Trpělivost jako uctívání

Datum: 8. 9. 2023 (23. safar 1445)
Mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Dnes budeme hovořit o úžasném způsobu uctívání, vznešené lidské vlastnosti, která je zmíněna v Koránu více než stokrát a říká se o ní, že je to polovina víry a že život člověka se nemůže dostatečně správně odvíjet bez ní. Touto formou uctívání je trpělivost.

Alí ibn Abí Tálib – radia lláhu anhu – řekl: „Trpělivost se má k víře tak jako hlava k tělu. Přijde-li o hlavu, zhyne i tělo.“ Pak zvýšil hlas: „Kdo nezná trpělivost, nezná víru.“

Trpělivost můžeme rozdělit na tři druhy:

– trpělivost s poslušností vůči Alláhovi

– trpělivost neprotivit se Alláhovi

– trpělivost s tím, co nám Alláh předurčil

Trpělivost s poslušností vůči Alláhovi – kvůli činům, kterými se k Němu přibližujeme, neboť mnoho činů poslušnosti je pro člověka náročných, obtížných. Al-Buchárí i Muslim tradují podle Abú Hurajry – radija lláhu anhu – že Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Peklo je obklopeno všemi možnými druhy tužeb a vášní, Ráj je obklopen různými nepřízněmi osudu.“

Když se Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – zmínil o činech poslušnosti, které odčiní hříchy, zahrnul je všechny mezi činy poslušnosti, které vyžadují trpělivost, a odměna odpovídá míře těžkosti.

Imám Muslim ve své sbírce správných hadísů traduje podle Abú Hurajry – radia lláhu anhu – že se Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – zeptal: „Mám vám říct, čím odčiníte hříchy u Alláha a dostanete se na vyšší stupně?“ Odpověděli: „Ale ano, Posle Alláhův.“ Řekl: „Provádět řádně očistu i za obtížných podmínek, chodit často do mešity, po modlitbě se těšit na další modlitbu, to znamená dbát svých povinností.“ Ve Svaté Knize Mocného a Vznešeného Alláha jsou slova Požehnaného a Všemohoucího Alláha určená Prorokovi – salla lláhu alajhi wa sallam – kdy mu přikazuje uctívání a trpělivost s ním: „On Pánem je nebes a země a toho, co mezi nimi je. Uctívej Jej tedy a buď vytrvalý v uctívání Jeho. A znáš někoho se jménem stejným?“ (19:65)

Co se týče druhého druhu trpělivosti, tedy mít trpělivost a neprotivit se Všemohoucímu Alláhovi, tak toho, kdo je trpělivý a nedopustí se neposlušnosti vůči Alláhovi, Alláh odmění Rájem. Všemohoucí Alláh praví: „… i ti, kdož vytrvalí jsou ve své touze spatřit tvář Pána svého, modlitbu dodržují a z toho, co jsme jim uštědřili, tajně i veřejně rozdávají a zlé dobrým odhánějí – pro ty uchystán je příbytek konečný…“ (13:22)

Ibn Kathír – nechť je k němu Alláh milostivý – řekl: „Znamená to, abyste byli vytrvalí a nedopouštěli se neposlušnosti či hříchu, abyste si to zakázali v touze uspokojit Alláha a získat od Něho velkou odměnu.“

Třetím druhem trpělivosti je trpělivé snášení toho, co bylo předurčeno Alláhem. Ibn al-Džauzí – nechť je k němu Alláh milostivý – řekl: „Kdyby nebyl tento svět místem zkoušek, nebyly by na něm překážky v podobě různých nemocí a zármutku, nebyl by na něm život těžký pro proroky a ty nejlepší z nejlepších..“

Zkoušky, které podstupujeme tím, že nás postihne nějaké neštěstí, jsou nevyhnutelné, je to život. Lidé, kteří jsou takto zkoušeni, se dělí na ty, kdo jsou trpěliví, a na ty, kdo jsou nespokojení a zlobí se. Výsledek se dostaví u toho, kdo je trpělivý: „Budeme vás zkoušet trochu strachem a hladem a ztrátou na majetku i lidech a plodech – avšak oznam zvěst radostnou trpělivým, kteří, když postihne je neštěstí, hovoří: ‚My Alláhovi patříme a my k Němu se navrátíme!‘ A to jsou ti, jimž patří požehnání a milosrdenství Pána jejich, to jsou ti, kdož správnou cestou jsou vedeni.“ (2:155-157)

Vším, co muslimovi způsobí nějakou škodu na těle či na duši, Alláh smývá jeho hříchy, pokud je trpělivý. Al-Buchárí i Muslim tradují podle Á’iši – radija lláhu anhá – že Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Vždy, když muslima postihne nějaké nepohodlí, nemoc, starost, smutek, zranění či bolest, třeba i pouhé píchnutí se o trn, smývá tím Alláh jeho hříchy.“

Šurajh – nechť je k němu Alláh milostivý – řekl: „Když mě postihne nějaké neštěstí, řeknu čtyřikrát ‚chvála Alláhovi‘ – ‚alhamdulilláh‘ – děkuji za to, že nebylo větší, děkuji, že mě obdařil trpělivostí, abych ho snášel, děkuji za to, že mi dovolil získat odměnu, po které toužím, a děkuji, že tím neutrpěla moje víra.“