Chápání různosti a rozmanitosti a jeho dopad na soudržnost muslimské společnosti

Páteční kázání 5. 2. 2021 (23. džumádá II. 1442 H), Dr. Usama al-Deiri, mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Různost a rozmanitost byla v posvátné Mekce před hidžrou a po té i v posvátné Medíně po hidžře jevem dokazujícím, jakou péči věnuje islám člověku a jak ho moudře a dobrým příkladem vyzývá k následování Všemohoucího Alláha. Všemohoucí Alláh stvořil lidi s různým charakterem, kulturou, jazykem, barvou pleti a různé národnosti. Následující verš ukazuje schopnosti a velikost Všemohoucího Alláha: „A patří k Jeho znamením stvoření nebes a země i rozličnost jazyků vašich i barev – a v tom je věru znamení pro lidstvo veškeré.“ (30:22) Je-li tomu tak, není to jev, který by měl být upozaděn. Chápání této různosti a schopnost chovat se správně a zanechat špatného chování společnost stmeluje. Proto se tato moudrost spočívající v různosti lidí projevila v mnoha aspektech jejich života. Všemohoucí Alláh praví: „Kdyby Pán tvůj chtěl, byl by věru učinil lidstvo národem jediným, avšak oni se stále navzájem liší – kromě těch, nad nimiž se Pán tvůj slitoval; a kvůli tomu je stvořil.“ (11:118) Toto je úchvatná moudrost Všemohoucího Alláha, kterou je třeba, abychom chápali, aby byla společnost i celý svět stabilní.

Jsme-li si vědomi toho, že různost a rozmanitost je něco, co je na světě zcela běžné, co je realizací výjimečné božské moudrosti, a není třeba to měnit nebo zaměňovat za něco jiného, musíme s tím umět pracovat tak, abychom uskutečňovali Alláhův záměr, který tímto sleduje. Toho dosáhneme tím, že investujeme tuto různost a rozmanitost do celistvosti, spolupráce a vzájemné podpory postavené na respektu a toleranci, náklonnosti a lásce, protože všechny stvořil Všemohoucí Alláh, takto svět přetrvá a zavládne bezpečí a mír mezi všemi lidmi.

Proto je různost a rozmanitost považována za zdravý jev ve společnosti, pokud lidé chápou jejich význam a to, jaké přinášejí kulturní a civilizační obohacení, které se nijak nedotkne existence společnosti, ba naopak je v nich poselství odkazující na význam islámu a na to, jakým pěkným způsobem se vypořádává s jinakostí.

Faktem je, že chápání různosti a rozmanitosti v historii islámu od jeho počátku až po současnost bylo příčinou spolupráce na všeobecném dobru a opuštění toho, co je ohavné a hanebné. Sultán Saláhuddín al-Ajjúbí – nechť je k němu Alláh milostivý – byl dáván za nejlepší příklad různosti a rozmanitosti a je uznáván všemi lidmi.

Je třeba, abychom chápali význam různosti a rozmanitosti v životě muslima, abychom se pořád drželi své kultury, která přeje dobro každému, kdo má rád dobro a je dobrý bez ohledu na národnost, původ či mazhab, pokud také chápe toto pojetí různosti a rozmanitosti.

Různost a rozmanitost lidí je chvályhodná, díky ní je obohacována mysl lidí, posilována kultura vědění i chování. Různost v názorech učenců a imámů představuje pro společnost milosrdenství, znamená to pro lidi a muslimy zjednodušení a usnadnění. Prorok (salla lláhu ^calajhi wa sallam) řekl: „Dělejte věci jednoduchými a neztěžujte je. Buďte posly dobrých zpráv a nevyvolávejte strach. Buďte ve shodě a ne ve sporu.“

Různost zasluhující kritiku je taková, která poškozuje chápání rozličnosti učenců a přeměňuje kulturu chvályhodné rozmanitosti a různosti na spory a neshody a očerňování druhých kvůli nepodstatným věcem. Jak řekli učenci: „Ve sporných otázkách neexistuje odmítání.“

Prosebná modlitba proroka Júnuse (^calajhi as-salám) nás vyzývá k tomu, abychom byli soudržnou společností bez ohledu na různost a rozmanitost. Tato prosebná modlitba v sobě nese ujištění o jedinosti Alláha Všemohoucího a také respekt vůči člověku: „Není božstva kromě Tebe, sláva budiž Tobě! Věru jsem patřil k nespravedlivým!“ (21:87)

Závěrem prosíme Všemohoucího Alláha, aby ochraňoval Své služebníky a všechny země a aby lidstvo zbavil epidemie a pohrom, neboť on je Blízký a prosby vyslyší.