Dar bezpečí

Páteční kázání 18. 11. 2011 (22. dzú l-hidždža 1432), šejch Samer Shehadeh, mešita v Praze.

BismiLLÁHirrahmánirrahím,

chvála Alláhu. Jeho chválíme a jen Jeho o pomoc a odpuštění prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (s.A.s.) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství."

Bratři a sestry v islámu,

každý z nás je obklopen nespočtem Alláhových darů. Jsou všude okolo nás i v nás samotných. Alláh říká (ve významu): „Kdybyste chtěli spočítat dary Alláha, nebyli byste toho schopni" (14:34). A také říká (ve významu): „Každý dar, který jste dostali, je od Alláha" (16:53). Za tyto dary je třeba být vděčný. Kdo tak činí, chrání tím tyto dary před tím, aby mu byly za trest odejmuty. Nejen to, ale navíc je jeho vděčnost příčinou pro rozmnožení těchto darů. Ten však, který neděkuje, je vůči Alláhu nevděčný. Alláh říká (ve významu): „A připomeňte, když vyhlásil váš Pán: Pokud mi budete vděční, přidám vám, avšak zachováte-li se nevděčně, pak vězte, že muka Mého trestu jsou strašná!" (14:7). Alláh také o vděčnosti říká (ve významu): „Připomínejte si Mě tedy, připomenu si Já vás (tj. milostí nad vámi) a děkujte Mi a nebuďte nevděční!" (2:152).

Jak tedy vypadá vděčnost Alláhu? Vděčnost má tři části, které je třeba všechny splnit:

· Vděčnost srdcem: Člověk si musí uvědomovat, že vše dobré, co ho zasáhlo, je dar od Alláha. Žádné dobro není ve skutečnosti zásluhou člověka, nýbrž dar od Alláha. Srdce člověka musí být plné vděku a pokory vůči svému Štědrému Stvořiteli.

· Vděčnost jazykem: Poté, co si člověk uvědomí laskavost Alláha vůči němu, měl by Alláhu poděkovat vděčnými slovy za každý Jeho dar.

· Vděčnost tělem (činy): Nestačí, aby vděčnost k Alláhu byla pouze v srdci a na jazyku. Pokud je srdce skutečně plné vděku a pokory k Alláhu za Jeho dary, pak se to musí projevit v činech. Člověk bude vděčný až tehdy, když použije Alláhův dar pro dobrou věc a nepoužije ji pro něco špatného, co mu Alláh zakázal. Např. vděčnost za dar jazyka spočívá v tom, aby člověk nepomlouval a nelhal, ale aby si hodně připomínal Alláha a říkal jen dobré věci. Vděčnost za dar peněz spočívá v tom, aby je člověk používal pro dobré věci, ne pro něco špatného, co mu Alláh zakázal. Tímto způsobem musí člověk jednat s každým Alláhovým darem. Až tehdy je vděčný.

Pojďme se podívat pouze na jeden z nekonečného množství Alláhových darů, na dar bezpečí. To je po daru víry jedním z nejdůležitějších vůbec. Bez bezpečí přestává mít člověk potěšení z ničeho. Nemůže se v klidu ani najíst či jen vykonat některou ze základních lidských potřeb. Podívejte se na lidi v Sýrii, kteří jsou hromadně mučeni a vyvražďováni a ženy znásilňovány. Dar bezpečí dokáží skutečně ocenit jen ti, kteří o něj přišli. Bez bezpečí nemůže fungovat běžný život a člověk pak nemá radost z ničeho. Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) objasňuje důležitost daru bezpečí ve výroku, ve kterém říká: „Kdo z vás se probudí se svou rodinou v bezpečí, je zdravý ve svém těle a má jídlo na svůj den, tak ten jako by mu byl shromážděn celý svět se vším všudy."

V Koránu a sunně je plno důkazu, svědčících o tom, že ztráta bezpečí ve společnosti má několik základních příčin. Těmi jsou:

· Nevděčnost k Alláhovým darům: Alláh říká (ve významu): „Alláh uvedl jako příklad vesnici, která byla bezpečná a klidná a dostávala svůj příděl obživy hojně ze všech míst, avšak zachovala se k Alláhovým darům nevděčně, a tak jí Alláh dal okusit obleku hladu a strachu za to, co činili." (16:112).

· Rozšíření hříchů ve společnosti: Bylo zaznamenáno, že v době chalifátu 'Umara ibn al-Chattába, druhého chalífy, zasáhlo Medínu zemětřesení. 'Umar vystoupil na kazatelnu (minbar) a všem varovně oznámil, že příčinou zemětřesení je rozšíření hříchů. Dokonce řekl: „Pokud se to ještě jednou vrátí, nezůstanu mezi vámi a odejdu!"

· Zanechání přikazování dobrého a zakazování špatného: Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) řekl: „Přísahám při Tom, v Jehož ruce je má duše: Buď budete přikazovat dobré a zakazovat špatné, nebo vám bude hrozit, že na vás Alláh sešle trest, a pak Ho (tj. Alláha) budete prosit, ale nebude vám vyslyšeno."

· Přidružování v uctívání: Alláh říká (ve významu): „Alláh slíbil těm z vás, kteří uvěřili a konali dobré skutky, že je učiní následovníky na zemi stejně, jako učinil následovníky ty před nimi, že jim upevní jejich náboženství, které jim ze spokojenosti s ním uložil, a že jim vymění strach za bezpečí – uctívají Mě a nic ke Mně nepřidružují." (24:55).