Co si přichystat pro Onen svět

Páteční kázání 10. 12. 2021 (6. džumádá I. 1443), Dr. Usama al-Deiri, mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Kdyby se muslim podrobně podíval na slova Proroka – salla lláhu alajhi wa sallam: „Mrtvého člověka následují tři: jeho majetek, jeho děti a jeho dílo. Dva se vrací a jedno zůstává a to jeho dílo“, a také „Když člověk zemře, jeho činy se přeruší kromě tří věcí: dobročinnosti, která pokračuje, zbožného syna, který se za něj modlí, a vědění, které je užitečné pro druhé“, zjistí, že některé situace vás přesvědčí o tom, že v životě nejsou potřeba rychlá auta, obrovské bohatství, vysoké budovy, abyste ho mohli žít, ale spíše potřebujete jen trochu vody, abyste zůstali při životě. Přesto vám dal Alláh zapisovatele, kteří vědí, co činíte. Také části vašeho těla zaznamenávají vše, co děláte, a zpraví o tom v Soudný den:

„A zeptají se kůží svých: ‚Proč proti nám svědčíte?‘ I odvětí: ‚Alláh, jenž věci každé promluvit dává, nám slovo udělil.‘“ (41:21)

Když to člověk zjistí a přesvědčí se o tom, chrání sebe a svou rodinu před zatracením. Vězte, že když zemřete, tento svět po vás nebude tesknit. Život na světě půjde dál. Vaší pozice se ujme někdo jiný. Váš majetek zdědí vaši dědici. S vámi za to bude zúčtováno. První, o co po smrti přijdete, je vaše jméno. Zeptají se: „Kde je to mrtvé tělo?“ Když se za vás budou chtít pomodlit, řeknou: „Připravte ‚pohřeb‘.“ Když vás začnou pohřbívat, řeknou: „Přineste zesnulého,“ a nevysloví vaše jméno!

Nebude vám k ničemu majetek, váš původ, vaše pozice, děti. Není nic, co by bylo bezvýznamnější, než je tento svět. A není nic důležitějšího než to, kam přijdeme poté. Vy, kteří jste dnes živí, vězte, že smutek po vás bude tří druhů:

Lidé, kteří vás znají povrchně, řeknou: „Nechť je k němu Alláh milostivý.“

Vaši přátelé budou truchlit pár hodin, nebo dní, pak se vrátí ke svým hovorům, ba dokonce ke svému smíchu.

Hluboký smutek je v rodině. Rodina po vás bude truchlit týden, dva týdny… měsíc… dva měsíce… třeba i rok… pak vás odloží mezi vzpomínky.

Váš příběh mezi lidmi skončil. Začne váš skutečný příběh. Na Onom světě. Přestala pro vás existovat krása, majetek, zdraví, děti, opustili jste domy, paláce, manžela, manželku, zůstalo vám jen vaše dílo! Tady vyvstává otázka:

Co jste si do hrobu a na Onen svět dosud přichystali?! To je pravda, nad kterou je třeba se zamyslet. Proto dbejte na:

- povinné i nepovinné modlitby, neveřejnou dobročinnost, zbožné činy, noční modlitbu, dobré mravy, abyste byli ochráněni.

„Připomínej, vždyť připomenutí je věřícím prospěšné!“ (51:55)

Proč si zesnulý vybere almužnu, kdyby se vrátil na tento svět, jak praví Všemohoucí:

„Pane můj, kdybys mi mohl dát odklad do lhůty blízké, abych mohl dávat almužny…“ (63:10)

Proč neřekne, že se bude modlit, že se bude postit, že vykoná malou či velkou pouť? Učenci jsou toho názoru, že zesnulý zmíní právě almužnu pro její význam, který má po jeho smrti. Dávejte tedy co nejvíce almužny. Anebo také to nejlepší, co je možné dát jako almužnu, je laskavé slovo. To je dobročinný dar. Nemáte-li na to, abyste konali dobro, vyvarujte se zla, nemáte-li na to, abyste byli lidem prospěšní, tak jim neškoďte, nemáte-li na to, abyste se postili, neupírejte lidem, co jim patří.

Usmívejte se. Byl vám dán určitý díl obživy, váš osud byl předurčen, věci pozemské si nezaslouží, aby se jimi člověk trápil, protože jsou ve Vyšší moci. Usmívejte se, když jste s vaší rodinou. Jsou tací, kteří by si přáli rodinu. Usmívejte se, když jdete do práce. Mnozí stále hledají práci. Usmívejte se, protože jste zdraví, při síle, jsou nemocní, kteří si by si zdraví koupili za jakoukoli cenu. Usmívejte se, protože jste živí, prospíváte.

Ibráhím, syn Proroka – salla lláhu alajhi wa sallam – spal v náručí své matky Marie, když mu bylo šestnáct měsíců, a smrt nad ním mávala svými křídly. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – se na něj podíval a řekl: „Ibráhíme, nedostal jsem od Alláha žádnou moc, abych ti pomohl.“ A v ten okamžik Ibráhím zemřel a byl jeho posledním synem. Milosrdný otec ho vzal a pohřbil ho. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – se otočil za sebe a slyšel, jak Umar bin al-Chattáb – radija lláhu anhu – vzlyká, až mu to rve srdce. Řekl mu: „Co tě rozplakalo, Umare?“ Umar – radija lláhu anhu - mu odpověděl: „Posle Alláhův! Tvůj syn nedospěl ani do puberty, nebylo mu nic zapsáno, ani nepotřebuje, aby někdo provolával ‚není boha kromě Alláha‘… Co teprve Ibn al-Chattáb, co si počne? Dosáhl puberty, jeho činy byly zapsány a nenajde nikoho, jako jsi ty, Posle Alláhův, aby provolával ‚není boha kromě Alláha‘?!!“

Odpověď na toto byla seslána přímo od Vznešeného Pána všech světů – Všemohoucí praví v odpověď na Umarovu otázku:

„Alláh povzbuzuje ty, kdož uvěřili, slovem pevným v životě pozemském i budoucím, zatímco nespravedlivé nechává bloudit. A Alláh činí, co Jemu se zlíbí.“ (14:27)

Ó Alláhu, povzbuzuj nás slovem pevným v životě pozemském i budoucím.