to vede k šíření špatných mravů, důvěra ve společnosti je otřesena. Kvůli tomu všemu Prorok (sAs) zakázal hledat na lidech chyby a pokládat je za nedůvěryhodné. Ibn Umar (rAa) vyprávěl, že Prorok (sAs) vystoupil na minbar a nahlas zvolal: „Lidé, kteří jste přijali víru svým jazykem, ale víra se vám nedostala až do srdce, neubližujte muslimům, nezatracujte je, nesnažte se odhalit jejich tajemství, neboť kdo se snaží odhalit tajemství svého bratra muslima, Alláh odhalí jeho tajemství a ukáže je všem, i kdyby byla skryta hluboko uvnitř jeho domu.“ (podle at-Tirmídhího)

Špatné smýšlení je možné odstranit také tak, že se bude člověk poměřovat s druhými. Jestliže je duše špatná, uvěří všemu špatnému, co se o druhých povídá, a snadno to přijímá. Jestliže je duše dobrá, vylučuje jakoukoli špatnou informaci o druhých a jen tak nepřijme, co se o nich povídá.

Prosím Alláha, aby nás vyvaroval špatného smýšlení a rozkolů, které se kvůli němu objeví, i těch, které zůstanou skryté.