Význam jednoty muslimů

Páteční kázání 8. 1. 2016, šejch Ahmad Rajab, mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Milí bratři a sestry, rozvíjení povědomí o významu jednoty muslimů, jak jim přikazuje islám, je základním bodem překonání bolestné reality, kterou způsobilo toto rozdělení a která je produktem odporné regionální příslušnosti.

Největší katastrofou, která postihla tento lid, který byl zdecimován jejími silami, a vlajky jeho slávy byly svrženy, jsou spory a rozkoly – přesně, jak Vznešený Alláh praví: „Vy, kteří věříte! Kdykoliv střetnete se s nějakým oddílem, vytrvejte pevně a vzývejte často Alláha – snad dosáhnete úspěchu! Poslouchejte Alláha a Posla Jeho a nehádejte se, abyste neztratili odvahu a neodvrátil se od vás vítr příznivý! Buďte trpěliví, neboť Alláh stojí na straně trpělivých!“ (Kořist, 8:45, 46)

Milí bratři a sestry, je nezbytné si připomenout, jaké postavení a důležitost má v islámu jednota mezi muslimy. Dnešní realita muslimů jasně svědčí o tom, že muslimové o této věci naprosto nic nevědí a nejsou schopni ji uplatňovat či se o ni snažit. Jen málokterým z nich Alláh dopřál pochopit její význam. Tací o ni usilují a snaží se o její uskutečnění.

Vy, kteří věříte, nejvýznamnější charakteristikou tohoto lidu je to, že je to jeden lid, jedna obec. Alláh pravil: „Tato vaše obec je vskutku obcí jedinou a Já vaším jsem Pánem. Buďte tedy vůči Mně bohabojní!“ (Věřící, 23:51)

Proto říkáme: jednota muslimů je povinností podle Koránu i sunny.

Korán i sunna různými způsoby poukazují na nutnost jednoty. Někdy zcela jasně, jak např. ve verši:„Přidržujte se pevně provazu Alláhova všichni a nerozdělujte se!“ (Rod ^cImránův, 3:103).

Al-Qurtubí – nechť se nad ním Alláh smiluje – řekl: „Vznešený Alláh přikazuje pospolitost a zakazuje rozdělování, protože rozdělování je záhuba a společenství je záchrana.“

Jasný příkaz jednoty najdeme také např. ve výroku ze sbírky imáma Muslima podle Abú Hurajry, který vyprávěl, že Prorok (s) řekl: „Alláh je rád, když dodržujete tři věci, a není rád, když dodržujete jiné tři: Má rád, když Ho uctíváte a nic k Němu nepřidružujete, a když se přidržujete všichni pevně provazu Alláhova a nerozdělujete se. A nemá rád zbytečné řeči, když se hodně ptáte nebo hodně o něco žádáte a nemá rád, když rozhazujete peníze.“

Někdy zas Korán a sunna přikazují dosažení cíle, kterého nejde dosáhnout jinak než pomocí jednoty:„Věřící jsou si věru bratry; usmiřujte tedy bratry své a buďte bohabojní – snad dostane se vám smilování!“ (Komnaty, 49:10)

Anas bin Málik vyprávěl, že Prorok (sAs) řekl: „Nechovejte k sobě navzájem nenávist, nezáviďte si, nebuďte ve sporu a buďte společně jako bratři Alláhovými služebníky! Není dovoleno muslimovi, aby nemluvil se svým bratrem déle než tři dny.“

Tyto náboženské texty jasně přikazují muslimům využít všechny prostředky, které mezi nimi posílí vzájemnou lásku, a zakazují jim vše, co plodí nenávist v jejich řadách a přikazují jim jasně, aby si byli vzájemně bratry. Muslimové však nemohou být bratry, aniž by byli jednotní, protože bratrství je protiklad rozdělování a rozkolu.

Prorok (sAs) také řekl: „Věřící jsou si navzájem jako jedna stavba, která se vzájemně se podpírá!“

Bratři a sestry, jednou z metod Koránu a sunny pro zdůraznění povinnosti zachování jednoty je jasné zakazování muslimům se rozdělovat a přít.

Alláh pravil: „Nebuďte jako ti, kdož se rozdělili a do sporu se dostali poté, co k nim přišly důkazy jasné; pro ty je určen trest nesmírný.“ (Rod ^cImránův, 3:105) An-Nu^cmán bin Bašír vyprávěl, že Posel Alláhův (sAs) řekl: „Společenství je milosrdenství, rozkol je utrpení.“

Také řekl: „Držte se společenství a vyvarujte se rozkolu a rozdělování! Ďábel je s tím, kdo je osamocen, avšak od dvojice už se drží dál. Kdo chce nejlepší místo v Ráji, nechť se drží společenství. Koho potěší jeho dobrý skutek a je smutný ze svého špatného skutku, tak to je pravý věřící.“

Podle Abú ad-Dardá’a řekl: „Jsou-li tři, kteří se spolu nemodlí, pak je jistě ovládl ďábel. Držte se společenství, neboť vlk žere zaběhnutou ovci.“

Kdybychom chtěli dát dohromady všechny důkazy ze šarí‘y, které – ať už jednotlivě nebo jako celek- svědčí o povinnosti jednoty muslimů, bylo by to na dlouho. Nebýt toho, že jednota je mimořádně prospěšná a užitečná, nebyl by ji Alláh stanovil jako povinnost. Vezměte si z toho tedy ponaučení.

Milí bratři a sestry, proto musíme usilovat a snažit se, abychom učinili toto bratrství skutečností a upevnili toto pouto, snažili se být jedním společenstvím a nerozdělovali se a neupadali do sporů. Toto společenství však musí být podle Koránu a sunny Prorokovy, jak Alláh praví: „Přidržujte se pevně provazu Alláhova všichni a nerozdělujte se!“

Zbytek si dopovíme příště, dá-li Alláh.