Činy odměněné stejně jako hadždž a umra

Páteční kázání 26. 9. 2014 (2. dhúl-hidždža1435), šejch Ahmed Ragab, mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Alláh nejvyšší pro Jeho milosrdenství nežádá od lidí nic nad jejích síly a proto neurčil za povinnost vykonat hadždž - velkou pouť za život více jak jedenkrát pro schopného dospělého člověka. Kdo však vykoná tuto povinnost vícekrát, je to dobrovolné. Do milosrdenství Alláhova patří i ta skutečnost, že jsou skutky, které si zaslouží stejnou odměnu jako za hadždž a umru, aniž bychom byli od tohoto pilíře osvobozeni.

Tyto činy zastanou hadždž a umru v případě, že muslim nemá možnost tyto rituály fyzicky vykonat.

1. Přítomnost při společných modlitbách. Od Abú Umámy, že Prorok s.a.s. řekl: „Kdo se očistil a pak vyšel ze svého domu, aby vykonal povinnou modlitbu...ten si zaslouží odměnu poutníka. A kdo vyšel za úmyslem vykonat modlitbu ad-duhá, ten má odměnu jako poutník při malé pouti. A modlitba za modlitbou aniž by mezi tím padly zbytečné řeči má odměnu v ráji ve stupni illijín.“

2. Vykonání společné ranní modlitby a připomínání si Alláha po modlitbě: od Anase bin Málika, že Prorok s.a.s. řekl: „Kdo se pomodlí ranní modlitbu společnou a pak zůstane, aby si připomínal Alláha, dokud slunce nevyjde a pak se pomodlil dvě rakaa, bude mu dána úplná odměna jako za hadždž s umrou.“

3. Přítomnost při páteční modlitbě, při které je odměna jako při vykonání dobrovolné pouti. Řekl Said bin Musaib: „Být při páteční modlitbě je pro mne milejší než dobrovolná pouť.“

4. Vydat se vykonat sváteční modlitbu při svátku přerušení půstu či svátku obětování se může rovnat dobrovolně vykonané pouti velké nebo malé. Řekli někteří z Prorokových společníků: „Vydat se na sváteční modlitbu svátku al-Fitr se rovná malé pouti a vydat se na sváteční modlitbu svátku al-Adhá se rovná velké pouti.“

5. Dělat tasbíh, takbír a tahmíd po každé předepsané modlitbě, neboť přišli chudí společníci za Prorokem s.a.s. a řekli: „Ó Proroku! Bohatí lidé mají veškerý podíl v odměnách, neboť i když se modlí jako my a postí se jako my, mohou ze svých peněz vykonat pouť i platit almužny či dělat džihád. Prorok s.a.s. odpověděl: „Prozradím vám věc, budete-li si ji udržovat, doženete ty, kteří vás předstihli, avšak nikdo vás nepředstihne a stanete se nejlepším národem: udělat tasbíh, takbír a tahlíl třicettři krát po každé modlitbě.“

6. Jedna ze záležitostí, které si zaslouží velkou odměnu od Alláha je připomínat si Alláha (zikr) a udržet si tento zvyk nebo pomoc muslimovi, když to potřebuje a také zúčastnit se lekcí a přednášek. Velmi důležitý pro všechny skutky muslima je upřímný záměr, protože kdyby měl v úmyslu vykonat dobrý skutek a nakonec ho vykonat nemohl, dostane za to stejnou odměnu, jako kdyby jej vykonal.

7. Nezapomeňme, že dodržování povinných a předepsaných úkonů je pro Alláha milejší než upřednostňovat ty dobrovolné. Není přijatelné dělat dobrovolnou pouť a např. nezaplatit dluhy. Mnoho lidí neodsuzuje žití z nečistých peněz a myslí si, že se to spraví dobrovolným uctíváním.

Rád bych též připomněl drahým bratrům a sestrám přednosti prvních deseti dní měsíce Dzúl hidždža...Vypráví Ibn Abbás (nechť je Alláh s nim spokojen), že Prorok s.a.s řekl: „A není dnů ke konání dobrých skutků milejších pro Alláha než je těchto deset. Zeptali se: Posle Alláhův, a není džihád ve jménu Alláha Jemu nejmilejší? Řekl: Není džihád ve jménu Alláha Jemu nejmilejší, kromě muže, který odešel a obětoval sebe a svůj majetek a vůbec se nevrátil.“

Je na muslimovi, aby využil tyto dny co nejintenzivněji zvláště pro hojné připomínání Alláha a na Jeho jedinečnost (tahlíl), Jeho velikost (takbír) a Jeho chválení a dík (tahmím).

Zvláště pak půst v den Arafatu o kterém Prorok s.a.s. řekl: „Je to smytí hříchů z roku předešlého a nadcházejícího.“

Avšak muslim by neměl opomenout v těchto dnech i jiné činy jako je recitace Koránu, noční modlitby, almužnu (sadaqa) či oživování příbuzenských vztahů. Zároveň však je vhodné konat pokání a nacházet Alláha a oddálit se od neposlušnosti vůči Němu.

Na závěr připomeňme si důležitost obětování zvířete o svátku al-Adhá pro každého muslima, kterému to bylo finančně umožněné ...Někteří učenci to považují za potvrzenou sunnu. Prorok s.a.s. řekl: „Není v očích Alláha lepšího činu, který by člověk učinil v Den obětování, než prolití krve obětního zvířete. V den Posledního soudu přijde obětované zvíře se svými rohy, svou kůží a kopyty ve prospěch člověka. Krev je přijata Alláhem, ještě než dopadne na zem. Obětujte tedy obětní zvíře s klidným svědomím.“