A neztrácejte naději v laskavost Alláhovu ...

29.12.2024 08:03

Páteční kázání 29. 12. 2023 (16. džumádá al-áchira 1445 H), Mešita v Praze    

Chvála Alláhu. Jen Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Věřící nezná beznaděj ani zoufalství, neustále je ve spojení s Alláhem. Dostane-li se do nesnází, anebo postihne-li ho neštěstí, je neochvějný a věří v milost Alláhovu a neztrácí naději ve vítězství Alláha. Nikdy nezoufá a vždy věří, že přijde záchrana od Alláha. Důvěřuje Alláhovi, drží se toho, co mu bylo dáno, a nepřestává doufat v Alláha a prosit Ho.

Všemohoucí Alláh praví: A neztrácejte naději v laskavost Alláhovu, vždyť jen lidé nevěřící ztrácejí naději v laskavost Alláhovu!“ (12:87) Tento verš je v příběhu o Josefovi – alajhi as-salám – když se ti, kdo byli kolem Jakuba – alajhi as-salám – snažili Jakuba přesvědčit o tom, že není naděje, že by Josef – alajhi as-salám – žil nebo že by mohl být nalezen. Přestože nebyl ani záblesk naděje, že by mohl být Josef – alajhi as-salám – nalezen, byla Jakubova – alajhi as-salám – víra v Alláha silná a nezoufal si, stále pevně věřil v Alláha – chvála Mu – až řekl: Což neřekl jsem vám, že vím od Alláha to, co vy nevíte?“ (12:96)

Tyto verše pozvedají sebedůvěru věřícího, dávají mu naději a přikazují mu, aby se nevzdával tváří v tvář nesnázím, starostem, smutku, dokud stále věří ve Všemohoucího Alláha. Žádný nepřítel, utiskovatel a agresor ho nesvede z cesty vedoucí k uspokojení Alláha a obrany své víry, země a věcí, které jsou pro něj posvátné. Úleva od katastrof je v moci Alláha – chvála Mu. Věřící věří, že Alláh je mocný, schopný všeho, bez Jeho příkazu se nic nepohne. Věřící dělá vše, co je v jeho moci, a spoléhá se na Alláha, že mu to ulehčí, je trpělivý a doufá v odměnu od Alláha, je pevný ve víře a očekává, že vítězství a záchrana od Alláha je blízko. Všemohoucí Alláh praví: A když si pak poslové zoufali a již se domnívali, že za lháře jsou pokládáni, přišla k nim Naše pomoc vítězná. A bych zachráněn ten, koho jsme chtěli, však nelze odvrátit přísnost Naši od lidu hříšného.“ (12:110)

Díky spoléhání se na Mocného a Vznešeného Alláha je věřící stále plný naděje. Jeho duše je klidná a těší se z čekání na to, že se mu od Alláha dostane toho, co je mu milé, a to díky tomu, že jeho duše se drží Alláha, a když se drží Alláha, doufá, že se mu od Něho – Jediného, Všemohoucího, chvála Mu – dostane to dobré, když bude dělat vše, co je v jeho silách, a spoléhat se na Alláha. Neznamená to, že má zanechat práce a všeho. To udělá jen ten, kdo nedoufá v milost Všemohoucího Alláha, kdo nezná Jeho vlastnosti a nevěří v Jeho schopnosti a přerušil spojení se Stvořitelem. Všemohoucí Alláh praví: Pravil: ‚Kdo jiný ztrácí naději v milost Pána svého než ti, kdož bloudí?‘“ (15:56)

Vznešený Korán to ukázal na příkladu faraona a je to stejné s faraony, tyrany a okupanty ve všech dobách a na jakémkoli místě, jak se snaží vší silou vyvolat rozkol mezi věřícími v tom, v co věří, otupit jejich odhodlání v jejich spojení s vírou a její obranou, obranou své země a majetku a toho, co je pro ně posvátné. Všemohoucí Alláh praví: I řekli velmoži z lidu Faraónova: ‚Zdaž necháš Mojžíše a lid jeho, aby šířili na zemi pohoršení a aby opustili tebe i božstva tvá?‘ Odpověděl: ‚Pobijeme syny jejich a ponecháme naživu jen ženy jejich a přemůžeme je vítězně!‘“ (7:127) Věřící čelili tomuto tyranství s víru v to, že se jim dostane pomoci od jejich Pána, věřili v Jeho milost, že je nechá zvítězit, že je zbaví veškeré beznaděje a zoufání, které by je svedlo z cesty, která je pojí, a odvedlo by je to od úsilí, které vynaložili. Všemohoucí Alláh praví: I pravil Mojžíš lidu svému: ‚Proste Alláha o pomoc a buďte trpěliví, vždyť země Alláhovi náleží a On v dědictví ji dává tomu, komu chce ze služebníků Svých. A šťastný konec náleží bohabojným!‘“ (7:128)

Věřící, je třeba, abyste si za těchto okolností připomínali a řídili se slovy Všemohoucího Alláha: Kolik proroků bojovalo, majíc na své straně zástupy početné? A přece neochabli na cestě Alláhově kvůli tomu, co je postihlo z neštěstí, ani nezeslábli a neustoupili. A Alláh miluje vytrvalé. A bylo jejich řečí pouze to, že řekli: ‚Pane náš, odpusť nám hříchy naše i přehánění naše v naší věci! Upevni paty naše a poskytni nám pomoc vítěznou proti lidu nevěřícímu!‘ A Alláh jim dal odměnu v životě pozemském, a ještě krásnější odměnu v životě budoucím. A Alláh miluje ty, kdož dobro konají.“ (3:146-148) Toto je příslib, který drží při životě věřícího. Všemohoucí Alláh praví: Slovo Naše již dříve bylo dáno služebníkům Našim poslaným, že od Nás pomoc vždy dostanou a že vojska Naše pro ně vítězství přinesou.“ (37:171-173)

A věru jsme již napsali v žalmech, po připomenutí, že zemi podědí Moji bezúhonní služebníci. A je v tom zajisté sdělení pro lid Mne uctívající.“ (21:105-106)

Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „O pomoc žádej Alláha a vytrvej.“ (podle Muslima)

—————

Zpět