Shovívavost

08.12.2017 22:45

Páteční kázání 8. 12. 2017, šejch Ahmad Rajab, mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jen Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (sallalláhuʻalajhiwasallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.

Shovívavost je vlastností výjimečných lidí, je výsadou rozumných a moudrých, je to vlastnost, kterou má u svých služebníků v oblibě Vznešený Alláh, a proto Prorok (sAs) řekl Ašadžovi Abdulqajsovi: „Máš dvě vlastnosti, které má rád Alláh: shovívavost a trpělivost.“ (podle Muslima)

Shovívavost je míněna jako schopnost nenechat se ovládnout zlostí nebo také neusilovat o odvetu, je-li člověk rozzloben, přestože by jí byl člověk schopen.

Prorok (sAs) svou shovívavostí lidi spojoval, přiměl i ty nejdomýšlivější lidi, kteří měli v úmyslu mu něco provést, aby ho uposlechli a přišli, když je vyzval. Životopis Proroka (sAs) a po něm jeho druhů a těch, kdo je následovali (rAa) je plný příkladů shovívavosti a vyhýbání se hrubosti, zuřivosti a zlosti. Zmíníme se zde o některých situacích, ze kterých si vezmeme ponaučení, poučíme se z nich a budeme se jimi řídit v tomto ohledu.

- Anas bin Málik (rAa) vyprávěl: „Šel jsem s Prorokem (sAs), který měl na sobě plášť s velmi silným lemem, když jsme potkali beduína, který plášť uchopil a velmi silně jím trhnul, až jsem uviděl, že poranil Proroka (sAs) na krku. Pak řekl Prorokovi (sAs), aby mu dal něco z Alláhova bohatství, které vlastní. Prorok (sAs) se na něho otočil, usmál se a přikázal, aby mu něco dali.“ (podle al-Buchárího)

Dalším příkladem je událost, kdy jednoho dne Prorokovi (sAs) rozbili zub a zranili ho. Jeho druhové to těžce nesli, jak vypráví Abú Hurajra (rAa), a řekli mu, aby tyto modloslužebníky proklel. Prorok (sAs) jim však odpověděl: „Nebyl jsem poslán, abych někoho proklínal, ale byl jsem poslán jako znamení milosrdenství.“ (podle Muslima)

Ibn Mascúd nám o tom vypráví takto: „Jako bych se díval na Posla Alláhova (sAs), o kterém se vypráví, že je jedním z proroků, kterého do krve zranil jeho lid, a on setřel krev ze své tváře a řekl: ‚Ó Alláhu, odpusť mému lidu. Oni totiž nevědí.‘“ (podle al-Buchárího a Muslima)

Jednou šel do Tá’ifu a vyzýval tamní lid, aby ho následovali. Oni mu však nadávali a škodili, poštvali na něho hlupáky, kteří na něj házeli kameny a vysmívali se mu. Alláh mu tedy poslal Gabriela – mír s ním – který si ho zavolal a řekl: „Alláh slyšel slova tvého lidu, a jak ti odpověděli. Poslal ti anděla hor, abys mu přikázal, co má s nimi udělat.“ Pak na něho (sAs) zavolal anděl hor, pozdravil ho a řekl: „Muhammade, budeš-li chtít, shodím na ně ty dvě hory.“ Prorok (sAs) mu odpověděl: „Ne. Doufám, že Alláh jim dopřeje, aby měli děti, které budou uctívat Alláha Jediného a nikoho jiného kromě Něho.“ (podle al-Buchárího a Muslima) Není významnějšího a shovívavějšího proroka, než byl on (sAs)!

Prorok (sAs) vždy nabádal ke shovívavosti, když ho jeden člověk požádal o radu, řekl mu: „Nenech se ovládnout hněvem.“ A několikrát to zopakoval. (podle al-Buchárího)

cÁ’iša (rAa) vyprávěla, že Prorok (sAs) řekl: „Alláh je trpělivý. Má rád zdrženlivost ve všem.“ (všichni se na něm shodují)

—————

Zpět