Cesta k Alláhovi

12.04.2013 07:01

Páteční kázání 12. 4. 2013 (2. džumádá l-áchira 1434), šejch Samer Shehadeh, mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a odpuštění prosíme. Dosvědčuji, že není Božstva kromě Alláha a že Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Každý z nás je ve svém životě na cestě k Alláhu. Každým dnem se blížíme ke smrti, po které budeme stát před Stvořitelem. Ten, se kterým bude spokojen, ten zvítězí; a ten, na koho se bude hněvat, ten prohraje. Povinností každého z nás je tedy vynaložit veškeré úsilí pro dosažení spokojenosti Alláha, aby naše cesta k Němu byla úspěšná. Tato cesta se však neabsolvuje žádným dopravním prostředkem ‒ k Alláhu se dostaneme jedině srdcem.

Ten, kdo ve skutečnosti hřeší, je srdce; a ten, kdo je ve skutečnosti poslušný, je také srdce. Na člověku je vidět jen odraz toho, co skrývá v srdci. Pokud má srdce naplněné láskou k Alláhu, projeví se to na něm dobrými skutky. Pokud však láska k Alláhu není v jeho srdci na prvním místě, pak se to na něm projeví hříchy. Proto na cestě k Alláhu dosáhne úspěšného cíle jen ten věřící, který má čisté srdce.

Zde jsou některé hlavní příčiny nemoci srdce:

- Povýšenost a oblíbení si svých vlastních dobrých skutků: Věřící má být vždy skromný a uvědomovat si, že každý dobrý skutek, který udělal, je dar z darů Alláha, ke kterému mu napomohl. Ten, kdo si myslí, že toho dosáhl svou šikovností a myslí si, že udělal hodně, ten se tak vzdaluje od Alláha.

- Odmítnutí pravdy po jejím poznání a ignorování svých hříchů: Alláh říká ve významu: „A kdo je nespravedlivější než ten, komu byly připomenuty verše jeho Pána, ale on se od nich odvrátil a zapomenul na to, co jeho ruce vykonaly. My jsme pokryli jejich srdce clonou, aby ho nepochopili (Korán) a jejich uši jsme učinili nahluchlými; a pokud je vyzveš ke správné cestě, nikdy po ní nepůjdou.“ (Jeskyně, 57). V tomto verši Alláh říká, že kdo se dopustí těchto dvou hříchů, bude jeho srdce zacloněno a nikdy nebude uveden na správnou cestu.

- Starosti: Prorok (sAs) řekl: „Ten, jehož starostí je tento život, tomu Alláh roztříští život, bude mít svou chudobu před očima a nedostane se mu z tohoto světa nic víc než to, co mu již bylo napsáno. A ten, jehož starostí je poslední život, tomu Alláh urovná jeho život, učiní jeho bohatství v srdci a tento svět k němu přijde ponížený.“ Věřící, jehož srdce se naplnilo láskou k Alláhu, má v životě jen jednu starost: „Pokud teď umřu, bude se mnou Alláh spokojený nebo ne?“ Kdo žije takto, Alláh ho zbaví starostí tohoto pozemského života, učiní ho spokojeným s tím, co má a stejně dostane z tohoto světa to, co mu bylo souzeno. Ten však, kdo se honí za tímto světem, jeho starostí je všechno možné kromě spokojenosti Alláha, tomu Alláh roztříští život mezi nejrůznější starosti a neustále bude cítit, že je chudý, protože nemá v srdci spokojenost s tím, co mu bylo dáno.

- Hříchy: hříchy jsou velkou překážkou na cestě k Alláhu a je třeba se jich zbavit. Prorok (sAs) řekl, že v Soudný den budou lidé z věřících, kteří přijdou s horami dobrých skutků, avšak ty budou všechny znehodnoceny. Společníci Proroka (sAs) se divili a zeptali se ho na důvod, a on odpověděl: „Jsou to lidé z vás, kteří se modlí, postí a modlí se v noci stejně jako vy, avšak jakmile jsou sami, dopouští se hříchů.“

 

Za hříchy je trest i v tomto životě, a to v podobě překážek na cestě k Alláhu. K těmto trestům za hříchy patří mj.:

- Prázdnota srdce – není schopen upřímně prosit Alláha, není schopen říct: „Pane, Bože, …“

- Srdce je slabé: Nemá silnou vůli.

- Slábne úmysl dělat pokání a zesiluje úmysl setrvávat v hříchu.

- Lhostejnost vůči pravdě: Nezabírá žádné připomenutí.

- Ztráta přirozené, zdravé žárlivosti.

- Ztráta studu

- Slábne respekt k Alláhu

- Převrácení hodnot

- Jeho starosti a přání jsou hloupé: Touží po nedůležitých věcech, avšak vůči skutečnému dobru je zcela lhostejný.

 

Jak máme očistit naše srdce?

- Vyhnout se zmíněným příčinám nemoci srdce.

- Poznat Alláha skrz Jeho jména a vlastnosti.

- Vzdělat se v islámu alespoň v té minimální, povinné míře.

- Praktikovat všechno, co jsme se naučili z islámu.

- Aplikovat významy jedinečnosti Alláha (tauhídu) v každodenním životě.

—————

Zpět