Nemoc zvaná starosti

Datum: 25. 8. 2023 (9. safar 1445), Mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Dnes si budeme povídat o jedné citové nemoci, kterou trpí mnoho muslimů, a tou je nemoc zvaná starosti, nemoc smutku a nesnází, která zachvacuje srdce a naplňuje ho ustaraností, nervozitou a pesimismem. A mnoho lidí si na toto stěžuje a hledá cestu ke štěstí, k bezpečí a duševnímu klidu.

Shrneme si příčiny nemoci zvané starosti a smutek do tří bodů:

1. Viny a hříchy obecně jsou jednou z hlavních příčin starostí a smutku, které muslim může prožívat. Například mnoho majetných lidí a lidí zastávajících vysoké pozice často nacházíme ustarané a smutné. Jak je to možné? Způsobil to hřích a každý hřích je doprovázen plamenem, který viníka neustále pronásleduje, až zapomíná na to krásné, co je v životě. A každý člověk, který je vzdálen od Alláha, se stává ustaraným a smutným. Alláh se o tom zmiňuje: „Zatímco ten, jenž odvrátí se od připomenutí Mého, život povede stísněný a v Den zmrtvýchvstání vzkříšen bude Námi jako slepý a řekne: „Pane, proč jsi mne vzkřísil jako slepého, když dříve byl jsem vidoucí?“ I odpoví Alláh: „Tak jako k tobě přicházela Naše znamení a tys na ně zapomněl, stejně tak jsi ty dnes zapomenut!“ Takto odměňujeme přestupníky a ty, kdož ve znamení Pána svého nevěřili. A věru je trest v životě budoucím nejtvrdší a nejtrvalejší!“

2. Další hlavní příčinou je nespokojenost s tím, co Alláh přisoudil jako živobytí každému z nás. A to samozřejmě činí člověka ustaraným a nespokojeným. Nacházíme lidi, kteří mají jeden milión a hledají cestu, jak získat ten další. Jiní zase nejsou spokojeni se svým malým bytem a sní o zámku atd. A takový člověk nepřijímá pokorně to, co mu Alláh přisoudil a ani neděkuje za to, co má, přestože děkování Alláhovi za uštědření je prostředkem ke zmnožení majetku a růstu vůbec. Alláh pravil: „A pomněte, když Pán váš prohlásil: Budete-li vděční, rozmnožíme pro vás dobré, budete-li však nevděční, pak věru trest Můj bude přísný!“Tudíž, ať je vaše bohatství jakkoli obrovské, kvůli kterému jste se rozešli či pohádali se svými blízkými či přáteli, přijde den, kdy ho musíte opustit a budete zabaleni do látky a položeni do díry do země a žádný majetek vám nebude nic platný. Pouze vaše dobré skutky vám poté pomohou. Vzpomeňme si na dům Proroka (salla lláhu ʻalajhi wa sallam), ve kterém nehořel oheň i několik dní. A i dnes nacházíme lidi, kteří hladoví a hledají alespoň kousek chleba a nenacházejí ho.

3. Mnoho lidí si také zapomíná připomínat si Alláha a prosit Ho o odpuštění, i když to patří k těm nejlehčím způsobům uctívání, která jsou také odměněna a která člověku přináší klid, bezpečí a oddalují od něj starosti a smutek. A Alláh o tom pravil: „A ty, kdož uvěřili a jichž srdce se uklidňují při vzpomínce na Alláha – jak jinak, než vzpomínkou na Alláha se mohou srdce uklidnit?“ A podle At-Tirmidhího a Al-Mádži podle vyprávění ‘Abdulláha bin ‘Abbáse (radhia lláhu anhu), Posel Alláhův (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) řekl: „Kdo se držel pokání, Alláh mu učinil řešení na každou jeho starost a v každé tísnivé situaci mu dal východisko, odkud  to nečekal.“

A z těchto tří bodů vyplývá, že dosažení štěstí, pocitu bezpečí a spokojenosti tkví v pokoře a uposlechnutí Alláha, v Jeho uspokojení a také v oddálení se od hříchů a v pokorném přijetí přisouzeného uštědření. A nezapomeňme si zvykat na neustálé připomínání si Alláha a děkovat Mu. A prosíme Alláha, aby nám zlepšil naši situaci a zahnal z našich srdcí starosti a smutek a aby nás učinil šťastnými v našem pozemském životě i posmrtném, jelikož On je nablízku a naši prosbu vyslyší.