Vzájemná pomoc při konání dobra

17. 7. 2015 (1. šawwál 1436)

Kázání k Íd al-Fitr al-Mubárak

Alláh Nejvyšší řekl: “Pomáhejte si vzájemně ke zbožnosti a bohabojnosti a nepomáhejte si k hříchu a nenávisti. Buďte bohabojní, vždyť Alláh je přísný v trestání svém.” (súra 5: al-Máida, verš 2) Proto je třeba, aby se každý muslim a muslimka na celém světě tímto řídili a dbali na to, jelikož na tom s pomocí Alláha závisí náprava a dobro.

V tomto smyslu se objevují mnohé verše a mezi ně i tento, kde Alláh říká: “Při osudu! Věru že člověk spěje v záhubu! Kromě těch, kdož uvěřili a zbožné skutky konali a vzájemně se k pravdě a neochvějnosti nabádali.” (súra 103: al-Asr)

Na každém muslimovi je, aby lidem ukázal cestu k dobru a upozornil je na zcestí, které vede ke špatnosti. Tím se uskuteční cesta vedoucí k vzájemné zbožnosti a bohabojnosti. Je třeba, aby muslim pomáhal svému bratrovi v konání dobra a v odvrácení se od hříchu a podpořil ho a zároveň cítil radost, když se jeho bratrovi dostane dobra, a pociťoval smutek, když ho potká neštěstí. Proto Posel Alláhův (mír s ním) řekl: “Žádný z vás není úplně věřící, pokud nepřeje svému bratru to, co si přeje sám pro sebe.” (podle Anase) Také v jiném výroku Posel Alláhův (mír s ním) řekl: “Věřící jsou jeden druhému jako stavba, vzájemně se podpírajíce, a zkřížil prsty obou rukou.” Tyto výroky nabádají k tomu, aby každý muslim svému bratrovi přál vše dobré a aby ho nic špatného nepotkalo, a zároveň mu radil, učil a vedl ho k dobru a na správnou cestu, kdykoli a kdekoli. Alláh v súře 41 Fussilat, ve verši 33 říká: “Kdo krásněji hovoří než ten, jenž k službě Alláhu vyzývá, zbožné skutky koná a prohlašuje: „Já k těm, kdož do vůle Jeho se odevzdali, patřím.“ A v súře 16 an-Nahl, ve verši 123 říká: “Vyzývej k cestě Pána svého moudrostí i kázáním krásným a veď s nimi spor slovy nejlepšími!” Alláh take říká: Rci: „Toto je cesta má. Volám vás k Alláhu viditelným důkazem...” (súra 12: Jusuf, verš 108) Proto ten, kdo zve k víře v Alláha a vede na cestu dobra, by měl dobře znát to, k čemu vyzývá či od čeho naopak odrazuje, a to s moudrostí a skrze ponaučení. Posel Alláhův (mír s ním) nám zjevil, že odměna toho, jenž zve k víře v Alláha je stejná jako odměna toho, jenž byl příčinou a prostředníkem při obdaření víry jiného člověka Alláhem. A to je obrovské dobro, jak řekl Posel Alláhův (mír s ním) ve smyslu: “Kdo zval na správnou cestu, náleží mu odměna stejná jako tomu, jenž ho následoval, a neubude jim nic z jejich odměny. A kdo zval k bludu, zhřešil stejně jako hříšník, který ho následoval, a neubude jim nic z jejich hříchů.” (podle Muslima)

Nechť Alláh přijme naše i vaše nejlepší skutky a přeji vše nejlepší k svátku.