Cesta k poznání povoleného a zakázaného

Páteční kázání 23. 12. 2011 (28. muharram 1433), šejch Ahmad al-Shalabi Badr, mešita v Praze.

BismiLLÁHirrahmánirrahím,

chvála Alláhu. Jeho chválíme a jen Jeho o pomoc a odpuštění prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Bratři a sestry v islámu,

Dnes budeme hovořit o povoleném, zakázaném a pochybném a o varování před vydáváním fatwy bez odborných znalostí. Úvodem si řekneme několiv veršů a hadísů k tomuto tématu.

Alláh řekl (ve významu): Neříkejte tedy to, co jazyky vaše lživě tvrdí: „Toto dovoleno je a toto zakázáno!“ vymýšlejíce si tak proti Alláhu lež. Věru ti, kdož proti Alláhu lži si vymýšlejí, ti nebudou mezi blaženými. Jak nepatrné je užívání života tohoto, zatímco čeká je trest bolestný! (Korán, 16: 116-117)

Alláh také řekl (ve významu): Synové Adamovi! Odívejte se do šatů ozdobných v modlitebně každé! Jezte a pijte, avšak nepřehánějte, vždyť On nemiluje ty, kdož přehánějí!. Rci: „Kdo zakázal šaty ozdobné, jež Alláh seslal služebníkům Svým podobně jako výtečné věci pro obživu?“ Odpověz: „Toto je dáno na dobu života pozemského těm, kdož uvěřili, a bude to pro ně čisté v den zmrtvýchvstání.“ A takto My činíme srozumitelnými znamení pro lid vědoucí. Rci: „Pán můj věru zakázal jen necudnosti veřejné i tajné, hřích a bezprávnou svévoli; a dále, abyste přidružovali k Alláhu to, k čemu On neseslal oprávnění, a mluvili o Alláhu to, o čem nemáte ponětí.“ (Korán, 7: 31-33)

Prorok (sAs) řekl:  „Povolené je vskutku jasné a zakázané je vskutku jasné. A mezi nimi jsou pochybné věci, které nezná většina lidí. Kdo se tedy chrání před pochybnostmi, ten ochránil svou víru a čest. A kdo spadne do pochybností, ten spadne do zakázaného, jako pasák, který pase své ovce okolo chráněného území a téměř do něj zasáhl. Věru má každý král své chráněné území a chráněným územím Alláha jsou jeho zákazy. Vskutku je v těle část, která když se napraví, napraví se celé tělo a když se zkazí, zkazí se celé tělo. Touto částí je srdce.“

Dobro (al-birr), hřích a zdravé srdce

Prorok (sAs) řekl: „Al-birr je dobré chování a hřích je to, co ti v duši působí pochybnosti a nechceš, aby to lidé viděli.“

Prorok (sAs) řekl jednomu ze svých společníků: „Zeptej se svého srdce a své duše.“ Řekl to třikrát a pokračoval: „Al-birr je to, vůči čemu je duše klidná a hřích je to, co ti působí v duši a v hrudi pochybnosti. A to i kdyby ti lidé o tom řekli cokoliv.“

Jaké jsou závěry a ponaučení vzatá z těchto veršů a výroků:

- Vydávání fatwy bez odborných znalostí je lhaní (o Alláhu). A ten, kdo to dělá, nebude mít úspěch ani v tomto, ani v posledním životě.

- Vydávání fatwy bez odborných znalostí je jedna z věcí, kterou Alláh zakázal a přirovnal ji ke konání ohavností, hříchů, neposlušnosti a přidružování k Alláhu.

- V islámském právu jsou věci, které jsou jasné a ve kterých neznalost neomlouvá. A těmi jsou obecná pravidla a základy toho, co Alláh povolil a zakázal. A to jsou věci, které nepotřebují žádné učence, jako například předpis modlitby nebo zákaz cizoložství.

- Muslim má povinnost se ptát odborně vzdělaných v islámu na pochybné věci.

- Rozhodnutí soudce a fatwa učence nemohou povolit něco, co je zakázané. Jestli se člověk ptá zavádějícím způsobem, aby dosáhl takové fatwy, jakou si přeje, nebo před muftím něco zatají, tak případná chybná fatwa nemůže změnit zakázané za povolené a naopak.

- Muslim má povinnost zanechat věci, které nepatří samy o sobě mezi zakázané, ale většinou k zakázanému vedou.

- Muslim by se měl zeptat svého srdce ohledně pochybných věcí, které někteří učenci povolují, vzhledem k jejich nedostatečné znalosti okolností.

- Dotázání se svého srdce je velmi nebezpečná věc, která má své podmínky. V sunně je mnoho situací, kdy pravda byla těžká pro některé věřící z Prorokových společníků.

- Ne každý se může ptát svého srdce, protože někteří mají radost z hříchu. Ať nás před tím Alláh ochrání.

To, co bylo řečeno, se týká fatwy a objasňování povoleného a zakázaného. Avšak co se týče dawa a přikazování dobrého a zakazování špatného, tak to je povinností každého muslima. Prorok (sAs) řekl: „Doručte o mně, i kdyby jen jeden verš. A vyprávějte o potomcích Izraele bez obav. A ten, kdo o mě vymyslí lež úmyslně, tak ať si připraví své místo v pekle.“ (zaznamenal al-Buchárí)

Prorok (sAs) slíbil nesmírné dobro každému, skrz něhož Alláh uvede někoho na správnou cestu. Al-Buchárí vypráví o Prorokovi (sAs), že řekl: „To, aby skrz tebe byl uveden jeden člověk na správnou cestu, je pro tebe lepší, než všechno pozemské bohatství.“

Prorok (sAs) poprosil Alláha o zářivý obličej, dobré chování a postavení pro každého, kdo si zapamatoval jeho výroky a doručil je: „Ať Alláh rozzáří tvář člověka, který slyšel můj výrok, zapamatoval si ho a doručil ho.“ Zaznamenal Abú Dáwúd.

Prosíme Alláha, aby nás vedl k tomu, s čím je spokojen a co má rád!