Závist

Páteční kázání 12. 2. 2016, šejch Ahmad Rajab, mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Anas vyprávěl, že Prorok (sAs) řekl: „Nechovejte vůči sobě nenávist, nezáviďte si, nebuďte nepřáteli, buďte bratry ve víře, služebníky Alláhovými. Je zakázáno, aby muslim nepromluvil se svým bratrem muslimem déle než tři dny.“

Z tohoto hadísu je patrné, že mezi nenávistí a závistí je určitý vztah. Závist znamená, když člověk závidí jinému člověku to, čím ho obdaroval Alláh, a přeje si, aby byl o toto dobrodiní připraven. Člověk si nemůže přát, aby byl o tyto dary připraven člověk, kterého má rád. Tím pádem k němu chová nenávist, a proto mu nepřeje nic dobrého, nebo mu přeje, aby byl připraven o dobro, kterého se mu dostalo. Ani jedna z těchto vlastností nepatří k víře. Věřící přeje svým bratrům/sestrám jen dobré tak, jako si to přeje i sám pro sebe, jak řekl Prorok (sAs): „Věřící je ten, kdo přeje svému bratrovi to, co si přeje i sám pro sebe.“

Kdo chová nenávist a zášť vůči svým bratrům, toho víra není úplná. Jeho dobré skutky se kvůli této zášti a závisti vůči jiným nepočítají. Závist stravuje dobré skutky, jako oheň stravuje dřevo. Proč se nad to nepovýšit a nezanechat zášti a nenávisti s upřímným úmyslem, aby se člověk stal lepším?

Skutečný muslim musí mít vůči svým bratrům/sestrám jen dobré úmysly, nechová vůči nikomu nenávist, nikomu nepřeje nic zlého. Když večer uléhá, nemá ve svém srdci vůči nikomu zášť, neupřímnost, ani závist. Když u svého bratra vidí něco dobrého, modlí se, aby mu to bylo požehnáno. Toto je cesta do Ráje.

Vypráví se, že se ptali Proroka (sAs): „Posle Alláhův, kteří lidé jsou lepší?“ Odpověděl: „Kdo má čisté srdce a je upřímný.“ „Víme, co znamená upřímný, ale co znamená mít čisté srdce?“ Odpověděl: „Je to zbožné a čisté srdce, bez hříchu, nespravedlnosti, bez nenávisti a bez závisti.“

Abú Ajjúb al-Ansárí (rAa) vyprávěl, že Prorok (sAs) řekl: „Není dovoleno, aby muslim nepromluvil se svým bratrem muslimem déle než tři dny. Musí se sejít a všechno si vyříkat. Kdo první pozdraví, je ten lepší.“

Každý muslim by se měl usmířit se svými bratry/sestrami, měl by odstranit zlobu, kterou vůči nim chová, aby se tím nepřipravil o dobro a odpuštění od Alláha. Imám Muslim ve své sbírce vypráví, že Prorok (sAs) řekl: „Dveře Ráje se otevírají každé pondělí a čtvrtek a odpuštění se dostane každému, kdo k Alláhovi nikoho nepřidružuje, kromě člověka, který chová vůči druhému nevoli. Je třeba, aby se ti dva usmířili.“

Každý muslim by se měl zdržet závisti a prosit Alláha o ochranu před zlem pocházejícím ze závisti a od závistivců. Alláh pravil: „… před zlem závistníka, když závidí!“ (Záře jitřní, 113:5)

Damra bin Thaalaba vyprávěl, že Prorok (sAs) řekl: „Lidé se budou mít dobře, pokud si nebudou závidět.“ At-Tirmídhí vyprávěl podle az-Zubajra bin al-Awwám, že Prorok (sAs) řekl: „Nemoc národů, které byly před vámi, se k vám plíží: závist a nenávist. To ony ničí víru.“

An-Nisá’í vyprávěl podle Abú Hurajry, že Prorok (sAs) řekl: „V srdci žádného věřícího nemůže být dohromady víra a závist.“

Nechť nás Alláh všechny ochrání před zlobou, závistí a vzájemnými pletichami.